Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Reportáž skončila 16. 11. 2014 16:39

Lidstvo poprvé přistává na kometě

Sonda Rosetta vysadí modul Philae na povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

12:24
Vedení letu nyní potvrdilo, že modul Philae je připravený k přistání a podvozek je vysunutý. Když jsme u „nožiček“ modulu, ještě jsme nezmínili, že jsou vybaveny ledovcovými šrouby, které by měly umožnit zachycení na pevném povrchu.
12:22
První vědecké informace z modulu by se měly začít do pozemního střediska dostávat ve 13:05. Modul by se měl pohybovat v tuto chvíli rychlostí kolem 0.8 metrů za sekundu (ze sondy odputoval rychlostí 0,76 ms-1, gravitace komety ho ovšem pomalu urychluje). Vzdálenost od komety je v tuto chvíli kolem 16 kilometrů.
12:17
Rosetta nyní bude posílat údaje o sestupu Philae řídícímu středisku
12:11
Po delší době opět navázala sonda Philae kontakt. Ačkoli zatím nemáme více informací, je to rozhodně dobrá zpráva.
12:11
12.listopadu 2014 v 12:09, příspěvek archivován: 12.listopadu 2014 v 12:11

Hello again! It’s nice to be back in contact, Earth! #CometLanding

10:50
12.listopadu 2014 v 10:41, příspěvek archivován: 12.listopadu 2014 v 10:50

Cheers in main control room as @Philae2014 separation confirmed #cometlanding https://t.co/bEK6WZ9psB

10:18
Oddělení bylo tedy potvrzeno, vše zřejmě proběhlo v pořádku. Došlo k němu přesně v 9:35 našeho času. První signál z modulu by měl přijít zhruba za dvě hodiny, tedy okolo půl dvanácté, pokud modul naváže úspěšné spojení s Rosettou. Potvrzení přistání máme očekávat v 18:02 našeho času, ale v té době už bychom měli mít alespoň nějaké údaje z modulu. Bude cestou snímat vědecké údaje a pořizovat i fotografie. První snímky z povrchu komety bychom měli dostat někdy kolem osmé hodiny večerní. Zatím se tedy i náš online přenos ukládá ke krátké hibernaci, pokračovat budeme po dvanáctého hodině!
10:19
Odpojení modulu Philae bylo potvrzeno v 10:03. Ve skutečnosti však pochopitelně nastalo o 28,5 minuty dříve.
10:13
I když je Philae velmi malý - má rozměr zhruba metrové krychle s „nožičkami“ - z oběžné dráhy kolem komety, kde se pohybuje by na Slunci mohl být možná i patrný. Kometa sama je totiž velmi, velmi tmavá a neodráží prakticky žádné světlo. Můžete si ji představit jako nejčernější objekt, jaký jste kdy asi viděli a stejně to nebude úplně ono. Philae je sice pokrytý fotovoltaickými panely, které také pohlcují dopadající světlo, ale i ty jsou světlejší než povrch komety, navíc jimi není pokryt úplně celý povrch. Takže modul by mohl být vidět jako velmi malý světlejší tečka na jinak zcela černé 4kilometrové „bramboře“ 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
10:06
Rosetta nyní znovu změní směr a zamíří do pozice, ze které bude moci mít přímou viditelnost k modulu po jeho přistání. Jen tak je možné zaručit, aby se signál z Philae dostal až na Zemi. Pokud by se tento manévr nepovedl, přistání může sice proběhnout v pořádku, ale my se o něm nikdy nic nedozvíme - modul sám dostatečně výkonnou anténu pro spojení se Zemí nemá.
10:05
12.listopadu 2014 v 10:05, příspěvek archivován: 12.listopadu 2014 v 10:06

