Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

Ptejte se spisovatele, novináře a publicisty Karla Pacnera

Karel Pacner
velikost textu:
vydáno 1.7.2008 14:00
O pilotovaných letech do vesmíru, ale i špionážních družicích. O Gagarinově triumfu, ale i o tragédii raketoplánu Columbia. Ptejte se Karla Pacnera. Články a knihy nejen o vesmíru pro vás píše již padesát let.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 1. července 2008 do 15:00

OTÁZKA: Dobrý den, jaké je podle Vás rozlišení vojenských družic ? Podle mě jsou schopny přečíst noviny. Jirka
Karel Pacner Karel Pacner: Údajně okolo 2 cm, ale to jsou neoficiální údaje. Vzpommínám-li si dobře, přiznaná rozlišovací schopnost je 10 cm. Malér je ten, že tyhle věci jsou supertajné, občas vyklouzne nějaká informace. 1.7.2008 14:08
OTÁZKA: Co přinese České republice členství v ESA? Martin
Karel Pacner Karel Pacner: Příští týden má ředitel ESA a premiér Topolánek podepsat smlouvu o přístupu. Přinese to návaznost našeho průmyslu a výzkumu na vyspělé státy. Je to něco podobného jako návaznost na CERN u Ženevy. Všechno to nás posunuje nahoru. 1.7.2008 14:11
OTÁZKA: Dobrý den pane Pacnere, jaké je rozlišení současných špionážních družic (KH12 apod.) Co tyto družice reálně zvládnou pozorovat na zemském povrchu ? Čeněk
Karel Pacner Karel Pacner: Už jsem odpověděl. Jinak musím doporučit, abyste se podíval po mé knize Kosmičtí špioni, která vyšla před několika lety v nakl. Albatros. Tam je všechno. 1.7.2008 14:12
OTÁZKA: Dobrý den, vím, že chystáte vydání nové knihy. Mohl byste nám ji trochu přiblížit? Předem děkuji. Martin Tomáš
Karel Pacner Karel Pacner: Na základě seriálu, který vycházel v iDnes-Technet o kosmonautice, vyjde koncem září v nakl. Epocha pod názvem Půlstoletí kosmonautiky. Teď kompletuji ještě se třemi kolegyněmi první díl knihy Čeští doktoři - příběhy elity české medicíny. Vyjde nejspíš v říjnu v nakl. Brána. Potom by v 2letých intervalech měly následovat ještě nejméně dva díly. Tím jsme navázali na loňské Rytíře lékařského stavu, které jsme dělali s Martinou Riebauerovou. A do konce prázdnin musím připravit do tisku rukopis Atomoví vyzvědači studené války, aby vyšel ještě letos. To bude o všech zemích, které po 2. sv. válce se pustily do vývoje atomových bomb, rovněž vývoj v SSSR a USA. 1.7.2008 14:16
OTÁZKA: Existují u nás nějaké firmy zabývající se vývojem nebo výrobou v oblasti kosmických technologií? Martin
Karel Pacner Karel Pacner: Ano, existují, ale nejsem schopen z hlavy vám povědět jejich názvy. Zkuste se podívat na webovou stránku České kosmické kanceláře. Je možné, že o některých se bude psát příští týden upříležitosti přístupu ČR do ESA. 1.7.2008 14:17
OTÁZKA: Dobrý den pane Pacnere, zajímal jste se někdy o tunguzský meteorit? Asi Vám neuniklo, že včera uplynulo právě 100 let od chvíle, kdy nad sibiřskou tajgou explodoval. Věnuje se mu i posl. číslo časopisu "21. století". Bohužel mě zklamali, drtivá většina článku je věnována hypotéze, že šlo o havárii kosmické lodi a na závěr dokonce teorii, že tato loď byla sestřelena z jakýchsi mimozemských zařízení ukrytých v močálech tamní tajgy. Jaký je Váš názor na to, že i seriózně se tvářící časopisy se chovají jako Vámi tolik kritizovaný televizní Detektor? Jaký je Váš názor na tento časopis? Já ho četl nyní poprvé, takže nevím, zda se jedná o výjimku nebo pravidlo. Děkuji za odpověď a přeji mnoho zajímavých článků, které nemusí lidi oblbovat, aby si našly svého čtenáře. Georgis Fasulis
