Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Výroba největšího letadla světa možná přejde do čínských rukou

  16:27aktualizováno  16:27
Ukrajinský Antonov a čínská společnost Aerospace Industry Corporation of China podepsaly dohodu o dokončení výroby druhého exempláře obřího dopravního letadla An-225 Mrija. Číňané mají také zájem zahájit licenční výrobu tohoto stroje.

Antonov An-225 landing | foto: Vasiliy KobaCreative Commons

Skutečný obr mezi letadly

V současné době léta jediný exemplář gigantického ukrajinského dopravního letadla An-225 Mrija. Letoun provozuje dopravní společnost Antonov Airlines, která se zaměřuje na leteckou dopravu těžkých nebo rozměrných nákladů.

An-225 například zajišťoval přepravu techniky (například odminovacích buldozerů, obřích mobilních elektrických centrál nebo menší lodí) a dalšího nákladu koaličním vojákům v Iráku a Afghánistánu. V roce 2009 přepravil z Německa do Arménie turbínu pro plynovou elektrárnu o hmotnosti 189 tun.

Fotogalerie

Prázdná hmotnost An-225 je 285 tun a maximální startovací až 640 tun. Podle hmotnosti nákladu i délky trasy se pak plní obří nádrže letadla - ty pojmou až 300 tun paliva. Mrija má spotřebu kolem 18 až 22 tun paliva na hodinu letu, v závislosti na hmotnosti nákladu a výšce letu.

Obří nákladový prostoru měří na délku 43,35 metru, šířku 6,4 metru a výšku 4,4 metru. Maximální hmotnost nákladu je 250 tun. An-225 tak teoreticky přepraví až čtyři tanky M1 Abrams, nebo několik desítek terénních vozidel. Letoun pohání šest motorů ZMKB Progress D-18 s celkovým tahem 6×229,5 kN.

An-225 má však i svou stinnou stránku, potřebuje totiž rozjezdovou dráhu minimálně 3,5 kilometru dlouhou. Díky tomu ho lze provozovat jen z dostatečně velkých letišť, což výrazně omezuje použití letounu.

Čínský zájem

Kvůli mimořádným výkonům projevila o letoun An-225 zájem Čína. Firma Aerospace Industry Corporation of China (AICC) přitom využila souběhu několika okolností. V areálu Antonovuje od roku 1988 rozestavěný trup druhého exempláře An-225, na jehož dokončení neměla firma nikdy dostatek peněz.

Navíc zmrazení rusko-ukrajinských vztahů dostalo Antonov na pokraj bankrotu, neboť Kreml byl hlavním odběratelem ukrajinských dopravních letadel a leteckých dílů. Podle listu Bloomberg Bussines poklesl kvůli ztrátě ruského trhu export ukrajinského vojenského materiálu trvale o 600 milionů dolarů ročně.

Antonov proto díky čínské spolupráci může najít nový trh pro svá letadla a navíc získat potřebné finance. Firma si také aktivně počíná v Indii i v Saudské Arábii.

Podle ruských expertů jde však Číně jen o „nasávání“ moderních technologií. AICC má velmi podobné jméno jako obří čínský letecký výrobce AVIC (Aviation Industry Corporation of China), ale jde o malou obchodní firmu založenou v roce 2010 v Hong-Kongu.

„Dohoda patří do běžného modelu Číny v získávání technologií pro vojenské použití a pro Ukrajinu je to dohoda s malou zprostředkující obchodní firmou. AICC by neměla být zaměňována s Aviation Industry Corporation of China (AVIC), což je obří čínská letecká firma,“ uvedl pro kremelský propagandistický web Sputnik News Vasilij Kašin, expert Analytického střediska strategií a technologií.

Antonov v první fázi dokončí stavbu druhého modelu An-225 a poté letoun předá do rukou AICC. Dokončení letadla může trvat zhruba pět let od podpisu dohody oběma stranami.

„Druhá kopie letadla Mrija bude dokončena zde v Kyjevě a může stát až 500 milionů dolarů (cca 12 mld. korun, pozn. red.), v závislosti na instalovaném zařízení,“ uvedl prezident společnosti Antonov Oleksandr Kocjuba.

V druhé fázi mají Číňané zájem o zahájení sériové výroby An-225 v Číně pod licencí firmy Antonov.

Podle výrobce všechna práva zůstávají v ukrajinských rukou. „Žádné certifikáty k An-225 Mrija, včetně práv duševního vlastnictví, nebudou státní společností Antonov předány čínské straně,“ stojí v tiskovém prohlášení firmy Antonov.

Proč Čína potřebuje An-225?

Jaké má ale AICC s ukrajinskými letadly plány? Komerční trh pro leteckou přepravu nadrozměrných nákladů je omezen. An-225 létá pouze několikrát ročně. Teoreticky je na trhu místo pro několik letadel této velikosti.

O An-225 může mít zájem čínské letectvo, které trápí nedostatek těžkých dopravních letadel. Zavedení An-225 do výzbroje dá Pekingu unikátní nástroj strategické letecké přepravy.

Čína rovněž trpí každoročně rozsáhlými přírodními katastrofami - An-225 je schopen zajistit klíčovou přepravu lidí, zásob, techniky (těžké stavební stroje) do postižených oblastí.

Třetí odvážnější verze - Čína použije An-225 k vynášení raket nebo raketoplánů na nízkou oběžnou dráhu Země. V 80. letech Sověti testovali An-225 jako nosič malých víceúčelových letecko-kosmických systémů MAKS (krycí jméno Molnija) - malých raketoplánů pro dvě až šest osob, nebo dvě osoby a sedm tun nákladu.

Sdružení Molnija v roce 2010 s raketoplánem MAKS soutěžilo v tendru o novou ruskou kosmickou loď. Neuspělo. Přednost dostala klasická loď PPTS pro šest kosmonautů.

Teoreticky může Čína koncept MAKS oživit. S předpokládanou cenou tisíc dolarů za jeden vynesený kilogram nákladu by „čínský MAKS“ mohl směle konkurovat raketám americké SpaceX a ovládnout velkou část lukrativního byznysu ve vynášení satelitů na nízkou oběžnou dráhu.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Další články o vojenství a novinky ze světa armády najdete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tiskárna zanechává stopy, které mohou vést k vašemu prozrazení.
Bez teček to neumíte? Tajný americký kód tisknou nevědomky i v Praze

Již více než deset let se ví o tajném kódu, který barevné tiskárny a kopírky vpašují na každý papír, který z nich vyleze. Podívali jsme se, do jaké míry se to...  celý článek

Odhady dosahu severokorejské rakety se různí (ilustrační záběry)
PŘEHLEDNĚ: Jak daleko by mohla doletět nová raketa ze Severní Koreje?

Vědci a odborníci na vojenskou techniku nyní počítají, jak daleko by mohla doletět balistická raketa, kterou otestoval severokorejský režim.  celý článek

Před 100 lety se narodil architekt Národního muzea
Před 100 lety zemřel architekt Národního muzea

VIDEO Před 100 lety zemřel ve Špindlerově Mlýně Josef Schulz, architekt, který zrekonstruoval požárem poničené Národní divadlo, navrhl Národní muzeum a společně s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.