ODPOVĚĎ: Na Měsíc jel spolek českých a slovenských astronomů Ebicykl ( www.ebicykl.cz ): Při prázdninových spanilých jízdách na bicyklech jsme vždy délku každé etapy vynásobili počtem ebicyklistů a sečetli za celý týden. Takto získané ebikilometry jsme pak sčítali tak dlouho, až nám to dalo vzdálenost Měsíce od Země (384 400 km). Doporučuji podobný algoritmus a uvidíte, kam dojedete. 2.3.2007 16:01

ODPOVĚĎ: Možné je jistě skoro všechno, ale zatím je to vše pouhá spekulace. Zatímco spekulování je zábavné, vědecké poznání vyžaduje tvrdou práci. Zkuste se mne optat v příštím století. 2.3.2007 16:02

ODPOVĚĎ: To je velmi rafinovaná otázka. Doporučuji spis australského fyzika Prof.Paula Daviese: O čase, ktera vyšla v r. 2001 ve slovenském překladu v nakl. Motýl. 2.3.2007 16:04

ODPOVĚĎ: Ano, zalezi to jen na pocasi, viditelnost zatmění po celé Evropě je prakticky stejná. 2.3.2007 16:05

ODPOVĚĎ: Těžká otázka. Bylo to zhruba před 4,5 miliardami let, kdy se Měsic utvořil v blízkosti Země, takže zatmění byla daleko delší a tmavější než dnes. Jenže tehdejší baktérie nám o tom nezanechaly žádné písemné památky. 2.3.2007 16:07

ODPOVĚĎ: Podrobný popis je v tiskovém prohlášení České astronomické společnosti: http://www.astro.cz/clanek/2687 2.3.2007 16:09

ODPOVĚĎ: Podívejte se na www stránku Českého hydrometerologického ústavu, např. http://www.chmu.cz/meteo/om/cr/pre_o_cr.html 2.3.2007 16:11

ODPOVĚĎ: Ztemnění Měsíce při úplném zatmění se prakticky nedá předpovědět, protože závisí na okamžitém stavu zemské atmosféry. Jsou případy, kdy Měsíc při zatmění prakticky zmizel a jindy je naopak dosti jasný. Chce to udělat sérii expozic, a pokud máte digitální fotoaparát s ručně ovládanou uzávěrkou, pak snadno vyberete správnou expozici. Času je dost, zatmění trvá 74 minut. 2.3.2007 16:14

ODPOVĚĎ: Myslím, že naše vzájemná náklonnost je všeobecně známá. Stačí, když si nalistujete webovou stránku doc. Ing. Antonína Baudyše, CSc., či jeho syna a vyhledáte si tam mé jméno. O mé přízni k těmto odborníkům svědčí četné bludné balvany Sisyfa, které už od našeho Českého klubu skeptiků za své mimořádné výkony v oblasti matení české veřejnosti a rozvoje blátivého způsobu myšlení dostali. Lituji, že v této chvíli se musím se čtenáři této rubriky rozloučit kvůli svým jiným povinnostem. Pokud mi vyjde chvilka (např. při čekání na vyjasnění dnes v noci), tak bych ještě rád odpověděl na některé nové dotazy. V řadě případů však můžete najít odpovědi na své otázky už v rámci mých předešlých odpovědí na podobné otázky. Někdy také postačí lehké pátrání po internetu pomocí jakéhokoliv hledače (kokrétní časy a data zatmění apod.) Děkuji všem tazatelům a čtenářům tohoto chatu za otázky i zájem a přeji všem, aby se jim dnes přesně o půlnoci na hodinu vyjasnilo; můžete třikrát hádat, proč. Jiří Grygar 3.3.2007 15:14

ODPOVĚĎ: Naprostá většina astronomů je na tom stejně jako laická veřejnost. Jde pouze o estetický, nikoliv pracovní zážitek. Na světě je dnes jen několik málo specialistů, kteří potřebují pozorovat každé zatmění Měsíce kvůli měření jeho ztmavění a barvy během zatmění. Ti se nacházejí na observatořích, kde je pravděpodobnost jasného počasí vysoká. My ostatní budeme mít pravděpodobně dnes v noci smůlu a nic s tím nenaděláme. 3.3.2007 15:26

