Tady vzniká hlavní mix přímého přenosu na O2 Sport

Tady vzniká hlavní mix přímého přenosu na O2 Sport | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Jak se vysílá český fotbal. Někdy je to větší zábava než na hřišti

  • 91
Dvanáct kamer, devět mikrofonů, kilometry kabelů, dva kamiony, dvě dodávky, dvacet lidí. Přímý přenos fotbalového utkání není taková pohoda, jak to vypadá doma u televize. Podívejte se, jak se na O2 Sport přenášel zápas Sparty s Plzní.

Vysílání jednoho zápasu je pro posádku přenosového vozu práce na půl dne. V poledne přijedou na stadion, zaparkují na určená místa, připojí se k rozvodům elektrické energie, rozmístí stativy, kamery a mikrofony, natáhnou kabeláž a vše zkontrolují, nastaví a zkalibrují. Pak dorazí režisér, reportérky, komentátoři, natočí se příjezd týmů, příchod fanoušků, záběry ze šatny a případně úvodní ankety.

Pak začne zápas a s ním přímý přenos. Po odvysílání se opět vše rozebere, zabalí a naloží. Když kamiony (jeden přenosový, druhý sklad kamer, stativů, kabelů, antén a dalšího vybavení) odjíždějí ze stadionu, odbíjí půlnoc.

Celé zázemí vysílání fotbalového zápasu AC Sparta Praha - FC Viktoria Plzeň jsme pečlivě prozkoumali. Od kamer a mikrofonů až po kabel, kterým hotový signál s hlavním mixem i samostatnými pohledy multidimenze putuje do páteřní datové sítě.

(Poznámka redakce: V reportáži neuvádíme žádné značky použité techniky, byla to (jediná) podmínka ze strany O2.)

Snímání obrazu

Celou hru sleduje deset kamer rozmístěných po stadionu. Nejvíce jich je na novinářském můstku, odkud zápas sledují i redaktoři sportovních rubrik. Přesně uprostřed je hlavní kamera (tj. kamera 1), která díky širokoúhlému objektivu najednou zabere celé hřiště, s mírnou transfokací pak snadno sleduje děj ve všech jeho částech. Stejné kamery jsou umístěny i na začátku a na konci novinářského můstku a nabízejí přehledový pohled z obou stran hřiště. Čtvrtá kamera na můstku je nedaleko „jedničky“ a má takzvané „dlouhé sklo“. Díky vysoké transfokaci dokáže dělat detaily akcí, výrazů a gest hráčů i diváků na druhé tribuně.

Kamera s „dlouhým sklem“ upevněná v extenderu.

Hlavní kamera se širokoúhlým objektivem na novinářském můstku.

I další dvě kamery mají „dlouhá skla“. Stojí na kraji hrací plochy a nabízí tak pohled přímo v herní rovině, včetně detailů. Obě kamery jsou takzvané „super slow motion“, v plné kvalitě natáčí v rychlosti 300 snímků za sekundu, obraz tak lze zpomalit až 6x (na výchozích 50 snímků za sekundu). Tato vlastnost se využívá pro zpomalené záběry gólů, faulů a dalších zajímavých akcí.

Další dvě kamery jsou za brankami na robotických stativech a jejich sklon v horizontální i vertikální rovině mohou ovládat dálkově z přenosového vozu. Tyto kamery většinu zápasu zabírají celý prostor branky, a živý kameraman by tak byl zbytečný.

Robotická kamera za brankou.

Deváté kameře se říká reverz a je přesně naproti střídačkám. Snímá tak příchod hráčů, dění na střídačkách a gestikulaci a reakce trenérů. Desátá je umístěna v nejvyšším patře tribuny uprostřed za brankou a nabízí přehledový pohled na celé hřiště „na délku“.

Poslední, jedenáctá kamera je bezdrátová a je možné se s ní pohybovat kdekoli v prostorách hřiště a venkovních částech stadionu.