Karel Pacner Karel Pacner: To číslo 21. století jsem ještě neviděl. Odborníci se zatím neshodli na tom, jestli to byl úlomek Enckeovy komety (hypotéza doc. L. Kresáka ze Slovenska z 1988), nebo kamenný mateorit (hypotéza Zd. Sekaniny z JPL tuším z 1993). Myslím, že katastrofa hvězdoletu je hloupost. Na tom se asi shodneme. Ta by vypadala jinak a měla by nějaké pokračování. 1.7.2008 14:20
OTÁZKA: pane pacnere, co byl pro vás silnější zážitek - Apollo 11 přímo v americe nebo Remkův start? honza
Karel Pacner Karel Pacner: Na Remkově startu jsem nebyl, tam mohlo jenom několik prověřených soudruhů. Samozřejmě největší zážitek v mém životě byl start Apolla 11. A nejdůležitější fotka, jak stojím den před tím před Saturnem 5 s Apollem 11. Všechno jsem to popsal v knihách, naposled v 1. dílu Kolumbů vesmíru, které vyšly v nakl. Paseka. 1.7.2008 14:22
OTÁZKA: Jste pro americký radar? Jari
Karel Pacner Karel Pacner: Ano, jsem pro americký radar. Když jsem psal Atomové vyzvědače studené války, musel jsem se také seznámit se stavem v Íránu. Íránci budou mít rakety schopnéé zasáhnout ČR okolo roku 2013 - a je jedno, jestli tam strčí atomovou, biologickou či chemickou hlavici. 1.7.2008 14:23
OTÁZKA: Dobrý den, zajímal by mě Váš názor na rychlé opadnutí zájmu veřejnosti o vesmírné lety už někdy v době programu Apollo? Ondřej Ryšánek
Karel Pacner Karel Pacner: To opadnutí bylo přirozené, protože lidé viděli v TV své chlapíky na Měsíci, ale řada věcí tady na Zemi, tedy v USA, selhávala. Navíc probíhala válka ve Vietnamu. Apollo byl program na pozvednutí americké prestiže - měl vrátit Americe síle po tom, co Sověti vypustili Sputnik a gagarina. Logičtější by bylo, kdyby následovaly orbitální stanice, tzn. ovládnutí prostoru okolo Země, a potom až jít na Měsíc. Ale Kennedymu řekli jeho poradci, že Sověty může porazit jedině v závodu o Měsíc. Další věc je, že to, co udělali a přivezli první kosmonauti z Měsíce, stačilo na mnoho let výzkumů. Kdyby letěly ještě tři plánované lodě, nic moc by to na poznání Měsíce nezměnilo. 1.7.2008 14:26
OTÁZKA: Dobrý den. Chtěl bych se optat, zda netušíte, jestli mají Slováci také někde schovaný návratový modul z lodi Sojuz-TM, kterým letěl Ivan Bella, stejně jako modul Vladimíra Remeka ve Kbelích. Popřípadě co dělají Rusové s návratovými moduly lodí Sojuz. Lukáš
Karel Pacner Karel Pacner: Je mi líto, ale o návratové kabině Ivana Belly nevím nic. Zkuste se podívat na webové stránky třeba slovenského ministerstva obrany či nějakého technického muzea v Bratislavě. Ruské kabiny putují po různých výstavách, ale mám dojem, že většinu likvidují, protože pro ně nemají uplatnění. Musím však přiznat, že jsem se touto otázkou nikdy nezabýval. 1.7.2008 14:28
OTÁZKA: Dobrý den,jak je možné,že Němci předběhli ve vývoji raket USA?Dočetl jsem Dietra K Huzela:Z Peenemunde na Mys Canaveral/1967/Na Vaše Kolumby Vesmíru se teprve těším.Seriál o dobývání vesmíru jsem si v\tiskl-škoda vždyt vyjde knižně.Díky Srnec Jiří