ODPOVĚĎ: Není na světě šprochu... Když jsem bydlel na vysoké škole v Praze v koleji, ptali se mne kolegové fyzici, bydlící se mnou v koleji, zda umím dělat horoskopy. Řekl jsem, že samozřejmě, že to se astronomové učí hned v prvním semestru. Tak se mne ptali dál, zda bych jim mohl horoskop udělat? Řekl jsem, že ano, ale že to nebude zadarmo. Trochu se zarazili; tak jsem jim vysvětlil, že mám rád štrúdl, a že za každý horoskop chci štrúdl. Horoskopy jsem pak dělal před jejich očima tak, že jsem si vzal Hvězdářskou ročenku na běžný rok, ačkoliv mi uváděli svá data narození minimálně o 20 let dřívější. Chvíli jsem v Ročence naoko listoval a dělal si poznámky a po takových třech minutách jsem jim sepsal specifický horoskop, tj. jak dopadnou u nejbližší zkoušky. Jelikož díky bydlení v koleji jsem měl dobrý přehled, jak se kdo učí, tak jsem měl téměř stoprocentní úspěšnost; dokonce jsem většinou správně trefil i známku, kterou u zkoušky dostanou. Tím můj věhlas rychle vzrůstal a za chvíli jsem se mohl štrúdly doslova živit. K mému úžasu nikoho nenapadlo, že těžko určím polohy planet před 20 lety pomocí ročenky na běžný rok. Jestliže jde tak snadno ošálit studenty fyziky, tak se nedivím, že dodnes berou horoskopy vážně miliony lidí a platí za to podstatně dráž než jedním štrúdlem. 3.3.2007 16:00

ODPOVĚĎ: V Evropě bude nejlbižší částečné zatmění Slunce pozorovatelné 1. srpna 2008. Bude vidět jako úplné v severní Kanadě, Grónsku, na Sibiři, v Mongolsku a Číně. 3.3.2007 16:03

ODPOVĚĎ: Upozornění na svá veřejná vystoupení (přednášky, relace v rozhlasu a popř. v televizi) uveřejňuji na této adrese: http://www.astro.cz/~grygar/actual.htm Po skončení TV seriálu "Okna vesmíru dokořán" v r. 1992 jsem natočil pro Slovenskou televizi nový seriál "Vesmírne laboratorium", který se již několikrát reprízoval na Slovensku. Pro Českou televizi jsem natočil v r. 1999 seriál "Zlaté století astronomie", který však divácky neuspěl. 3.3.2007 16:11

ODPOVĚĎ: Teplota povrchu Měsíce na přivrácené straně ke Slunci dosahuje hodnot 100 - 120 st. Celsia, kdežto na odvrácené straně klesá před východem Slunce až na cca -180 st. Celsia. Během zatmění klesá teplota zastíněné části povrchu pod bod mrazu - konkrétni hodnota závisí na temnotě konkrétního zatmění. 3.3.2007 16:21

ODPOVĚĎ: Terminologicky vzato zatmění Země je vidět z Měsíce tehdy, když je Měsíc uvnitř spojnice Slunce - Země. Tehdy může Měsíčňan na straně Měsíce přivrácené k Zemi vidět vržený stín a polostín Měsíce na zemském povrchu. Jeví se mu jako mírné zeslabení jasnosti té části Země, která je v polostínu a jako poměrně sytou černou skvrnu s neostrými okraji uvnitř polostínu. Zároveň pozorují pozemšťané úplné zatmění Slunce. Naopak v době, kdy pozemšťané vidí zatmění Měsíce, tak Měsíčňan vidí na té části povrchu Měsíce, zasažené stínem Země, úplné zatmění Slunce. Vinou zemské atmosféry však zdaleka nejde o tak dramatický úkaz, jakým se můžeme těšit pozorováním sluneční koróny při zatmění, protože zemská atmosféra vytváří kolem zakrytého Slunce zářící prsten, který korónu přesvítí. Navíc je Země na Měsíci úhlově větší než Slunce, takže být Měsíčňanem, pořádal bych raději výpravy za slunečními zatměními na Zemi. 3.3.2007 16:36