Všechny kamery jsou snímají obraz ve Full HD rozlišení a mají stejné snímací čipy - to platí i pro zábrankové „chipy“, které mají menší a pro robotické ovládání vhodnější tělo. Všechny „velké“ kamery využívají připojení hybridním kabelem, ve kterém je po optickém vlákně přenášen obraz a řídící pokyny a po metalickém spojení i napájení kamery. Stačí tak ke každé kameře od přenosového vozu natáhnout jeden kabel, který zastane vše.

Konektor hybridního kabelu, který zajistí datovou komunikaci kamery i její napájení.

Ke kamerám jsou připojeny komunikační headsety, kterým kameramani dostávají pokyny z režie a mohou režii (a jiným, předem definovaným posluchačům) odpovídat. V případě potřeby lze ke kamerám připojit i externí zobrazovač, na který může být z režie nasměrován libovolný obraz, ale této možnosti nebylo při přenosu v poslední dubnovou neděli využito.

Mikrofony

Snímání zvuku má běžně na starosti zhruba devět mikrofonů. Komentátoři mají na hlavě headsety (sluchátka s mikrofony) a také rezervní „handky“, tedy mikrofony do ruky, kdyby během vyslání nastal s headsety nějaký problém.

Mikrofon v chlupatém „vindšusu“ snímá ruchy hry.
Komentátorský pultík. Komentátoři vidí hlavní mix, ve sluchátkách slyší veškerý...

Zvuk hry snímají mikrofony v chlupatých „vindšusech“, komentátoři mluví do headsetů.

Další čtyři mikrofony jsou přímo v rozích hřiště a jsou opatřeny rozměrnými chlupatými „vindšusy“, které mikrofony chrání před větrem (ve zvuku by rachotil) a také deštěm (ten nemají mikrofony, jako jakákoli jiná elektronika, z principu rády). Tyto mikrofony snímají hluk hry - kopy do míče, výkřiky hráčů, fandění diváků, tedy vše, co slyšíte mimo komentátorů.

Další mikrofony jsou bezdrátové a jsou připraveny v šuplíku takzvaného „stageboxu“ vedle hřiště a tam si pro ně podle potřeby sahají reportérky, které zpovídají hráče, trenéry i fanoušky a spolu s bezdrátovou kamerou se pohybují po hřišti.

Stagebox, ve kterém se scházejí signály bezdrátových i kabelových mikrofonů.
Spojení komentátorských stanic s vozem zajišťuje integrovaná distribuční...

Signál všech mikrofonů u hřiště prochází stageboxem, komentátorské stanoviště je k vozu připojen přes integrovaný distribuční prvek. S vozem jsou v obou případech propojeny optikou.

Signály všech mikrofonů (vyjma těch komentátorských, ty putují zvlášť) jsou dovedeny do stageboxu, odkud už po jednom společném kabelu míří k přenosovému vozu.

Přenosový vůz

Centrem všeho dění je přenosový vůz, což je kamion (návěs s tahačem) nabitý elektronikou. V první části hned za kabinou je zvuková režie, za přepážkou následuje obrazová režie, poté pracoviště obrazových korekcí a úplně na konci jsou racky se servery a další technikou, které obraz zpracovávají. Celá souprava váží 26 tun a přišla na více než 100 milionů korun. Maximální odběr elektřiny činí 25 kW, zejména však přes léto, kdy jede naplno klimatizace. Na Spartě byl přenosový vůz zapojen do rozvaděče, na některé jiné stadiony si musí technici přivézt generátory. Při výpadku dodávky elektřiny spotřebu na zhruba třináct minut pokryjí UPS zdroje.

Ustavený a rozložený kamion - přenosový vůz. Za tahačem vidíte klimatizační jednotku, která chladí elektronické systémy i vnitřní prostor návěsu. V létě se bude na spotřebě podílet nemalou měrou.

