Reportáž skončila 16. 11. 2014 16:39
Lidstvo poprvé přistává na kometě
Sonda Rosetta vysadí modul Philae na povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
16:09
Na potvrzení o přistání budeme čekat nejspíše ještě zhruba hodinu, ale už v tuto chvíli se asi dá říci, že mise byla úspěšná. Philae v tuto chvíli vysílá signály z oblasti těsně nad povrchem komety, kde se jiný stroj zatím v podstatě nepohyboval (sebevražednou sondu Deep Impact v podstatě nelze počítat, ta pořídila jen pár snímků). Rosetta navíc bude s kometou pokračovat v letu ještě téměř rok (let by měl skončil v říjnu 2015) a poprvé tak bude svědkem „probouzení“ komety během přiblížení k Slunci.
15:57
Máme grafické potvrzení, že modul Phillae je v téměř ideálním technickém stavu. Podařilo se pořídit jeho snímek z paluby Rosetty, na kterém je vidět, že má vytažený podvozek, antény a je ve správné pozici.
15:55
12.listopadu 2014 v 15:53, příspěvek archivován: 12.listopadu 2014 v 15:55
Little #Philae making its way down to the comet. http://t.co/QkCS4LC0Gk Credit: ESA/OSIRIS pic.twitter.com/7WNgsf7aTq
15:38
Přistání by mělo být zhruba do hodiny, potvrzení bychom měli dostat zhruba těsně po páté hodině. Vzhledem k nepravidelnému tvaru komety a nízké rychlosti modulu je ovšem odhad zatížen nepřesností řádově nejspíše v minutách.
15:26
Vedení mise dostalo před chvíli dostalo od sondy Rosetty informaci, že modul směřuje skutečně do místa plánovaného přistání a podle plánu pomalu rotuje (jednou za 9 minut). To je dobrá informace, protože sestup je v podstatě pasivní a s jeho dráhou nelze nic dělat. I malá směrová chyba při vypuštění modulu může znamenat, že Philae prostor přistání zcela mine.
15:16
Máme první snímek z modulu Philae po oddělení od sondy Rosetta. V záběru je špatně, ale přece jen rozeznat sonda Rosetta. Kvalita není nijak zázračná, ale snímek dokazuje, že alespoň hlavní systémy (především řídící jednotka) pracují podle plánu a modul dělá to, k čemu byl naprogramován.
15:19
12.listopadu 2014 v 15:18, příspěvek archivován: 12.listopadu 2014 v 15:19
.@Philae2014’s first postcard just after separation – it’s of me! #CometLanding Credit: ESA/Rosetta/Philae/CIVA pic.twitter.com/OXJwGunL3V
15:09
I když se přistání nepodaří, informace z Rosetty a Philae by měly být velmi zajímavé. Jak jsme už psali, asi nebudou zcela přelomové, ale rozhodně by měly zpřesnit naše představy o vývoji sluneční soustavy, třeba odpovědět na otázku, zda má kometární materiál stejné složení (míněno izotopové složení) jako stejné prvky na Zemi. Jinými slovy, zda pochází naše planeta i kometa ze stejného „zárodečného“ materiálu.
15:03
ESA znovu obnovila své živé vysílání. Měli bychom se dočkat nových informací o informací přicházejících z modulu a snad také prvních snímků „rozloučení“ Philae a Rosetty.
14:31
Co čeká modul po přistání? Prvních 40 minut se sonda bude věnovat kontrole místa přistání - udělá panoramatický snímek (samozřejmě vůbec první v dějinách lidstva), bude zkoumat magnetické pole, přítomnost plynů v okolí. V ranních hodinách 13. listopadu přijde na řadu i pokus navrtání terénu do hloubky 23 centimetrů - samozřejmě, pokud je opravdu povrch tak prašný, jak se zdá, výsledky nejsou vůbec jisté.
14:31
Zatímco čekáme na první obrázky, ještě zavzpomínejme na jednu velmi nedávnou, ale zato nám podstatně bližší událost: po stopách sondy Rosetta se vydala na začátku listopadu pětice dětských kosmonautů. V projektu Expedice vesmír, zorganizovaném časopisem Vesmír a plzeňskou Techmanií, absolvovali simulovaný let ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a přistání na jejím povrchu s odběrem vzorků. Populárně-vědecká akce se konala pod záštitou ministra školství Marcela Chládka. Reportáž o projektu najdete zde. První kosmonauti, kteří se postavili na povrch komety, na ní vztyčili svou národní vlajku dne 3. listopadu 2014: David Pluhař, Eliška Rohlíková, Karolína Večerková, Jakub Zdražil a Maxim Simon. Khalil Baalbaki. Podrobnosti najdete www.facebook.com/expedicevesmir. Pokud jste se vy nebo vaše děti tentokrát na palubu nedostali, možná budete mít štěstí příště. Podle našich informací pořadatelé velmi vážně uvažují o další ročníku.
-
Simulované přistání dětské posádky na kometě v listopadu 2014 / Autor: Khalil Baalbaki
14:26
Velící středisko už má první vědecká data z modulu, především údaje z doby těsně po oddělení. Konečně mají vědci přesné informace o tom, jak oddělení proběhlo a zdá se, že všechny systémy na palubě pracují podle plánu. Fungují i všechny vědecké přístroje, které by během sestupu měly pracovat.
