Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Obrovský magnet pomůže s odhalováním tajemství hmoty

  18:20aktualizováno  18:20
Do mezinárodního středisko CERN v Ženevě se dostal osmý komponent skládačky největšího urychlovače částic na světě. Jedná se o jeden z klíčových prvků soustavy, která má začít sloužit vědcům již ke konci tohoto roku.

Instalace obřího magnetu pro urychlovač částic v CERNu | foto: Cern

Sto metrů pod zemí je budován doposud největší urychlovač částic, od kterého si vědci slibují, že přinese nové objevy ve světě nejmenších částic ve vesmíru. "Myslíme si, že tento projekt odhalí věci, o nichž si v tuto chvíli nemůžeme ani nechat zdát," prohlásil podle ČTK profesor Jos Engelen, hlavní vědecký šéf CERN, tedy Evropské organizace pro jaderný výzkum.
 
Někteří z jeho kolegů tvrdí, že pokus, při němž se při vysoké rychlosti "drtí" částice dohromady, může přinést nové poznatky i o možné existenci rozměrů paralelních k tradičním dimenzím - délce, šířce, výšce a času. Jiní podle ČTK hovoří, i když opatrně, dokonce o možnostech, které dosud spadaly spíše do sci-fi literatury - paralelních vesmírech či černých dírách ve vesmíru spojujících různé úrovně existence.
 
Obří magnet je osmou součástkou urychlovače
 
Tento týden sem byl dopraven a instaluje se obří magnet o váze 1920 tun, což je podle agentury Reuters ekvivalent zhruba pěti velkých proudových letadel. Magnet je vysoký 16 metrů, široký 17 metrů a dlouhý 13 metrů.
Instalace obřího magentu pro urychlovač částic v CERNu
 
Magnet je už osmou z 15 částí budovaného urychlovače částic Large Hadron Collider (LHC). Kromě magnetů a detektorů je hlavní částí LHC 27 kilometrů dlouhý kanál umístěný v podzemním tunelu, v němž budou moci být v protisměrných směrech vysílány částice téměř rychlostí světla proti sobě. První komponenta byla instalována 30. listopadu minulého roku.
 
Pokud vše půjde i dále podle plánu, budou se moci rozběhnout první pokusy a experimenty již na přelomu tohoto a příštího roku. Testy mají na zlomky vteřiny vědcům přiblížit podmínky, které podle odhadů panovaly v raných stádiích vesmíru bezprostředně po velkém třesku.
 
Tohoto mezinárodního projektu za účasti zhruba 6 500 vědců z 80 zemí světa včetně České republiky.




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Model Vostoku z polské řady sešitů Mały modelarz (1962). Všimněte si prstence s...
Nikdo nevěděl, jak raketa vypadá. Tak vznikl nesmyslný model Vostoku

Pokud jste za minulého režimu zatoužili po nějaké dražší hračce, bylo bez nadsázky jednodušší si ji vystřihnout a slepit z papíru, než ji koupit v obchodě....  celý článek

Ilustrační snímek
Jak těsně se mohou letadla minout? Bude se vám zdát, že hrozivě blízko

Můžete při letu rozeznat cestující ve druhém letadle? Co se stane, když selžou všechny motory? Právě na tyto dvě otázky se dozvíte odpovědi v následujícím...  celý článek

Rekordní výška v rekordním čase. To umělo letadlo SSW D.II
Rekordní výška v rekordním čase. To umělo letadlo SSW D.II

VIDEO 5. srpna 1917 stanovil tovární pilot firmy Siemens Schuckert Werke rekord ve stoupavosti. Se strojem SSW D.II se mu podařilo vystoupat za 35 minut a 30 sekund...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.