SEPARATION CONFIRMED! Safe journey @Philae2014! pic.twitter.com/dsM5Xaedzp

10:06
Klíčové při oddělení obou strojů je, aby jejich instrukce byly přesně synchronizovány a oba stroje přesně „vědely“, kde a v jakém stavu se přesně nachází. Pokud vše proběhlo podle plánu, je nyní Philae už volný a pohybuje se v ostrém úhlu od dráhy sondy směrem ke kometě. Na ni by mě dopadnout rychlostí zhruba jednoho metru za sekundu za cca 7 hodin, tedy v půl šesté našeho času.
10:01
Právě teď, v 10:01 našeho času, by mělo dojít oddělení modulu Philae. Potvrzení budeme mít ovšem až ve chvíli, kdy k nám dorazí signál z družice, což je zhruba za 28 minut a 20 sekund.
09:52
Cílem Rosetty i modulu Philae je tedy tak trochu z nouze kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou silná gravitace Jupitera uvěznila ve vnitřní části sluneční soustavy. Ale protože vyslat sondu ze Země přímo ke kometě, pohybující se po takové dráze takovou rychlostí, je mimo možnosti jakékoliv dnešní rakety, cesta Rosetty byla nesmírně komplikovaná. Svou pouť vesmírem v březnu 2004 z evropského kosmodromu Kourou v Jižní Americe a za tu dobu prožila několik urychlovacích průletů kolem Země a Marsu, navštívila planetky Šteins a Lutetia a od června 2011 strávila 31 měsíců v hibernaci (byť probuzení bylo trochu „napínavé“ viz http://technet.idnes.cz/sonda-rosetta-probudila-0wu-/tec_vesmir.aspx?c=A140121_111440_tec_vesmir_mla ).
09:50
12.listopadu 2014 v 09:45, příspěvek archivován: 12.listopadu 2014 v 09:50

Separation confirmation expected by @ESA_Rosetta mission team on ground at 09:03 GMT / 10:03 CET #CometLanding

09:37
Do oddělení modulu a sondy máme ještě několik desítek minut času. Vzhledem k tomu, že jsme v předchozím příspěvku zmínili, že mise měla původně jiný cíl, pojďme tyto události trochu připomenout. Sonda je ve vesmíru přece jen už deset let a okolnosti přípravy mise si tak většina z nás asi pamatovat nebude: Mise Rosetta se původně připravovala ve spolupráci ESA a NASA, americká agentura nakonec kvůli rozpočtu z projektu odstoupila. ESA sondu postavila sama, jejím cílem měla být kometa 46P/Wirtanen. Bohužel zhruba měsíc před plánovaným startem došlo k nehodě rakety Ariane 5, která měla vynášet i Rosettu. Nešlo sice o úplně stejnou konfiguraci, ale i tak byly lety těchto nosičů pozastaveny až do vyšetření havárie, a Rosetta tak své startovací okno zmeškala. Vedení letu tedy horečně vyjednávalo s Rusy, zda by Rosetta nemohla odstartovat s jejich Protonem. Rusko dalo najevo ochotu družici vynést, ale nakonec se ESA rozhodla postupovat jinak (mimo jiné i proto, že nebylo jasné, jak sondu naplněnou palivem převážet a zda půjde palivo vyčerpat) a vybrat jiný cíl.
9:36
Jak vážná je porucha plynových trysek? Elizabeth Gibney z Nature mluvila podrobněji s vedoucím programu modulu Phillae Jean-Pierre Bibringem a ten, prý nemá obavy o osud mise. Příčina je v podstatě historická: Rosetta původně měla směřovat k jiné kometě, k objektu nazývanému 46P/Wirtanen, což je podstatně menší objekt než Gerasimenko a má tedy také výrazně menší gravitaci. Trysky byly tedy navrženy proto, aby modul udržely i na velmi malém tělese a dnes možná nebudou proto vůbec zapotřebí. Větší kometa by měla modul snáze udržet. Navíc se zdá, že povrch v místě plánovaného přistání je měkký, až prašný a modul by se tedy mohl „zabořit“ do komety. Tak uvidíme, jak se tyto odhady potvrdí.
09:35
12.listopadu 2014 v 09:32, příspěvek archivován: 12.listopadu 2014 v 09:35

Ok @Philae2014, I’m getting lined up with #67P, are you ready to jump? #CometLanding

09:15
Přesnou polohu Rosetty přenášenou v „reálném čase“ můžete sledovat zde: http://www.livecometdata.com/comets/67p-churyumov-gerasimenko/
09:01
12.listopadu 2014 v 08:38, příspěvek archivován: 12.listopadu 2014 v 09:01

RT @ESA_Rosetta: Last chance to enjoy the view from up here @Philae2014! #CometLanding day is here! pic.twitter.com/GzU5ESsBha