Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusové mají Stalina stále raději. Jen devět procent ho má za zločince

aktualizováno 
Zločinec, nebo velký státník? Zřejmě obojím byl Josef Vissarionovič Stalin. Tento diktátor je mrtev už 62 let a přesto stále rozděluje ruskou společnost. Ta část obyvatel, která by mu ráda postavila pomník, je stále hlasitější.

Měly by se stavět pomníky diktátorům? | foto: Igor Zajíček pro Technet.cz

Když v březnu 1953 zemřel diktátor Josef Stalin, smutnily za něj miliony sovětských občanů, někdy dokonce i lidé, na kterých se neblaze podepsal. Během jeho pohřbu byly v Moskvě ušlapány desítky lidí, myslím, že je nikdo nespočítal.

Po třech letech vystoupil jeho následovník Nikita Chruščov na XX. sjezdu komunistické strany se strašlivou obžalobou: Stalin zavinil smrt milionů lidí. Nicméně mnozí Rusové, Gruzínci a další, pro něž byl Stalin symbolem boje proti Hitlerovi, ho pořád považovali za boha. S odstupem let toto zbožňování ustupovalo. Zůstávali u něj jen příslušníci starší generace, zatímco mladším to bylo jedno.

Rusové se klidně vzdají demokracie, jen aby byl „pořádek“.

Průzkum Levady z roku 2007

Už je to osm let, co se 69 procent dotázaných Rusů vyslovilo, že udržení pořádku je to hlavní - dokonce za cenu potlačení demokracie a porušování základních lidských práv a svobod. Opačný názor zastávala jen necelá pětina populace. Současný stav Ruska napovídá, že průzkum Levady byl tehdy přesný.

Průzkum veřejného mínění, který před několika dny zveřejnila nezávislá sociologické organizace Levada Centr, ukazuje, že názor Rusů na Stalina se příliš nezměnil. Ve dnech 20. – 23. března se tazatelé ptali 1 600 lidí starších 18 let ve 134 městech a vesnicích na jejich názor.

První otázka zněla: Souhlasíte s postavením Stalinova pomníku k 70. výročí vítězství nad Německem? Kladně odpovědělo celkem 37 % dotazovaných, zatímco v lednu 2005 to bylo 29 %. Žádný názor nemělo 29 % – to se víceméně nemění. Proti bylo 25 %, před deseti lety 37 %.

Druhá otázka: Jaký je vás postoj ke Stalinovi? V lednu 2001 si ho vážilo 27 % dotázaných, nyní 30 %, velké sympatie vzbuzoval pokaždé u 7 % lidí. Nepříznivě na něj dřív hledělo 18 %, nyní jen 9 %. Obdobně klesl počet lidí vyjadřujících strach a nenávist vázané k této osobě.

Co ve vás vyvolává vzpomínka na smrt Stalina? Konec teroru a masových represí, propuštění milionů nevinných lidí z vězení, to si myslelo v únoru 2010 pouze 47 % lidí, v únoru 2013 už 55 % a nyní 46 %. Konec velkého vůdce a učitele to byl pro 19 až 24 % dotazovaných.

Zajímavě zněla další otázka: Jsou oprávněné ztráty, které přinesl sovětský lid ve stalinské epoše, velikými cíli a výsledky? Určitým způsobem ano, souhlasila 3 % dotázaných v říjnu 2008, nyní už 7 %. Do určité míry ano, přitakalo nejdříve 24 % a nyní 38 %. Zásadně to odmítalo 60 % před sedmi lety, nyní jen 41 %.

Tatíček Stalin

Byl někdo z vaší rodiny zasažen terorem? Tady se odpovědi v čase příliš nelišily. U 22/21 % byli rodinní příslušníci postiženi, u 63 % dotázaných v únoru 2010 a u 59 % letos v březnu nikoli.

Je možné Stalina považovat na státního zločince? Pouze 11 % s tím souhlasilo v únoru 2010 a 9 % letos v březnu. Víceméně se k tomu přiklánělo 21/16 %, tento názor odmítalo 37/40 % a naprosto s ním nesouhlasilo 13/17 %.

Nedávno nadhodil ruský vládce Vladimír Putin, že by se mohlo město Volgograd vrátit opět k názvu Stalingrad. Tato změna by se nyní líbila 31 % dotazovaných, zatímco 69 % ji odmítlo. V září 2001 souhlasilo 22 % lidí, kdežto 54 % bylo proti.

Zajímavý je i průzkum v březnu 2013: Souhlasíte s přejmenováním Petrohradu opět na Leningrad? Pro bylo 30 % dotazovaných, zatímco 50 % rozhodně proti.

Ukazuje se, že náklonnost Rusů k jednomu z největších zločinců 20. století se příliš nemění. Rozpolcenost národa ovlivněná nostalgií však zůstává. Ovšem rozebrat tento stav je úkol pro sociologa.

Josef Stalin na záběrech agentury Reuters:

Autor:
Témata: Diktátor




Dýňové rizoto
Dýňové rizoto

Zdravé a rychlé jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.