Astronomové objevili již více než 200 planet mimo naši Sluneční soustavu. Tyto „extrasolární" planety jsou z větší části zahaleny tajemstvím. Poprvé se však podařilo získat nové informace o atmosféře dvou takových planet.
Informace o atmosféře získané spektrální analýzou svědčí o tom, že je planeta spíše než Zeměkouli podobná plynnému obru Jupiter. V atmosféře těchto exoplanet totiž chybí voda.
Jednu z těchto planet s označením Osiris (HD 209458b) studují dva vědecké týmy. Výzkumníci využívají v roce 2003 spuštěný Spitzerův teleskop, který se musí dívat do vzdálenosti 1,5 triliónu kilometrů, kde se zkoumaná planeta nachází.
Vše je mnohem složitější než při pozorování hvězd, planety jsou malé a navíc nezáří. Informace se ta musejí získávat například z odraženého světla. „Problém v měření takových exoplanet spočívá v tom, že hvězda z jejich sluneční soustavy je příliš jasná a zkoumaný objekt je pak nezřetelný," uvádí pro server Spaceref.com, jedna z výzkumních pracovnic Sara Seager z MIT. Ta je členkou týmu v Goddard Space Flight Center, který se zabývá analýzou údajů o HD 209458b. Informace se tak dají zjišťovat pouze tehdy, když je planeta mezi svým sluncem a naší zemí.
To, že se podařilo získat údaje o atmosféře exoplanety, je považováno za veliký úspěch nového teleskopu, s nímž prý jeho tvůrci ani nepočítali.
Na nové planetě se nedá žít
Osiris byla objevena již v roce 1999 v souhvězdí Pegase a patřila mezi prvních 14 objevených exoplanet.
Jen několik z 200 doposud nalezených planet je však dostatečně světlých, aby mohly být dále zkoumány prostřednictvím spektrální analýzy. Většnou se jedná o tzv. „horké Jupitery“ – tedy plynné obry s vysokou teplotou atmosféry.
Teplota zmíněného objektu se pohybuje mezi 800 – 1300 stupni Celsia. Je tak blízko slunce, že jeden rok, tedy oběh kolem hvězdy, na ní trvá 3,5 dne.
Již dříve se zjistilo, že v atmosféře exoplanety se nacházejí prvky helium, sodík, uhlík a vodík. Také se očekávalo, že bude obsahovat vodní páru, což však tyto nové rozbory nepotvrdily. „To však neznamená, že zde pára není, jen se atmosféra chová jinak, než bylo očekáváno,“ vysvětluje Seagerová. Na svědomí to mohou částečky písku, kterých je atmosféra plná. Alespoň to tvrdí vědci, kteří to odvozují z přítomnosti sloučenin křemíku.
Výsledky zatím vycházejí z dvou měření, z nichž každé trvalo zhruba tři hodiny. Celý výzkum dává naději, že lidstvo bude schopné objevit planetu podobnou Zemi. Bude to však velice těžké, neboť se dá očekávat, že to bude výrazně menší planeta než HD 209458b.
