Chytrá domácnost zatím moc netáhne

Chytrá domácnost zatím moc netáhne | foto: Nest labs

Třetina lidí se bojí, že by je chytrá zařízení a domácnost mohly špehovat

  • 128
Uniklá zpráva o kyperšpionážních technikách CIA označovaná jako Vault 7 byla jen potvrzením toho, co všichni tuší. Útočníci mají řadu nástrojů, jak proniknout do našich chytrých přístrojů a domácností. Je to jeden z hlavních důvodů, proč se chytrá domácnost šíří pomalu a je spíše doménou lidí, kteří rádi zkoušejí nové věci.

Dětské chůvičky, chytré televizory a další k internetu připojená zařízení jsou již nyní v hledáčku hackerů a nejen jich. Tajné služby řady zemí plánují využívat nebo již využívají ke sledování chytrá zařízení zapojená do internetu věcí (IoT). Potvrzují to nejen na WikiLeaks uniklé dokumenty s označením Vult 7, ale i přiznání jednoho z pracovníků tajných služeb, který asi před rokem podle deníku The Guardian řekl podobné informace při slyšení před americkým Kongresem.

„Do budoucna mohou zpravodajské služby využít internet věcí pro identifikaci, sledování, monitorování, zjišťování polohy a v rámci náborových aktivit, případně k získání přístup do sítě nebo k uživatelovým údajům,“ řekl podle deníku pracovník.

Není se tak co divit, že si uživatelé poměrně hodně rozmýšlejí, zda si chytré vybavení domácnosti pořídit. Vyplývá to i z nejnovějšího průzkumu analytické společnosti Gartner. Ta zjistila, že většina spotřebitelů nemá pocit, že by potřebovala to, co nabízejí inteligentní domácnosti. Ptala se v druhé polovině loňského roku v USA, Velké Británii a Austrálii téměř 10 000 lidí respondentů.

Raději sami než automat

Tři čtvrtiny dotazovaných uvedlo, že dávají přednost vlastnímu nastavování termostatů nebo světel, než aby to nechali na umělé inteligenci, která by předvídala jejich potřeby.

Co prozradil trezor ze CIA

Server WikiLeaks zveřejnil tisíce dokumentů uniklých z americké Ústřední zpravodajské služby(CIA) v rámci nové série zvané „Vault 7“ (Trezor 7).

Ilustrační foto

Podobné výsledky vyšly pro manuální nastavení v poměru k ovládání prostřednictvím hlasových příkazů pro zařízení internetu věcí.

Celých 58 procent dotazovaných se pak vyjádřilo v tom smyslu, že dává spíše přednost samostatným přístrojům, které nejsou navzájem propojeny.

Chytrá bezpečnost vede

Nejpoužívanější produkty řadící se do oblasti chytré domácnosti jsou domácí bezpečnostní poplašné systémy. Ty, které detekují podezřelé aktivity a oznámí je bezpečnostní agentuře, využívá podle společnosti Gartner asi 18 procent respondentů. Ty, které upozorní majitele, používá pouze 11 procent respondentů.

Ještě méně, konkrétně devět procent využívá systémy internetu věcí pro automatické ovládání domácnosti a řízení spotřeby energie, jako jsou systémy pro dálkové ovládání světel, topení a spotřebičů.

Ze tří zemí, odkud respondenti pocházeli, byla nejvyšší míra přijetí těchto technologií ve Spojených státech, odkud také mnoho nových řešení pochází.

Růst se nezastaví

I přes poměrně opatrný přístup k takovým novým technologiím se jim ale slibuje velká budoucnost. Jen letos se má podle Gartneru množství „propojených“ zařízení zvýšit o zhruba třetinu na 8,4 miliardy, přičemž v domácnostech jich má být asi 5,2 miliardy.

V roce 2020 pak má být v domácnostech na 12,9 miliardy IoT přístrojů, celkem pak má jejich množství překročit 20,4 miliardy.

To vše si vyžádá mnohem větší pozornost uživatelů, kteří se budou muset stále více zabývat zabezpečením svých přístrojů a jejich pravidelnou aktualizací. Právě systémy plné bezpečnostních děr jsou jedním z největších rizik, které jsou s příchodem internetu věcí spojovány. Mimochodem, kdy jste si naposledy aktualizovali software třeba na svém wi-fi routeru?