"Dlouho jsme měli tušení, že nejdřív bylo vejce, ale nyní máme vědecký důkaz, že první byla slepice", tvrdí Colin Freeman ze Sheffieldské univerzity.
Přední český biochemik však se závěry kolegů úplně nesouhlasí: "Tvrdit, že byla dřív slepice než vejce je slovní žonglérství. Jaké vejce a jaká slepice? Evoluce nepostupuje takovými skoky, že se vyvine kuře v dnešní podobě a pak se začne množit tím, že slepice klade vejce."
K překvapivému výsledku britské vědce dovedla analýza proteinu Ovocledidin-17 (OC-17) na superpočítači HECToR o výkonu 208 teraflops. Uvedený protein má zásadní vliv na tvorbu skořápky, respektive transformaci uhličitanu vápenatého do krystalické podoby. V případě kura domácího je takto denně vyrobeno 6 gramů skořápky.
"Tento protein jsme znali již dříve, ale teprve jeho bližším zkoumáním jsme byli schopni zjistit, jak se zapojuje do procesu tvorby vejce" vysvětluje pozadí objevu doktor Colin Freeman.
O objevu první informoval britský deník METRO.co.uk. Do renomovaných vědeckých médií se však zpráva zatím nedostala, což vzbuzuje minimálně pochybnosti o její relevanci.
Na názor jsme se proto zeptali i předního českého biochemika a bývalého předsedy Akademie věd České republiky, Prof. RNDr. Václava Pačese, DrSc.
Slepice dříve než vejce je slovní žonglérství
Technet.cz: Opravdu je otázka "byla dřív slepice nebo vejce" s konečnou platností zodpovězena? Je možno tuto otázku analýzou proteinu Ovocledidin-17 skutečně zodpovědět?
Václav Pačes: Myslím, že ne. Tvrdit, že byla dřív slepice než vejce je slovní žonglérství. Jaké vejce a jaká slepice? Evoluce nepostupuje takovými skoky, že se vyvine kuře v dnešní podobě a pak se začne množit tím, že slepice klade vejce. Evoluce šla postupně přes různá stádia vývoje jak kuřete tak vejce.
Technet.cz: Můžete prosím vysvětlit, jakou úlohu hraje dotyčný protein a jak je možné z něj získat informaci o časové souslednosti "slepice – vejce"?
Václav Pačes: OC-17 je prostě jen protein, který pomohl utvořit skořápku vejce tak, jak ji známe dnes. Pevnou, ale dostatečně křehkou aby se kuře vyklubalo ven. Ale to neznamená, že nějaká jiná, například měkčí forma vejce, neumožňovala reprodukci drůbeže přes stadium vejce už dříve, než se vyvinul gen pro OC-17. Konec konců, podívejme se, jak vypadají vajíčka obojživelníků. Zajímavé bude porovnat gen pro OC-17 s homologními geny u jiných ptáků a také jak se tento gen vyvíjel u nižších i vyšších živočichů.
Technet.cz: Mimo vyřešení "klasické otázky" … jaký význam by takovýto objev ve skutečnosti měl?
Václav Pačes: Význam to může mít například v materiálovém výzkumu. Stále je co se učit z přírody. Zkoumá se využití proteinů, ze kterých pavouci soukají své sítě, bakterie produkují polyhydrozyalkanoáty, což je hmota podobná té, z níž se vyrábějí PET lahve, tak proč nevyužít OC-17?
Otázka tedy dále nejspíše zůstává bez odpovědi
Zda byla dříve slepice nebo vejce tedy zdá se stále nevíme. Můžeme se na to však dívat i z pozitivní stránky. Vedle klasické "Je těžší kilo peří, nebo kilo železa?", zůstává tak oblíbenou otázkou pro škádlení žáků na prvním stupni základních škol.
