Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané si kvůli boji s asteroidy chtějí ponechat atomové zbraně

  14:14aktualizováno  14:14
Aktuální zpráva amerického úřadu Government Accountability Office (GAO) tvrdí, že by si Američané měli ponechat část zakonzervovaných jaderných zbraní, aby je mohli použít v případě nebezpečí střetu Země s velkým asteroidem.

Obrázek letu meteoridu | foto: Reuters

Hrozbu dopadu velkého asteroidu na Zemi neberou Američané na lehkou váhu. Alespoň to vyplývá z informací GAO, což je organizace pracující přímo pod Kongresem Spojených států, která kontroluje vládní výdaje (obdoba našeho NKÚ) a vydává doporučení pro další vývoj.

Čeljabinský meteorit v roce 2013

A právě tato státní organizace v rámci své 67stránkové zprávy (pdf, anglicky) informuje i o „jaderných konzervách“ (canned subassemblies, CSA), které obsahují vysoce obohacený uran. Zpráva, na kterou jako první upozornil deník The Wall Street Journal (placený přístup), hovoří i o důvodech, proč si Spojené státy plánují některé z nich i nadále ponechat. Vedle několika jiných důvodů, je na straně 41 i odstavec o „potenciálním využití při obraně planety před asteroidy“. GAO v této části vychází z informací Národní agentury pro jadernou bezpečnost (NNSA).

Některé jaderné zbraně označené již v roce 2012 jako přebytkové, jsou tak nyní ponechány v jednom státě USA, než se o jejich dalším osudu rozhodne na vládní úrovni. A tento osud by měl podle zprávy spočívat právě v planetární obraně před asteroidy. Může se však stát, že nakonec budou podle plánu rozebrány ve fiskálním roce 2015. Ale možná je to celé jen způsob, jak nepřijít o „nenahraditelný národní majetek“, jak zakonzervované jaderné zbraně označila jedna organizace.

Blízkozemní asteroidy

NEAs (Near Earth Asteroids)

NEAs jsou planetky, které se na své oběžné dráze dostávají do blízkosti Země. v současné době jich evidujeme méně než 20 tisíc. Kolem Slunce se pohybují nejdále ve vzdálenosti 195 milionů kilometrů. Spolu s blízkozemními kometami a dalšími podobnými tělesy tvoří skupinu objektů zvaných NEOs (z anglického Near-Earth Object).

Jaderný útok na asteroid

Použít jaderné zbraně proti nebezpečným asteroidům je totiž značně nejistá záležitost. I když to ve vědeckofantastických filmech a románech většinou dopadne dobře, není vůbec jisté, jak by se měla jaderná zbraň proti velkých asteroidům použít a zda by nakonec nezpůsobila více škody, než užitku. Navíc je velice nepravděpodobné, že by to v nějakém dohledném období měla nějaká větší planetka (velikost minimálně v řádech kilometrů) namířeno k Zemi.

Na druhou stranu jsou jaderné zbraně asi to nejdestruktivnější, co proti takovému nebezpečí máme. A vědci již studují, jak jich využít. Poslední takový plán představili na začátku tohoto roku v podobě speciální rakety, která k asteroidu doletí, vytvoří v něm kráter a vzápětí v něm odpálí jaderné nálože.

Pokud budeme čelit velkému asteroidu, bude hlavní snahou jeho odklonění od kolizní dráhy se Zemí, nebo rozbití na co nejmenší kousky, se kterými by si měla víceméně poradit naše atmosféra. Pak to bude podobná podívaná s následky, jako na tomto videu z loňského pádu meteoru v Rusku.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.