Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Odepsaná vesmírná loď Orion se nakonec vydá k asteroidu

aktualizováno 
Americká NASA oznámila, že plánuje vyvinout novou kosmickou loď. Nejdříve poslouží jako záchranná loď u Mezinárodní kosmické stanice. V budoucnu s ní plánuje misi na asteroid, na který nejdříve vyšle bezpilotní sondu.

Na základě Orionu vyvinutý prostředek MPCV v představě ilustrátora nad Marsem | foto: NASA

V roce 2004 vyhlásil tehdejší prezident George Bush mladší program Constellation, návrat lidí na Měsíc a později let na Mars. Krátce nato se začala vyvíjet nová kosmická loď Orion, rakety Ares a řada dalších zařízení.

Když před rokem prezident Barack Obama program Constellation zrušil, dotklo se to všech prostředků, které se v rámci něho vyvíjely, tedy kosmických lodí i raket. NASA místo toho má více spoléhat na soukromé společnosti, které zajistí dopravu nákladů a časem i posádek na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). 

Test bezpečnostního systému lodi Orion (a nyní i MPCV), který astronauty katapultuje v případě potíží při startu.

Test bezpečnostního systému lodi Orion (a nyní i MPCV), který astronauty katapultuje v případě potíží při startu.

Nicméně v rámci programu Constellation vznikala kosmická loď Orion určená pro lety na Mezinárodní kosmickou stanici a v budoucnu právě pro návrat na Měsíc. Byla by pochopitelně škoda s šest let trvajícím vývojem přestat, jenže NASA už o loď Orion neměla žádný zájem. Snad kromě využití jako záchranné lodi pro stanici ISS. Ale vyvinout novou kosmickou loď jen pro takové použití je neodůvodnitelný luxus.

Přejmenovaný Orion si najde nový cíl

I přes zdánlivý nezájem se ale výrobce Orionu, společnost Lockheed Martin, rozhodla ve vývoji pokračovat. Rozhodnutí se nakonec vyplatilo. Americká kosmická agentura NASA na konci května oznámila, že s lodí počítá pro delší mise například k asteroidům. (A platí i, že bude použita jako záchranný modul u ISS.)

Stroj dostal nové označení Multi-Purpose Crew Vehicle (zkráceně MPCV, česky Víceúčelový dopravní prostředek pro posádku). S prvním startem se počítá už na rok 2016.

Samotná loď má maximální průměr ve spodní části konstrukce 5 metrů. Je tedy o 1,1 metru širší než velitelský modul kosmických lodí Apollo, které létaly k Měsíci. Do kabiny o prostoru 8,95 m3 se vejde čtveřice kosmonautů. V něm bude také posádka trávit veškerý čas (pokud se k němu nepřipojí další kosmická loď).

Pozemní zkouška motorů původního Orionu

Pozemní zkouška motorů původního Orionu

K asteroidu v roce 2025, o 5 let později na Mars

Pilotovaná loď by se k asteroidu mohla vydat v roce 2025. Délka mise ani cíl prozatím nejsou známy. Můžeme však předpokládat, že půjde o měsíce. Základní provedení kosmické lodi MPCV sice dovoluje "jen" 21 dnů dlouhé mise, ale lze je prodloužit pomocí přídavných modulů. Výhledově se hovoří také o misi na Mars, která by mohla následovat se stejnou komickou lodí už po roce 2030. S návratem na Měsíc se v souvislosti s touto lodí nepočítá.

NASA se bude moci zřejmě spolehnout na to, že dění na oběžné dráze přeberou soukromé společnosti a sama se bude věnovat technologicky náročnějším a zajímavějším misím. Například společnost SpaceX plánuje zásobovat Mezinárodní kosmickou stanici loděmi Dragon už tento rok a vypsán je také program pro zajišťování výměn posádek. Návrat na Měsíc tak NASA může přenechat právě těmto společnostem, zatímco sama bude létat do meziplanetárního prostoru. Jestli to tak opravdu bude, ukáže ale až budoucnost.

Co pak, až tam budeme?

Až (a jestli) v upraveném Orionu lidé jednou k asteroidům dorazí, bude před nimi stát jeden obtížný úkol: přistání. Hlavní potíže s sebou přináší zanedbatelná hmotnost, a tedy i gravitace těchto těles.

MPCV v tovární hale výrobce, firmy Lockheed Martin

MPCV v tovární hale výrobce, firmy Lockheed Martin

Pokud by tak chtěla kosmická loď přistát, musela by se ukotvit. Pohyb astronautů po jejím povrchu by byl ještě složitější a v úvahu připadá použití sítí, raketových batohů nebo metod podobných těm z horolezectví. Astronauti by tak mohli po asteroidu doslova šplhat, zatímco modul kosmické lodi by se pohyboval v jeho blízkostí.

Na asteroidu nemusí posádka přistát. Astronauti se mohou jen přiblížit a uskutečnit výstup do volného prostoru nebo vzorky odebrat robotickým ramenem.

NASA hledá nejlepší řešení problému přistání na malých tělesech v rámci projektu NEEMO (NASA Extreme Environment Mission Operation), jehož úkolem je najít a například pod mořskou hladinou vyzkoušet metody, které by umožňovaly přistání a pohyb po asteroidu.

Potápění dovoluje nejlépe simulovat beztížný stav. Trénink v bazénu přitom není žádnou novinkou. Běžně jej například podstupují astronauti, kteří pak provádí výstupy z Mezinárodní kosmické stanice. První, kdo si podobnosti potápění a beztížného stavu všiml, byl astronaut s českými předky Eugene Cernan. Po svém první výstupu do volného prostoru prohlásil, že se cítil jako ve vodě a nápad byl na světě.

Robot vyrazí napřed

Ještě před lidmi se k asteroidu vypraví v roce 2016 kosmická sonda Origins-Spectral Interpretation-Resource Identification-Security-Regolith Explorer (zkráceně OSIRIS-REx), která jistě ještě dostane nějaký přívětivější název.

Má jít o první americkou sondu, jejímž úkolem bude odběr vzorků z asteroidu a jejich doprava zpět na Zemi. Tedy totéž, co se poprvé povedlo Japoncům se sondou Hayabusa, která úspěšně přistála v létě minulého roku. Američané ovšem na rozdíl od Japonců použijí k odběru horniny robotické rameno.

NASA už dokonce vybrala cíl: asteroid 1999 RQ36 o velikosti zhruba pěti fotbalových hřišť. Podle plánů sonda doletí k asteroidu v roce 2020 a o tři roky později se vrátí na Zem přistávací pouzdro se vzorky. Cena mise by neměla překročit 800 milionů dolarů.

Výzkum asteroidů je do budoucna velmi perspektivní oblastí, jelikož můžeme zjistit mnoho informací nejen o těchto tělesech, ale také o vzniku sluneční soustavy, potažmo života. Navíc blízkozemní asteroidy představují pro naši civilizaci poměrně velké riziko.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.