Ústí Amazonky do Atlantského oceánu

Ústí Amazonky do Atlantského oceánu | foto: NASA

Obří řeka pod Amazonkou mizí. Protože vlastně nikdy neexistovala

  • 15
Zprávy o objevu ohromné řeky pod Amazonkou byly silně přemrštěné. Podrobnější pohled na údaje, ze kterých objevitelský tým vycházel, ukazuje, že tvrzení není dobře podložené. Podzemní řeka totiž není řekou.

Jak jsme si mohli přečíst v posledních dnech na mnoha místech, Amazonka by měla mít velkou podzemní sestru. Hluboko pod povrchem by se měla skrývat "řeka", s celkovým průtokem, který například v Evropě překonává jenom Dunaj a Volha.

Odborníci jsou ovšem ke zprávám založeným na tvrzení brazilských kolegů velmi skeptičtí. "Nevím, jestli má vůbec smysl mluvit o nějaké řece," řekl Technetu geolog Daniel Nývlt z České geologické služby a pokračuje: "Průtok je neuvěřitelně pomalý a navíc průzkumné vrty nepokryly celou oblast, takže z některých oblastí nemáme žádné údaje a jde jenom o odhady."

Kde se vzala, tu se vzala

Začněme u pramene. Základem zpráv o "Podamazonce" byly výsledky skupiny brazilských geologů vedených Valiyou Hamza z brazilské Observatório Nacional (Národní observatoře, která zahrnuje především astronomické, geofyzikální a meteorologické týmy). Skupina své výsledky představila pouze na vědecké konferenci, kde si s nadsázkou řečeno každý může říkat, co chce. Neprošly tedy kontrolou spojenou s publikací ve vědeckém časopise. Prezentace je dostupná na internetu zde (v angličtině).

Řeka pro vás, pane profesore

Objevitelský tým představil "Podamazonku" pod jménem Hamzova řeka podle svého vedoucího. Není to až tak překvapivé, říká Daniel Nývlt: "V Latinské Americe takové pojmenování není příliš neobvyklé."

V Evropě a USA už je situace trochu jiná. Éra velkých objevitelů minulých století už je za námi, a obvykle se používají spíše místní názvy. "Lidé jsou pomíjiví, zatímco příroda je věčná," nezapře v sobě Daniel Nývlt geologa.

Podle ní se voda v Amazonské pánvi pohybuje dvěma směry. Po dopadu na povrch pomalu, vertikálně protéká do hloubky zhruba dvou kilometrů. Pak se směr jejího pohybu změní o 90 stupňů a začne odtékat více méně vodorovně směrem na východ k Atlantskému oceánu. Podle vědců je možné, že by podzemní proud mohl měřit až 6 000 kilometrů.

Pokud ovšem vůbec nějaký podzemní proud existuje. "Po přepočtu vám vyjde, že by se měl pohybovat rychlostí kolem deseti centimetrů za rok. V mnoha případech je tento údaj blízko chybě měření," říká Daniel Nývlt.

Také nejde o žádný výjimečný jev. Pánve s podobným spádem jsou známé z celého světa. Něco podobného máme i u nás v České křídové pánvi, ze které se v například v Káraném bere voda pro Prahu. "I když jsou ty toky poměrně velké, s termínem "řeka" rozhodně přestřelili," shrnuje český odborník.

Zajímavé by podle Nývlta bylo, kdyby podobný spád byl na celých šesti tisících kilometrech toku. "Ale nemyslím si, že to je pravda, ani že to je možné," říká český odborník. V Amazonské pánvi se najdou prahy z různých hornin a materiálů (například solné pně nebo jemnozrnné sedimenty), které vodu nepropustí a budou fungovat jako izolátory. "Je tedy dost pravděpodobné, že to bude několik dílčích pánví, které se budou všechny sklánět mírně k východu," domnívá se Nývlt a dodává: "Ale nemáme dost údajů, abychom to mohli tvrdit."

Voda nevydělává

Půdorys oblasti Amazonské pánve, ve které má protékat podzemní "Hamzova řeka". Trojúhelníčky jsou vyznačeny vrty, ze kterých vědci měli naměřené údaje. Jak je vidět, jejich rozložení je značně nerovnoměrné. Nejlépe prozkoumaný je střed a východ pánve. Čísla na osách jsou stupně zeměpisné šířky a délky

Nedostatek údajů je další velkou slabinou hypotézy. Z prezentace je patrné, že průzkumné vrty dobře pokrývají střední a dolní tok Amazonky, v západní části pánve je ovšem velká oblast, odkud nejsou téměř žádná měření. A zřejmě se to jen tak nezmění.

"Odvrtat a vystrojit vrt do tří, čtyřech kilometrů je otázka desítek milionů dolarů a vědci by jich potřebovali desítky, aby doplnili nutné údaje," odhaduje Daniel Nývlt. Takové částky vědcům na ověření hypotézy samozřejmě nikdo nedá. Stejně jako dosud, musí tedy spoléhat na spolupráci s brazilskou státní ropnou společností Petrobras. A ta se ve výběru lokalit pro další vrty samozřejmě řídí jinými hledisky než zájmem o podzemní řeky.

"Pokud půjde jenom o vodu, tak na tyto vrty peníze nikdo nedá," tvrdí Nývlt. Brazílie nemá s vodou zatím velké problémy, navíc je většina podzemních vod nevyužitelná. V západní části pánve by se dalo zřejmě ještě provrtat do zásobníků sladké vody, ale pod většinou pánve půjde o vodu slanou. Vyplavuje totiž soli z okolních hornin.