Instalace obřího magnetu pro urychlovač částic v CERNu

Instalace obřího magnetu pro urychlovač částic v CERNu | foto: Cern

Obrovský magnet pomůže s odhalováním tajemství hmoty

  • 72
Do mezinárodního středisko CERN v Ženevě se dostal osmý komponent skládačky největšího urychlovače částic na světě. Jedná se o jeden z klíčových prvků soustavy, která má začít sloužit vědcům již ke konci tohoto roku.
Sto metrů pod zemí je budován doposud největší urychlovač částic, od kterého si vědci slibují, že přinese nové objevy ve světě nejmenších částic ve vesmíru. "Myslíme si, že tento projekt odhalí věci, o nichž si v tuto chvíli nemůžeme ani nechat zdát," prohlásil podle ČTK profesor Jos Engelen, hlavní vědecký šéf CERN, tedy Evropské organizace pro jaderný výzkum.
 
Někteří z jeho kolegů tvrdí, že pokus, při němž se při vysoké rychlosti "drtí" částice dohromady, může přinést nové poznatky i o možné existenci rozměrů paralelních k tradičním dimenzím - délce, šířce, výšce a času. Jiní podle ČTK hovoří, i když opatrně, dokonce o možnostech, které dosud spadaly spíše do sci-fi literatury - paralelních vesmírech či černých dírách ve vesmíru spojujících různé úrovně existence.
 
Obří magnet je osmou součástkou urychlovače
 
Tento týden sem byl dopraven a instaluje se obří magnet o váze 1920 tun, což je podle agentury Reuters ekvivalent zhruba pěti velkých proudových letadel. Magnet je vysoký 16 metrů, široký 17 metrů a dlouhý 13 metrů.
Instalace obřího magentu pro urychlovač částic v CERNu
 
Magnet je už osmou z 15 částí budovaného urychlovače částic Large Hadron Collider (LHC). Kromě magnetů a detektorů je hlavní částí LHC 27 kilometrů dlouhý kanál umístěný v podzemním tunelu, v němž budou moci být v protisměrných směrech vysílány částice téměř rychlostí světla proti sobě. První komponenta byla instalována 30. listopadu minulého roku.
 
Pokud vše půjde i dále podle plánu, budou se moci rozběhnout první pokusy a experimenty již na přelomu tohoto a příštího roku. Testy mají na zlomky vteřiny vědcům přiblížit podmínky, které podle odhadů panovaly v raných stádiích vesmíru bezprostředně po velkém třesku.
 
Tohoto mezinárodního projektu za účasti zhruba 6 500 vědců z 80 zemí světa včetně České republiky.