Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Technet.cz

  • Středa 3. září 2014. Bronislav

První nukleární baterie jsou v prodeji. Proud budou dávat 20 let

  0:01
První komerční baterie, která k tvorbě elektrické energie využívá jaderného rozpadu, se jmenuje NanoTritium. Hodí se do přístrojů s nízkou spotřebou, jako jsou senzory a řídící procesory. Ty vydrží napájet i dvacet let.

Nukleární baterie NanoTritium | foto: CityLabs

Jaderná baterie, kterou vložíte do notebooku nebo chytrého telefonu a vydrží jej pohánět do konce jeho životnosti, je nejspíše stále v nedohlednu. Pokud ale chcete napájet například senzory a měřící zařízení v těžko přístupných místech (pod vodou, ve vesmíru nebo v lidském těle), pak máte šanci.

Společnost CityLabs totiž uvedla do prodeje betavoltaický článek NanoTritium. Ten k tvorbě elektrického napětí využívá rozpadu radioaktivního prvku, v tomto případě izotopu vodíku, tritia. Na rozdíl od jaderných elektráren ale nevzniká při tomto procesu teplo, takže baterie nepotřebuje chlazení a vejde se na špičku prstu. Dostupná je na objednávku, na dotaz nám výrobce zaslal i ceny: podle verze zaplatíte 3 500 až 4 500 dolarů.

V tuto chvíli firma baterii nabízí ve třech variantách výstupního napětí. Bez zátěže dostanete na výstupu 0,8 voltu, či násobky této hodnoty - 1,6 nebo 2,4 voltu. Maximální proud se pohybuje mezi 50 až 350 nanoampéry (miliardtina ampéru) a samozřejmě klesá s dobou provozu. S tím samozřejmě musí počítat například software průzkumné vesmírné sondy (nebo jiného stroje, u kterého nelze baterii vyměnit) a běh jednotlivých procesů klesající kapacitě přizpůsobit.

Testování, kterého se ujal vojenský gigant Lockheed Martin, ukázalo na možnost použití v nepříznivém prostředí: při teplotách od -40 °C do +80 °C a vibracích v rozsahu 25 Hz - 500 Hz se špičkovým přetížením až 5G.

Návrat do (značně vylepšené) minulosti

Jaderné baterie nejsou principiálně ničím novým. Již před padesáti lety byly betavoltaické baterie využity pro napájení kardiostimulátorů. Článkům založeným na rozkladu promethia odzvonilo se vznikem levnější, efektivnější a bezpečnější lithium-iontové baterie.

Tehdejší polovodičové materiály totiž nebyly dostatečně efektivní pro použití levnějších a bezpečnějších nízkoenergetických prvků, jako je tritium, a tak se používaly izotopy s vyšší energií. Ty byly drahé a vyzařovaly více radiace.





mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.