Reportáž skončila 12. 2. 2015 7:17
Start evropského miniraketoplánu IXV
Ve středu 11. února 2015 se poprvé do vesmíru vydává evropský miniraketoplán IXV, který vyvíjí Evropská vesmírná agentura. Sledujte s nám, jak zvládne první let do vesmíru a zda splní všechny očekávání.
14:04
Jen připomínáme, že dnešní startovací okno je otevřeno až do 15:43, takže problémy nebudou vážné, může se vše ještě stihnout.
14:03
Problém je na nějakém pozemním zařízení.
14:02
Zdá se, že nějaké zatím neznámě problémy pozastavily start rakety.
13:58
-
Raketoplán IXV a raketa Vega jsou připraveny ke startu. / Autor: ESA
13:54
Jak uvádí server Spaceflightnow, je to čtvrtý start rakety Vega a 29 start z této startovací rampy s označením ELA-1/SLV. Od roku 1980 uskutečnil Arianespace již 160 startů z toho kosmodromu.
13:53
Aktuální informace hovoří o tom, že se počasí i vítr jsou v normě a start má tak stále zelenou na plánovaných 14:00
13:49
-
Raktoplán IXV připrven na raketě Vega ke startu / Autor: ESA
13:48
Čtyři minuty před startem proběhne závěrečná kontrola, která bude muset prověřit tisíce parametrů.
13:45
Do startu zbývá čtvrt hodiny a všechno zatím probíhá podle plánu.
13:30
Je půl hodiny před startem. Sledovací stanice oznamují, že jsou připraveny ke startu, a raketa je nyní nakonfigurován tak, aby mohlo začít synchronizované odpočítávání.
Raketa Vega poletí vypuštění směrem udávaným azimutem 82 °. IXV během svého 102 minutového letu uletí asi 32 400 km.
13:29
„Pro Evropu je to nesmělý krok na cestě k vlastnímu návratovému kosmickému stroji. Prozatím jediný pokus o návrat vyzkoušela ESA v roce 1998,“ řekl již dříve k tomuto letu Technetu ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.
13.10
Základním úkolem dnešního letu je sběr údajů o parametrech letu i chování stroje. IXV je vybaven zhruba třemi stovkami senzorů na povrchu i uvnitř trupu. Kromě ověření možností řízení stroje také prochází první ostrou zkouškou i tepelní ochrana stroje. Teplota na povrchu miniraketoplánu má při průchodu atmosférou dosahovat zhruba 1 700°C, tepelnou ochranu poskytují panely vyrobené z uhlíkových vláken uložených v keramické matici.
12:56
Startovní rampy pro rakety Vega známá pod francouzskou zkratkou SLV je zhruba 1 kilometr jihozápadně od rampy pro rakety Ariane-5. Stojí na místě bývalého komplexu ELA-1, odkud startovaly rakety Ariane 1, 2 a 3. Raketa je menší než Ariane a kompletuje se tedy uvnitř mobilního „krytu“, který ji doveze až na místo startu a chrání ji před vlivem počasí. Řídící středisko je stejné jako pro rakety Ariane 5.
12:52
Stroj úspěšně prošel dalším kolem kontroly a všechny systém jsou podle ní v naprostém pořádku. Systémy rakety už jsou nyní plně napájené a připravené ke startu, spojení s nimi a řídícím střediskem je v pořádku.
12:35
I když jsou její výkony poměrně nízké, Vega by si mohla najít místo i na trhu s telekomunikačními družicemi (tedy těmi, které se pohybují na nízkých oběžných drahách, nikoliv u velkých geostacionárních družic). Ty jsou dnes těžší než kolik činí nosnost rakety Vega o dvě tuny či více, ale velkou část hmotnosti tvoří palivo pro motory, které satelit udržují na oběžné dráze. Praxi se ale snad přibližují satelity s elektrickým pohonem (iontové motory atp.), což by spolu s pokrokem v elektronice mohlo teoreticky některé satelity „zeštíhlit“ až na hmotnost vhodnou pro „zesílenou“ Vegu. Evropská raketa by tak mohla dosáhnout na velmi výnosný segment trhu a výrobce tento argument chce samozřejmě využít k lobování za prosazení programu rozsáhlé modernizace stroje v rámci ESA. (Vzhledem ke struktuře rozpočtu ESA nejspíše uspěje jen v případě, že na projekt výrazně přispěje přímo Itálie.)
12:29
Raketa začala vznikat v roce 2003, hlavním dodavatelem technologií je Itálie, přesněji firma ELV. Zatím jediným zákazníkem na lety s těmito raketami je evropská ESA, která má přeplacených pět vědeckých letů (IXV je jeden z nich). ELV chce během nich ukázat, že dokáže stroj provozovat spolehlivě a bez překračování rozpočtu, aby si pak pro sebe získala část trhu s dopravou do vesmíru. Chce využít i nepřehledné situace v Rusku a také na Ukrajině, která komplikuje výhledy provozování původně levných malých nosičů ze zemí bývalého SSSR, jako je rusko-ukrajinský Dněpr. A pomáhá jí i to, že americká firma SpaceX se nyní soustředí na svou těžší raketu Falcon 9 a provoz malého nosiče Falcon 1 v současnosti omezila.
12:25
Představme si také nosič, který má raketoplán vynést na oběžnou dráhu. Je jím evropská Vega, která poprvé vzlétla z kosmodromu ve francouzské Guyaně v roce 2012. Je to malý nosič určený pro tělesa o hmotnosti 300 až 2500 kg v závislosti na typu oběžné dráhy. Na tzv. polární dráhu (po ní dané těleso létá nad póly) ve výšce 700 kilometrů se uvádí nosnost 1 500 kg.
12:15
Ještě před startem se vraťme k událostem z kosmonautiky, které z posledních hodin. V noci z úterý na středu 11. února mělo dojít k dalšímu velkému experimentu: firma SpaceX se chtěla znovu pokusit při dalším startu znovu o řízené přistání I. stupně na přistávací plošině v Atlantickém oceánu. Minulý pokus skončil havárií, i když až do závěrečné fáze probíhal bez komplikací (více v našem článku na http://bit.ly/1vjhnct). Nový pokus se ovšem vůbec neuskutečnil kvůli příliš silnému větru. SpaceX může alespoň mít malou útěchu v tom, že z ISS se úspěšně podle plánu vrátila nákladní loď Dragon.
12:03
Předstartovní příprava zatím probíhám podle plánu, komplikace se nevyskytly. Předpověď počasí je příznivá, především je velmi malé riziko výskytu blesků, které jsou v tropickém Kourou poměrně častou komplikací při startu. Startovní okno se otevírá ve 13:00 a trvá 1 hodinu 43 minut, takže je poměrně veliký prostor pro případné změny startovního času.
12:01
Dobrý den, vítáme vás u přenosu ze startu evropského experimentálního prostředku IXV. Start je naplánován na 14:00 našeho času z jihoamerického kosmodromu Kourou. Let bude trvat 102 minuty, skončit by měl řízeným přistáním v Pacifiku.