14:07
Přistávací oblast o ploše zhruba jeden kilometr čtvereční nesla původně lakonické označení J, ale během říjnového internetového hlasování pořádaného ESA bylo přejmenováno na Agilkia. Je to název, který úzce souvisí s názvy ostatní komponentů celé mise, i když většině z nás je asi neznámé. Jak?
Samotná sonda je pojmenována samozřejmě podle Rosettské desky, která hrála klíčovou roli v rozluštění významu egyptských hieroglyfů. Má symbolizovat, že sonda by měla být důležitým nástrojem pro rozluštění tajemství našeho kosmu.
Název modulu, Philae či chcete-li Fílé, byl ostrov na Nilu v dnešním jižním Egyptě jižně od 1. kataraktu u Asuánu na historické hranici mezi Egyptem a Núbií, na němž byl postaven jeden z nejznámějších chrámů starověkého Egypta zasvěcený bohyni Esetě. Na tomto ostrově se podařilo v roce 1815 objevit mimo jiné i obrovský obelisk, na kterém si sběratel William John Bakes všiml egyptského a řeckého nápisu. Porovnáním obou se mu podařilo identifikovat v hieroglyfickém nápisu jména Kleopatra a Ptolemaios. To bylo jedno z důležitých vodítek pro Champolliona při rozluštění hieroglyfického písma. (Obelisk dnes stojí v Británii, před bývalým Bakesovým sídlem v hrabství Dorset.)
Název oblasti pro přistání, Agilkia, s egyptskou symbolikou ostatních jmen úzce souvisí. Je to název ostrov ležícího vedle Philae, který je dnes pod hladinou Asuánské přehrady. Na Agilkii (či správně česky Agilkija) byl přestěhován slavný chrám bohyně Esety, který by jinak skončil pod hladinou přehradní nádrže.
13:51
Místo, kde bude sond přistávat leží na „čele“ komety, tedy na jedné z jejích „hlav“ a vybráno bylo nejen kvůli terénu, osvětlení i zajímavosti lokality z vědeckého hlediska. Zatím ho známe jenom ze snímků z Rosetty, Philae první snímky ze své dolu směřující kamery bude pořizovat zhruba tři hodiny před přistáním, tedy snad okolo půl třetí našeho času. My je ale nejspíše uvidíme až po šesté hodině.
Jak se místo vybíralo, i kde přesně na kometě leží si v animaci můžete prohlédnout v našem starším článku: http://technet.idnes.cz/sonda-rosetta-modul-philae-d07-/veda.aspx?c=A140923_153707_veda_mla
13:37
Servery ESA nevydržely nápor čtenářů. Věda je alespoň pro dnešek populární.
13:37
12.listopadu 2014 v 13:30, příspěvek archivován: 12.listopadu 2014 v 13:37
Our #Rosetta blog wa down temporarily...seems popular today ; ) Updates also on http://t.co/bg8NEitXaC
13:04
I když všichni mluvíme o kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, ve skutečnosti jeden z této dvojice je žena. Světlana Gerasimenková je astronomka původem z Kazachstánu, která tuto kometu spolu s kolegou Klimou Ivanovičem Čurjumovem v září 1969 objevila. Bylo to trochu nedopatření, protože astronomové původně měli políčeno na jinou kometu, 32P/Comas Solà. Odcitujme historii objevu podle časopisu Vesmír:
Po několika dnech [Čurjumov] znovu rozložil všechny [Gerasimenkovou] pořízené snímky, aby je prozkoumal detailněji, a až nyní si uvědomil, že kometární vetřelec je na snímku zaznamenán 1,8 stupně mimo oblast, kde měla být podle výpočtů kometa 32P/Comas Solà v daný okamžik. Zaměřil se tedy na vypočítané místo a objevil na něm slabounký obláček hledané komety, který mu předtím unikl.
12:50
ESA se pochlubila údaji z Twitteru. Při potvrzení oddělení modulu a sondy bylo dosaženo frekvence 717 tweetů za minutu, což je více než při oznámení objevu Higgsova bosonu. Na poměry vědeckých zpráv tedy skvělý výkon, ale na absolutní rekord to zdaleka nemá. Ten padl během letošního MS ve fotbale při zápasu Brazílie-Německo; tehdy se k události objevovalo 580 tisíc tweetů za minutu. Inu, fotbal je přece jen jednodušší, jak psal tehdy kolega Kasík: http://technet.idnes.cz/ms-fotbal-socialni-site-0vq-/sw_internet.aspx?c=A140709_154817_sw_internet_pka
12:42
První snímky ze sestupu by měly mít během několika desítek minut. Pořídí je přístroj CIVA, který je aktivní celou dobu sestupu. (Právě z něj pochází i selfie Rosetty, která je v záhlaví našeho článku.)
Snímky z povrchu kolem osmé. Jejich přesnost bude samozřejmě mnohem lepší než jsme kdy měli k dispozici. Snímky ze sestupu budou mít rozlišení kolem centimetru na pixel, na povrchu to bude samozřejmě ještě méně, řádově v desetinách milimetru. Philae je vybaven i „bleskem“, který umožňuje pořizovat snímky i během noci. (Modul sestoupí na denní stranu komety, ale vzhledem k rotaci komety se brzy dostane do stínu.)
12:39
Ke konečnému cíli mise zbývá méně než 15 kilometrů, sonda za sebou má už více než 6,4 miliardy kilometrů. Od Země je přitom cca 500 milionů kilometrů.
