Reportáž skončila 16. 11. 2014 16:39
Lidstvo poprvé přistává na kometě
Sonda Rosetta vysadí modul Philae na povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
14:39
Mohl Philae mít podvozek, který by zcela ztlumil dopad? Ne, všechno možné není. Podvozek navíc podle ESA zafungoval a většinu energie dopadu ztlumil, jinak by byl „výskok“ ještě výrazně vyšší.
14:37
Z internetu přišla otázka, která pobavila vědce: „Už máte nějaké barevné snímky komety?“ Odpověď je taková, že to vlastně nestojí za to. Kometa prostě není barevná, v podstatě je z našeho pohledu černá. Podle Holger Sierkse, pracujícího na kameře OSIRIS, by byla ještě lehounce načervenalá, ale vzhledem k tomu, jak je tmavá, bychom si toho pouhým okem asi ani nevšimli.
14:34
Prvním (a zřejmě tedy i jediným) nástrojem, který bude analyzovat vzorky z vrtáku, bude COSAC. Spotřebovává nejméně energie a jeho výsledky vhodně doplní výsledky přístrojů Rosetty. Jak je vidět, z energií se hospodaří opravdu opatrně, snad to k něčemu bude.
14:32
Vědci si pochvalují, že vcelku se Rosetta i Philae velmi osvědčily. Příště by rádi letěli s prakticky stejným strojem s malými vylepšeními (lépe utěsněným palivovým systémem, větší baterií, kdyby to její hmotnost umožňovala).
14:31
ESA v tuto chvíli nemá plány na odpálení harpun, které se při přistání neodpálily. V tuto chvíli jsou bezpečně zajištěné.
14:29
Pokud bude dostatek energie, ESA vážně přemýšlí o tom, že znovu uvede do pohybu setrvačník, který udržoval sondu ve stálé pozici během přistání. Mělo by snad být možné s jeho pomocí dostat modul „z díry“.
14:27
Upřesnění k vrtání: vrták se sice vysunul, ale není jasné, jak hluboko pod povrch se dostal, a zda vůbec pronikl do kometární hmoty. Zdá se, že pouzdro je poměrně vysoko nad povrchem, který navíc zřejmě není zcela rovný. Takže vrták funguje, výsledky jsou zatím nejisté.
14:25
Tak máme v článku nepřesnost: všechny tři nohy modulu jsou na místě. Ale modul se nešťastnou shodou okolností dostal „do rohu“, do místa, kde ho ze tří stran obklopují kameny nebo skály, takže je osvícený jen z jedné strany.
14:23
Simulace stavu baterií, že by mohly vydržet až do večerního komunikačního okna s Philae. Ale bude to v každém případě velmi těsné.
Při posledním spojení s landerem se bohužel nepodařilo předat Philae povel, aby se přepnul do módu s nejnižší možnou spotřebou, nižší o zhruba 2 watty než u stand-by modu, ve kterém je modul nyní.
14:19
V tuto chvíli si vědci nejsou jistí, zda se dočkají dalšího spojení s Philae, který by měl nastat večer našeho času. Pokud ke spojení ještě dojde, chtějí do něj nahrát instrukce, aby se natočil na do směru největšího osvitu jinou stranou, na které má větší fotovoltaický panel.
14:14
Vedení letu zatím chybí snímky z přistání a těsně po přistání (tedy prvním „odrazu“), které měla pořídit kamera OSIRIS. Z nich by bylo možné snad poznat, kterým směrem se sonda vlastně odrazila, a kde leží. Tým se zatím evidentně neshodl, kterým směrem se modul odrazil - není divu, údajů je minimum. Hledání je velmi obtížné, probíhá ručně a Phiale na snímcích téměř není vidět: Rosetta přechází na novou dráhu, kde by měla mít lepší spojení s landerem a být mu blíže, aby Philae na snímcích měl rozměr alespoň 3*3 nebo 4*4 pixely.
14:12
Přejděme k novým informace od vědců: modul Philae začal vrtání do komety, vrták už se vysunul na zhruba 20 centimetrů (max. je cca 23 centimetrů). Otázkou je nyní především, zda se vyvrtané vzorky podaří dostat k experimentům. Ale to se dozvíme až večer.
13:11
Tak přepočtení ceny na fabie jsme se stále nedočkali, alespoň teď víme, kolik let Rosetty stál každého evropského občana. Ve skutečnosti je to s financováním trochu složitější, protože do agentury ESA nepřispívají všechny evropské země, ale jen ty, které jsou členy této organizace nezávislé na EU. Každá země si také může zvolit vlastní výši příspěvku, na kterých misích se bude podílet, a o které zakázky se bude ucházet (samozřejmě jistá omezení existují, ale princip je zhruba takovýto). V době, kdy se Rosetta začala připravovat, ČR (nebo vlastně tehdy ještě ČSSR) samozřejmě členskou zemí ESA nebyla.
