Vývoj technologií
OLED (Organic Light Emitting Diode – organické diody emitující světlo) se datuje od osmdesátých let minulého století. Tehdy s ním začala společnost Kodak. První produkty, které byly touto technologií vybaveny, se začaly objevovat již ke konci minulého století. Nyní již máme možnost využívat malé OLED displeje například v mobilních telefonech a nově i v
digitálním fotografii.
OLED displeje nabízí v poměru ke klasickým LCD úsporu místa, energie a výraznější flexibilitu. Mají také šanci dosahovat větších rozlišení a rychlejší odezvy jednotlivých bodů. V neposlední řadě se při sériové výrobě počítá s úsporou nákladů - v některých případech až o 50 %. Hlavním přínosem OLED pak je to, že tyto displeje nepotřebují podsvícení, neboť jednotlivé pixely samy produkují světlo. Nevýhod, na které tato technologie naráží, je několik. Jednou z nich je potřeba poměrně kvalitního zapouzdření displeje tak, aby vlhkost nemohla narušovat tenké kovové spoje a elektrody. Také je potřeba takové displeje ochránit před vysokými teplotami, jenž nesvědčí organickým materiálům. Další nepříjemnost tkví ve výrazně vyšší náročnosti výroby velkých displejů (v poměru k malým OLED), které by mohly nahradit současné LCD používané v noteboocích či u stolních počítačů. V neposlední řadě je výrazným omezením krátká životnost organických součástí. Ty přestávají svítit již po několika tisíci hodinách provozu.
Vývoj jde však nezadržitelně dál a různé společnosti se snaží z organických diod dostat maximum. Jednou z těchto firem, která má v této oblasti na svém kontě již několikeré úspěchy, je i Universal Display Corporation (UDC). Ta spolupracuje na vývoji OLED například se Sony nebo Samsungem. Ve svém portfoliu má odvozené OLED technologie s názvy PHOLED, FOLED, TOLED, SOLED. Více informací o nich naleznete v tomto článku.
Nový PHOLED displej
Tento měsíc UDC oznámila další pokrok ve vývoji PHOLED displejů. Zkratka názvu tohoto displeje, jenž se již objevil v prvním produktu, vychází z označení "Phosporescent Organic Light Emitting Device". Zmíněný název naznačuje, že je při výrobě použita fosforeskující látka, jež zvyšuje životnost displeje a dále snižuje jeho energetickou náročnost.
Ve spolupráci se společností Vitex System se nyní UDC podařilo vyvinout technologii, jenž umožní vytvořit 0,7 mm tenký PHOLED displej, který bude možno ohnout tak, že obtočí golfový míček. Velice lehký prototyp displeje zvládne rozlišení 64 x 64 bodů (4096 pixelů) s hustotou 80 bodů na palec a 32 úrovněmi šedi.
20 OLED palců
S další novinkou na tomto poli se vytasila firma Chi Mei Optoelectronics (CMO), která ve spolupráci s IBM předvedla 20palcový OLED. Je to poměrně výrazný počin, pokud si uvědomíme, že právě vyšších velikostí se u této technologie dosahuje se značnými obtížemi. Tranzistory, které ovládají organickou vrstvu, jsou vytvořeny z amorfního křemíku. Stejný materiál se používá i při produkci LCD.
Toto 20palcové zobrazovací zařízení nabízí rozlišení 1280 x 768 a světelnost 300 candel na metr čtverečný. Jeho spotřeba je pouhých 25 W, což odpovídá přibližně spotřebě 15palcových LCD.
Vývoj pokračuje
Jak je z předcházejících novinek vidět, vývoj překonává jedny bariéry za druhými. Možná to nebude trvat tak dlouho a přivítáme první OLED panel, který bude mít dostatečně dlouhou životnost, bude odolnější proti vnějším podmínkám a třeba si jej po práci srolujeme do ruličky a přeneseme domů. Postupem času poklesne i cena a již za několik let by se tak OLED displeje mohly z laboratoří přesunout do našich domovů.