Karel Pacner Karel Pacner: To je přirozené - v USA nebylo tolik nadšenců raketových jako v Německu. Navíc USA se nechystaly k útočné válce. Německo mělo omezené možnosti ve výrobě zubraní podle Versailleské smlouvy. Nebyla tam však ani zmínka po raketách - to byla skulina, do níž mohli bez nebezpečí vstoupit. I pro Sověty a Brity byly rakety V-2 překvapením, či spíše šokem. Von Braun a jeho lidé byli technicky na výši, získali přízeň Hitlera, a proto mohli věci rozjíždět na široké bázi. 1.7.2008 14:31
OTÁZKA: dobrý den, musím vás pochválit za novinářskou práci, když jste zjistil, že Tamáše a jeho partu sponzorují čistě náhodou ruské firmy. Dobrá práce, jen tak dál! Jan Satrapa
Karel Pacner Karel Pacner: Díky. Jenže ta jedna firma se brání. Ale to dělají všichni. 1.7.2008 14:32
OTÁZKA: Kdo dnes táhne v kosmickém vývoji. Rusko s udržování stanice ISS nebo USA s novým plánem na dobývání Měsíce? JanK
Karel Pacner Karel Pacner: Dokončení stanice ISS záleží na USA, na jejich raketoplánech. O provoz - výměny posáek - se dělí s Rusy. Od podzimu 2010, kdy mají jít raketoplány do šrotu, ji budou obsluhovat jenom Sojuzy a Progressy. Američané budou mít nové stroje až v 2014-15. A NASA bude mít jiné hlavní cíle - zvláště Měsíc. Je pravděpodobné, že výzkumné úkoly na ISS převezmou některé americké firmy, ať už za pomoci Sojuzů či vlastních dopravních prostředků. 1.7.2008 14:35
OTÁZKA: Pane Pacnere. před rokem 1989 jste patřil k těm několika málo vyvoleným, kteří směli publikovat o oboru svrchovaně strategickém, o kosmonautice. Proč se z vás po roce 1989 stal zarputilý antikomunista a přímo komunistobijce, když jste do té doby měl jejich podporu? Do roku 89 jsem vás i vaše články a knihy měl moc rád, poté jste se zařadil do houfu převlékačů kabátu, ktří mi jsou proti srsti. To raději Hutku nebo Nohavicu, nebo z vašeho oboru Valníčka nebo Komárka. GregoryPeck
Karel Pacner Karel Pacner: Nepatřil jsem mezi vyvolené, moje možnosti byly omezené. Prominenty v tomto oboru byli jiní. Jednu dobu mi odebralo vnitro pas, protože zjistilo, že se mnou jako s agentem StB nemůže počítat. Snažil jsem se psát na samotný doraz toho, co šlo. Jeden kamarád mně upozorňoval "taháš lva za ocas", ale v té době se nic nestalo. Jinak o některých mých potížích či průšvizích se dočtete na mé webové stránce. Také se stávalo, že jsem třeba několik měsíců nesměl podepisovat své články - a nikdo mi neřekl důvod. 1.7.2008 14:40
OTÁZKA: V době mého dětství jsem četl Vaši knihu "Města v kosmu" a musím říct, že jsem vyrůstal s pocitem víry v lidské možnosti, v lidské úsilí o společnou věc a ve smysluplné využití techniky. Jak vidíte nyní, po dvaceti či více letech od této a podobných knih, náš aktuální stav ? Vesmírné prognózy se příliš nenaplnily... kosmonaut
Karel Pacner Karel Pacner: Máte pravdu, mnohé prognózy se nenaplnily, ale naplnily se jiné - třeba mobily a vůbec komunikační technika. Neexistují orbitální slueční elektzrárny, ani laboratoř na Měsíci. To je normální vývoj ve všech odvětvích - zakladatelé jsou vždycky optimističtí, netuší, že mohou přijít potíže finanční, technické, atd. 1.7.2008 14:42

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.