14.listopadu 2014 v 11:38, příspěvek archivován: 14.listopadu 2014 v 13:18
¿Cuánto cuesta / d’atterrir / auf einem Kometen? Our #CometLanding stats, now in 9 languages: http://t.co/zS1eRzitA5 pic.twitter.com/HCLP7Jb2M2
13:07
Nevíme jistě, zda tisková konference tentokrát bude dostupná živě na stránkách ESA, odkaz vede na Google+. Takže pokud se chcete dívat, adresa je: https://plus.google.com/events/c78o050l93ub7cm4kcoltjnt424
12:48
Čtenáři se nás během včerejšího přenosu také zeptali, jak je možné, že modul v „prakticky nulové gravitaci“ odrazil tak daleko a znovu dopadl zpět. Bohužel nevíme přesně, jak dlouhý skok byl, ale jinak není celý manévr až tak zvláštní. Z našeho pozemského pohledu by jen vypadal jako velmi zpomalený film, protože působící síly jsou podstatně menší než ty, na jaké jsme zvyklí.
Na místě samozřejmě není žádný odpor vzduchu a sonda má v daném místě (na menší „hlavě“ komety, která má průměr cca 2 km) hrubým odhadem „váhu“ zhruba 200 gramů místo 100 kilogramů, které váží zde na Zem (počítáme jen s půlkou komety, tedy poloviční hmotnost a střed gravitace na té „hlavě“ komety, kde Philae leží. náš výpočet je zde: http://goo.gl/3qq5Su, za upozornění na chybu ve výpočtu i úvaze budeme rádi :)). UPOZORNĚNÍ: Tak jsme chybu opravdu ve výpočtu měli, a to hned o dva řády. Hmotnost modulu na povrchu komety je pouhých pár jednotek gramů, nikoliv dvě stovky. Přesto i tak gravitace stačila na to, aby ho stáhla zpět na povrch komety.
Modul se pohyboval velmi malou rychlostí (cca 3,5 km/h) a při dopadu určitě o velkou část své kinetické energie přišel. Podle našich velmi hrubých výpočtů by úniková rychlost v daném místě (uvažujeme, že sonda vlastně přistála na kouli o průměru 2 kilometry s hmotou poloviny celé komety, tedy cca 0.5*10E13) by úniková rychlost měla být kolem 0,8 m/s [náš výpočet se zbytečnou závorkou pro názornost sqrt((2*6.67E-11*5E12)/1000], takže odraz do kosmu zřejmě opravdu hrozil, ale jen v případě, že sonda opravdu odrazí jako od trampolíny.
Což se sice evidentně nestalo, ale délka odrazu naznačuje, že modul nedopadl do prachu, jak se zdálo nejpravděpodobnější z prvních údajů Rosetty o povrchu komety i snímků, ale spíše na nějaký tvrdší povrch, od kterého se o to mocněji odrazil.
12:47
MUPUS má i vlastní účet na Twitteru a tak jsme se mohli dozvědět o noční teplotu na kometě. Ta se pohybuje kolem -150 °C.
12:46
14.listopadu 2014 v 10:07, příspěvek archivován: 14.listopadu 2014 v 12:46
Meanwhile up in space: It is a really cold place out there. Yesterday it was nice -150°C below the baseplate of @Philae2014
12:30
Pomocí zařízení MUPUS (MUlti PUrpose Sensor), o kterém je ve tweetu také řeč, Philae zjistí, jak pevný je povrch pod ní a jaká je teplota pod povrchem. Pomocí speciálního zařízení se kvůli tomu lehce zarazí do povrchu komety příslušné senzory.
Díky MUPUSu budeme moci pochopit vlastnosti povrchové hmoty v blízkosti sondy a je se mění v čase. Tedy, když se kometa otáčí zahřívá od Slunce a naopak.
Pomůže nám to porozumět energetické bilanci na povrchu a její změny související s časem a hloubkou.
12:16
Jenom zhruba tři hodiny světla denně (tedy za pozemský den, 24 hodin). Tak málo slunečního svitu podle dostupných informací dopadá na solární články malého modulu Philae na jeho současném místě pobytu (jehož přesná poloha je neznámá).
Vedení letu přitom místo přistání vybíralo tak, aby dopadl na místo, kde bude osvětlený 12 či více hodin denně. To by jim dodalo dostatek energie pro vědecké experimenty i tepla na hibernaci přístrojů modulu. Ty se musí zahřívat na teplotu alespoň -50°Celsia. Ani tak se nepočítalo, že by Philae byl v provozu neustále, stejně jako Rosetta měl čas od času přejít do hibernace.
12:01
Jak je z předchozího tweetu vidět, tak se Philae v noci činila. Pomocí přístroje APXS (Alpha X-Ray Spectrometer) zjišťovala chemické složení okolí svého přistání. Systém, který využívá například marsovské vozítko vystřelí alfačástice na povrch komety a zachytí to, co se odrazí včetně rentgenového záření. Chemické složení prostředí je pak určeno spektrální analýzou.