Po zaparkování a ustavení návěsu (na výsuvné „nožky“ s automatickou aretací vodorovné polohy) se hydraulicky vysune část pravého boku návěsu, na ližinách se odsune i jedno z pracovišť (kompletně osazený pult) a vzniknou v jinak plném přívěsu prostory na průchod a židle.

Signál z kamer putuje do jejich externích jednotek v zadní částí vozu, každá kamera má svůj kalibrovaný monitor a korekční pult. Operátoři upravují nastavení expozice a barevné korekce tak, aby byl obraz ze všech kamer stejný, a to i při změnách světla na stadionu (plné slunce, pod mrakem atd.). I tyto řídící signály běží přes již zmíněný hybridní kabel.

Zde se řídí a kontrolují parametry jednotlivých kamer.

Vepředu digitální střižna, v pozadí monitorová stěna.

Dále signál putuje do obrazové režie. Výstupy všech kamer jsou zobrazeny na velkých obrazovkách pokrývajících celou stěnu. Režisér přenosu tak neustále vidí záběry všech kamer a vybírá, který záběr uvidí divák (v rámci multidimenze jde o hlavní mix). Zároveň může hlasovou komunikací (do headsetu kameramanovi) požádat o změnu záběru, např. „trojko, zaber mi tleskající diváky, dvojko, detail na Lafatu“.

V přenosovém voze je vše „na knap“, o rozložení obrazové režie nejlépe vypoví panorama. Napravo vidíte operátory u EVS (dělají opakované záběry a zpomalovačky), nalevo monitorová stěna, režijní pult a střižna.

Jako další zdroje jsou zobrazeny výstupy takzvaných „EVS“, což jsou pracoviště s rekordéry, na kterých se vytváří opakované záběry, přičemž lze pracovat i se zpomalením obrazu vysokorychlostních kamer. Jakmile padne gól nebo rozhodčí pískne faul, operátor „évéesky“ (každý dohlíží na dvě kamery) okamžitě připraví opakování vhodného záběru z akce a režisér jej tak může okamžitě nabídnout divákům.

Operátoři u EVS připravují opakované a zpomalené záběry.

Tady vzniká hlavní mix přímého přenosu na O2 Sport.

Přímo na režijním pultu lze do obrazu vkládat grafické prolínačky nebo aktuální infografiku, kterou však připravuje externí firma v dodávce zaparkované vedle přenosového vozu.

Zvuková režie je od obrazové oddělena přepážkou a stará se o to, aby byl vyváženě slyšet ruch hry, komentátorům, reportérkám a dotazovaným aby bylo dobře rozumět a případné vstupy ze studia O2 Sport v O2 Areně zněly jako kompaktní součást celku. Zároveň doplňuje příslušný zvuk ke všem signálům multidimenze.

Zvukové režii vévodí digitální mixážní pult.

Zvukoví mistři mají na starost i správné nastavení pravidel interkomu, tedy vzájemné komunikace všech členů týmu. Ještě před zápasem musí v aplikačním rozhraní nastavit, kdo bude komunikovat s kým tak, aby lidé nebyli zatíženi komunikací, která je nezajímá, ale zároveň aby pravidla nebránila v komunikaci těm, kteří to budou potřebovat.

Grafický vůz

Veškerá aktuální infografika včetně statistik vzniká v menší dodávce zaparkované vedle přenosového vozu. V ní sedí dva operátoři/grafici, sledují zápas, mají k dispozici databázi statistik a podle potřeby a vývoje připravují infografiku. Typicky vždy jeden připravuje čísla a druhý odbavuje grafiku.

V tomto voze vzniká veškerá aktuální infografika, kterou vidíte během zápasu na obrazovce.

O tom, kdy se která zobrazí, rozhoduje režisér. Typicky interkomem oznámí „dej mi sestavy/titulek/statistiku ...“ a za okamžik se na obrazovce objeví požadovaná relevantní grafika, která se jako „overlay“ vrstva promítne do vysílaného obrazu.

