Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Obří urychlovač částic se pořádně nerozběhl a už je odstavený. Na shledanou na jaře 2009

  9:00aktualizováno  9:00
Obří hadronový urychlovač v CERNu před pár dny postihla závažná porucha. Odstávka bude trvat poměrně dlouho a LHC se navíc brzy musí odebrat k zimnímu spánku ― další testy s protonovými paprsky se proto odkládají až na jaro příštího roku.

Urychlovač částic | foto: http://lhc-machine-outreach.web.cern.ch

Obří urychlovač jaderných částic (LHC) poblíž Ženevy musel být podle ČTK kvůli poruše zastaven. Bude znovu spuštěn pravděpodobně začátkem jara 2009. Oznámilo to v úterý tiskové oddělení Evropské organizace jaderného výzkumu (CERN).

Ve středu 10. září fyzici po celém světě, zainteresovaná laická veřejnost i odborní novináři nadšeně aplaudovali zahájení zkušebního provozu urychlovače LHC střediska CERN. Vědecký projekt, na kterém se pracuje už přes 20 let, je úchvatnou ukázkou lidské důmyslnosti ― fyzici si od něj slibují, že jim pomůže poodhalit roušku tajemství vesmíru, podstatu nejen hmoty, ale v určitém ohledu i samotného času a prostoru.


Více o samotném urychlovači v tomto článku: Vědci spustili obří urychlovač částic a chtějí objasnit vznik vesmíru

Přestože první operační test 10. září vyšel na jedničku a dokonce v mnoha ohledech předčil očekávání vědců, fyzici ještě neměli vyhráno. Měla následovat řada kalibrací, zkušebních měření a ladění systémů. Bohužel za týden se objevila první porucha na chladicím systému, která urychlovač na krátký čas odstavila. Po výměně transformátoru, který chladicí systém zásobuje elektrickou energií, urychlovač LHC vypadal opět zdravě a vše bylo připravené na jeho další běh. Avšak už zanedlouho došlo k jiné, závažnější technické potíži.

Co se pokazilo

19. září při zkouškách nastala vážná porucha v posledním sektoru 3-4, kdy do tunelu uniklo velké množství tekutého helia (přibližně asi jedna tuna). Už první vyšetřování ukázalo, že příčinou byly chybně zapojené elektrické spoje mezi dvěma magnety, jež se kvůli vysokému proudu patrně roztavily. CERN okamžitě reagoval a už tak na mnoha frontách hysterický strach z projektu tlumil prohlášeními, že závada v žádném případě nemohla ohrozit ani pracovníky CERNu, ani veřejnost.

V tiskovém prohlášení CERN také upozornil, že kvůli nutnému vyšetřování a následným opravám se poslední sektor bude muset zahřát na pokojovou teplotu. To znamenalo jediné: LHC bude odstaven a jak tiskový mluvčí s lítostí poznamenal, doba odstávky měla být zhruba dva měsíce.

Při bližším zkoumání se potvrdila první podezření. Na selhání systému měly opravdu vinu špatné elektrické spoje mezi dvěma magnety urychlovače. Zástupci CERNu 23. září oznámili, že LHC se skutečně bude muset odstavit a celý postižený sektor kvůli inspekci zahřát zpět na pokojovou teplotu. To zabere celkem asi čtyři týdny. Oprava samotná je tak sice záležitostí několika dnů, nicméně právě zahřívání a chlazení si vyžádá dlouhou dobu. Výsledky následného podrobného šetření CERN uveřejní až ve chvíli, kdy budou známy všechny detaily selhání.

Instalace obřího magentu pro urychlovač částic v CERNu
Instalace obřího magnetu pro urychlovač částic v CERNu

"Že problém přišel okamžitě po tak úspěšném operačním testu LHC, který proběhl 10. září, je pro nás bezpochyby velká rána,“ řekl generální ředitel CERNu Robert Aymar. "Nicméně úspěch první operace s paprskem v LHC je důkazem letitých usilovných příprav a schopnosti týmů, které se o postavení a zprovoznění komplexu urychlovače CERNu zasloužily. Nepochybuji o tom, že současné překážky překonáme se stejnou houževnatostí a pílí,“ dodal.

Zimní spánek

Bohužel CERN také připomíná, že v zimě dojde k vypnutí celého urychlovače ― důvodem jsou vysoké energetické nároky systému ve studených zimních dnech. Vyšetřování a následné opravy však zaberou hodně času a do plánovaného zimního vypnutí urychlovače se jej už nepodaří přivést k životu. Další běh LHC se proto odkládá až na příští rok ― podle všeho se jako reálný termín pro opětovné spuštění systémů LHC jeví až duben 2009.

Problémy s magenty v urychlovači se přitom objevily už v loňském roce. Potíží, které museli odborníci řešit, bylo více, ale mezi ty nejzávažnější právě patřilo selhání tří obřích kvadrupólových magnetů. Zástupci CERNu proto loni na konci června oznámili, že plánovaný start LHC se z listopadu 2007 přesouvá na jaro 2008. K operačním testům s protonovým paprskem nakonec došlo až nyní v září. Bohužel, LHC běžel jen krátce.

Slavnostní zahájení regulérního provozu zařízení bylo původně plánováno na 21. října, přičemž plného výkonu měl LHC dosáhnout v příštím roce. Vědci si na ostrý start LHC při plném výkonu budou muset opět počkat ― přitom výsledky experimentů, které v urychlovači proběhnou, budou známy až zhruba za rok od startu, patrně tedy ne dříve než v prvním čtvrtletí roku 2010.



Témata: Ženeva, CERN, LHC


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Model Vostoku z polské řady sešitů Mały modelarz (1962). Všimněte si prstence s...
Nikdo nevěděl, jak raketa vypadá. Tak vznikl nesmyslný model Vostoku

Pokud jste za minulého režimu zatoužili po nějaké dražší hračce, bylo bez nadsázky jednodušší si ji vystřihnout a slepit z papíru, než ji koupit v obchodě....  celý článek

Před 100 lety se narodil architekt Národního muzea
Před 100 lety zemřel architekt Národního muzea

VIDEO Před 100 lety zemřel ve Špindlerově Mlýně Josef Schulz, architekt, který zrekonstruoval požárem poničené Národní divadlo, navrhl Národní muzeum a společně s...  celý článek

Kombajn New Holland CR 9.90, na kterém je umístěna kamera SlowTV.
Tohle chtěl vidět každý kluk. Sledujte přímý přenos z okna kombajnu

Po mazací tramvaji a nákladní lodi namontoval tým SlowTV kameru na další zajímavý pohybující se stroj. Tentokrát je to sklízecí mlátička, tedy lidově kombajn....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.