Statistička Hana Ševčíková, University of Washington
V čem je tedy největší změna proti starším modelům?
Že lidí bude s velkou pravděpodobností přibývat až do konce 21. století. Většina odhadů počítala s tím, že světová populace se stabilizuje na počtu někde kolem devíti, deseti miliard. Ale podle údajů z posledních let se zdá, že to tak nebude a světová populace poroste. Možná dokonce poměrně výrazně.
Hlavním tahounem demografického růstu má být Afrika. Jaké jsou zatím přesně důvody?
Africká populace roste kvůli vysoké porodnosti. Jednou z příčin je nedostatek antikoncepce. Okolo 25 procent žen v reproduktivním věku v subsaharské Africe, které nechtějí otěhotnět, nepoužívá antikoncepci. Toto číslo se za posledních 20 let nezměnilo.
Výsledky modelu vývoje počtu obyvatel Země podle modelu zveřejněného v časopise Science v září 2014. Červená čára ukazuje středovou hodnotu výsledků. Tmavě modrá vyznačuje oblast, do které spadá 80 procent výsledků modelu, světle modrá je pro 95 procent výsledků. Přerušované čáry vyznačují hypotetické scénáře podle WHO s celosvětovou porodností o 0,5 dítěte na ženu vyšší či naopak nižší.
Druhý důvod jsou představy o ideální velikosti rodiny, která momentálně je také v subsaharské Africe v průměru kolem 4,6 dítěte na rodičovský pár. A přispívají k tomu i nedostatečné vzdělávací příležitosti pro ženy, které pak nemají v životě velmi zjednodušeně řečeno jiné uplatnění než v roli matek. V Nigérii například přes 25 procent děvčat nedokončí základní školu.
Proč si myslíte, že to není odchylka, která se "srovná" a porodnost v Africe bude klesat podobně rychle jako třeba v práci zmiňované Latinské Americe v 70. letech?
Nová data ukazují, že porodnost v Africe klesá mnohem pomaleji než v Latinské Americe posledních 50 let. V některých zemích se pokles dokonce zastavil úplně. Naše předpověď ukazuje, že porodnost v Africe bude klesat, ale díky těmto novým datům předpokládáme, že to bude pomaleji než v Asii nebo Latinské Americe.
Může být výrazně omezujícím vlivem pro růst populace nedostatek potravin?
V 60. letech byly velké obavy, že nárůst populace povede k hladomoru. Přesto se od 70. let počet obyvatelstva zdvojnásobil a produkce potravin se více než zdvojnásobila. Je tedy nepravděpodobné, že potraviny by měly být omezujícím faktorem.
Ale i když je africký trend takový, můžeme považovat v podstatě za prokázané, že porodnost se ustálí na zhruba dvou dětech na ženu a výjimky neexistují?
S tímto by myslím souhlasila většina demografů. Takový průběh můžeme pozorovat ve všech zemích, které již prošly poklesem porodnosti.
Takže například Evropa bude demograficky "nudná"?
Ne úplně. V rámci Evropy jsou rozdíly hlavně mezi východoevropskými a západoevropskými státy. Ve východní Evropě bude populace rychleji klesat než ve většině západoevropských zemí s výjimkou Německa. Ve Francii a Anglii například populace vzroste a jedna z těchto dvou zemí pravděpodobně vystřídá Německo jako nejlidnatější země Evropy.
Jiná taková země je Švédsko, které má momentálně o milión obyvatel méně než Česká republika. Zatímco však populace České republiky zřejmě zůstane přibližně na stejně úrovni, Švédsko by nás do roku 2 100 mohlo „přerůst“ o několik miliónů. Populace bude jen stárnout: u nás je například dnes 4,2 lidí v produktivním věku na seniora. V roce 2100 to bude s 80% pravděpodobností mezi 1,6 a 2,2.
Projekce počtu obyvatel pro Českou republiku (červeně) a Švédsko (modře).
Projekce počtu obyvatel v Německu (červeně), Francii (zeleně) a Velké Británii (modře).
Projekce počtu obyvatel pro Evropu (červeně), Latinskou Ameriku (zeleně) a severní Ameriku (modře).
Mezi evropskými státy ovšem nebudou velké rozdíly v porodnosti. Ta bude fluktuovat v relativně úzkém rozsahu (možná plus mínus 1/2 dítěte) něco málo pod průměrnými dvěma dětmi na ženu. Populace bude růst většinou v důsledku zvýšené očekávané průměrné délky života a imigrace.
Jak by si podobný model vedl zpětně, tedy jedno století do minulosti? Dalo by se z trendů v roce 1914 zjistit, jak na tom budeme v roce 2014?
Udělat odhady v roce 1914 by nebylo možné. Z této doby má údaje jenom velmi málo zemí. My jsme modely ověřovali na novějších datech. Například jsme předstírali, že jsme v roce 1980, a tudíž jsme na odhady modelu použili data od roku 1950 do 1980. Projekci do roku 2010 jsme pak srovnali se skutečnými daty. Ve všech testech si model vedl velice dobře.
Jak jste se dostali ke spolupráci s OSN?
My jsme s OSN začali spolupracovat již na minulých odhadech uveřejněných v roce 2011. Tenkrát OSN uplatnilo naši novou metodu na projekci a odhad neurčitosti porodnosti. Tentokrát v jejich posledních odhadech k tomu přidali úmrtnost a dále propagaci neurčitosti z porodnosti a úmrtnosti do projekce populace. Jinak tyto metody projektují porodnost, úmrtnost a populaci pro každou zemí světa. Grafy, které jsou publikované v našem článku v časopise Science (dostupný zde, pozn. red.), jsou pak jen agregace do kontinentu a celého světa. Jde o modely nové, vyvinuté právě pro tento účel a nikdy předtím takto uplatněny nebyly.
Výsledky modelu vývoje počtu obyvatel Země podle modelu zveřejněného v časopise Science v září 2014 po jednotlivých kontinentech (Tedy více méně, autoři oddělili Severní Ameriky od zbytku tohoto světadílu.) Tmavší oblasti vyznačují intervaly, do kterých spadá 80 procent výsledků modelu, světle modré jsou pro 95 procent výsledků.
Jak jste se k této práci dostala přímo vy? Viděl jsem, že jste na své současné působiště v Seattlu zamířila přes Německo.
Ano, v Seattlu jsem jako jako vědecká pracovnice dostala nabídku být členem tohoto týmu. Mojí odpovědností se pak stala techničtější část projektu jako implementace metod do softwaru pro používání analytiky v OSN, simulace, testování modelu atd. Takže se ze mě stala jakási spojka mezi akademickou teorii a praktickým užíváním metod v OSN.
Mimochodem, všechen software je open source, takže si každý může zreprodukovat výsledky OSN na svém počítači nebo aplikovat naše metody na vlastní data (odhady OSN jsou dostupné na této stránce). O což už nemálo demografů jak v akademickém prostředí, tak státních institucích projevilo zájem.