„Empegový“ vůz

Výstupem z přenosového vozu je několik samostatných videosignálů (již i se zaembedovaným zvukem) na HD-SDI rozhraní, počet kabelů závisí na počtu pohledů v multidimenzi. V našem konkrétním případě šlo o čtyři linky: hlavní režisérský mix, záběr širokoúhlé kamery 1 s pohledem na celý stadion, záběr „reverzu“ na střídačky a pak dva signály ze zábrankových kamer, které do jednoho pohledu multidimenze střihá až operátor v empegovém vozu (a ušetří tak jednoho operátora, který by musel přibýt v přenosovém vozu).

Odbavovací vůz O2 Tylka HD-3

Hlavní úlohou empegového vozu je však komprese signálu do h.264 (MPEG 4 AVC) a vytvoření jednoho ASI signálu, který je odeslán po optickém kabelu do partnerské páteřní sítě (jako ATM spojení). Takto lze odbavit vysílání na většině území Česka. U téměř každého stadionu, divadla či kulturního domu lze v okolí nalézt přístup do páteřní sítě, a pokud ne, lze vytvořit přímé laserové přemostění. Vysílání přes satelitní linku se tak využívá prakticky jen v zahraničí.

Po datové síti dorazí ASI signál až do nadřazeného studia O2 Sport v O2 Areně, kde jej zpět dekóduje ASI adaptér. Tam může být dále doplňován (např vstupy ze studia), upravován (např. elektronickou tužkou), nebo jen odeslán dál na distribuční streamovací servery. Tak tomu bylo i při zápase Sparty s Plzní.

Pracoviště v odbavovacím voze - zde se vše zkomprimuje a zakóduje a odešle po internetové síti. (snímek z odpoledních příprav)

Vůz O2 Tylka HD-3 je zajímavý tím, že je osazen čtveřicí MPEG-4 enkóderů, a dokáže tak odeslat i obsah multidimenze. Každý kanál multidimenze je kódován s datovým tokem 22 - 36 MBit/s, lze tedy říci, že ze stadionu odchází obraz v kvalitě blížící se Blu-ray disku.

V přenosovém voze větší zábava než na tribunách

Musím se přiznat, že fotbalu nerozumím, jeho sledování mě nebaví a v televizi už vůbec ne. V přenosovém voze při sledování sehrané práce režiséra a všech operátorů mi však první poločas uběhl, ani jsem nevěděl jak.

O principu jsme hovořili výše: režisér z nabídky záběrů na obrazovkách vybírá a střídá ty nejrelevantnější či nejzajímavější a dirguje celý přenosový tým, zejména pak kameramany, obsluhu EVS a grafiky.

„Trojka kamera, ukaž, že je to plný. Grafika, dej sestavy. Za třicet nástup. Otoč to. Sedmička s pomalým nájedzem, čtyřka, trojka detaily. Trojka pryč, pětka jdu. Nachystejte si čtyřku na nájezd. Jednička jdu, čtyřka jdu. ... Pojď, jedem, nespěchej, máš třicet, už jen 22. Dojdeš na konec, i bez hudby si to otevřeš, otvírej, i s dětma, nech to, až děti utečou a půjdeš s nimi. ... Tleskaj někde fanoušci? Ukaž mi Lafatu, ukaž mi Váchu - širšího, jeď. Desítka hezká, na dvojce sudího. Reverz Krejčího, dávej grafiku. Stačí. Ščasnýho, grafiku. Na čtyřce detail kopajícího. Šestka jdu, popisek. EVS1 pozor, EVS1 jedu teď. Vrátím se do jedničky. Víc nechci.“

Elastic Media Production je subbrand O2 vytvořený pro přenosový vůz a tým.

Nekonečný proud povelů, postřehů, neustálé vymýšlení posloupnosti záběrů. Je to koncert a podle mého skromného názoru napínavější podívaná, než co probíhala na hřišti.