Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výroba největšího letadla světa možná přejde do čínských rukou

  16:27aktualizováno  16:27
Ukrajinský Antonov a čínská společnost Aerospace Industry Corporation of China podepsaly dohodu o dokončení výroby druhého exempláře obřího dopravního letadla An-225 Mrija. Číňané mají také zájem zahájit licenční výrobu tohoto stroje.

Antonov An-225 landing | foto: Vasiliy KobaCreative Commons

Skutečný obr mezi letadly

V současné době léta jediný exemplář gigantického ukrajinského dopravního letadla An-225 Mrija. Letoun provozuje dopravní společnost Antonov Airlines, která se zaměřuje na leteckou dopravu těžkých nebo rozměrných nákladů.

An-225 například zajišťoval přepravu techniky (například odminovacích buldozerů, obřích mobilních elektrických centrál nebo menší lodí) a dalšího nákladu koaličním vojákům v Iráku a Afghánistánu. V roce 2009 přepravil z Německa do Arménie turbínu pro plynovou elektrárnu o hmotnosti 189 tun.

Fotogalerie

Prázdná hmotnost An-225 je 285 tun a maximální startovací až 640 tun. Podle hmotnosti nákladu i délky trasy se pak plní obří nádrže letadla - ty pojmou až 300 tun paliva. Mrija má spotřebu kolem 18 až 22 tun paliva na hodinu letu, v závislosti na hmotnosti nákladu a výšce letu.

Obří nákladový prostoru měří na délku 43,35 metru, šířku 6,4 metru a výšku 4,4 metru. Maximální hmotnost nákladu je 250 tun. An-225 tak teoreticky přepraví až čtyři tanky M1 Abrams, nebo několik desítek terénních vozidel. Letoun pohání šest motorů ZMKB Progress D-18 s celkovým tahem 6×229,5 kN.

An-225 má však i svou stinnou stránku, potřebuje totiž rozjezdovou dráhu minimálně 3,5 kilometru dlouhou. Díky tomu ho lze provozovat jen z dostatečně velkých letišť, což výrazně omezuje použití letounu.

Čínský zájem

Kvůli mimořádným výkonům projevila o letoun An-225 zájem Čína. Firma Aerospace Industry Corporation of China (AICC) přitom využila souběhu několika okolností. V areálu Antonovuje od roku 1988 rozestavěný trup druhého exempláře An-225, na jehož dokončení neměla firma nikdy dostatek peněz.

Navíc zmrazení rusko-ukrajinských vztahů dostalo Antonov na pokraj bankrotu, neboť Kreml byl hlavním odběratelem ukrajinských dopravních letadel a leteckých dílů. Podle listu Bloomberg Bussines poklesl kvůli ztrátě ruského trhu export ukrajinského vojenského materiálu trvale o 600 milionů dolarů ročně.

Antonov proto díky čínské spolupráci může najít nový trh pro svá letadla a navíc získat potřebné finance. Firma si také aktivně počíná v Indii i v Saudské Arábii.

Podle ruských expertů jde však Číně jen o „nasávání“ moderních technologií. AICC má velmi podobné jméno jako obří čínský letecký výrobce AVIC (Aviation Industry Corporation of China), ale jde o malou obchodní firmu založenou v roce 2010 v Hong-Kongu.

„Dohoda patří do běžného modelu Číny v získávání technologií pro vojenské použití a pro Ukrajinu je to dohoda s malou zprostředkující obchodní firmou. AICC by neměla být zaměňována s Aviation Industry Corporation of China (AVIC), což je obří čínská letecká firma,“ uvedl pro kremelský propagandistický web Sputnik News Vasilij Kašin, expert Analytického střediska strategií a technologií.

Antonov v první fázi dokončí stavbu druhého modelu An-225 a poté letoun předá do rukou AICC. Dokončení letadla může trvat zhruba pět let od podpisu dohody oběma stranami.

„Druhá kopie letadla Mrija bude dokončena zde v Kyjevě a může stát až 500 milionů dolarů (cca 12 mld. korun, pozn. red.), v závislosti na instalovaném zařízení,“ uvedl prezident společnosti Antonov Oleksandr Kocjuba.

V druhé fázi mají Číňané zájem o zahájení sériové výroby An-225 v Číně pod licencí firmy Antonov.

Podle výrobce všechna práva zůstávají v ukrajinských rukou. „Žádné certifikáty k An-225 Mrija, včetně práv duševního vlastnictví, nebudou státní společností Antonov předány čínské straně,“ stojí v tiskovém prohlášení firmy Antonov.

Proč Čína potřebuje An-225?

Jaké má ale AICC s ukrajinskými letadly plány? Komerční trh pro leteckou přepravu nadrozměrných nákladů je omezen. An-225 létá pouze několikrát ročně. Teoreticky je na trhu místo pro několik letadel této velikosti.

O An-225 může mít zájem čínské letectvo, které trápí nedostatek těžkých dopravních letadel. Zavedení An-225 do výzbroje dá Pekingu unikátní nástroj strategické letecké přepravy.

Čína rovněž trpí každoročně rozsáhlými přírodními katastrofami - An-225 je schopen zajistit klíčovou přepravu lidí, zásob, techniky (těžké stavební stroje) do postižených oblastí.

Třetí odvážnější verze - Čína použije An-225 k vynášení raket nebo raketoplánů na nízkou oběžnou dráhu Země. V 80. letech Sověti testovali An-225 jako nosič malých víceúčelových letecko-kosmických systémů MAKS (krycí jméno Molnija) - malých raketoplánů pro dvě až šest osob, nebo dvě osoby a sedm tun nákladu.

Sdružení Molnija v roce 2010 s raketoplánem MAKS soutěžilo v tendru o novou ruskou kosmickou loď. Neuspělo. Přednost dostala klasická loď PPTS pro šest kosmonautů.

Teoreticky může Čína koncept MAKS oživit. S předpokládanou cenou tisíc dolarů za jeden vynesený kilogram nákladu by „čínský MAKS“ mohl směle konkurovat raketám americké SpaceX a ovládnout velkou část lukrativního byznysu ve vynášení satelitů na nízkou oběžnou dráhu.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Další články o vojenství a novinky ze světa armády najdete zde.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.