Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci poskládali origami z buněk. Věří, že mohou opravit třeba cévy

  11:00aktualizováno  11:00
Japonským vědcům se podařilo donutit buňky, aby se víceméně vlastní silou poskládaly do předepsaného tvaru. Tohoto principu by teoreticky šlo využít například k opravě cév přímo v lidském těle bez nadbytečného chirurgického zásahu.

Vytvořit z buněk trojrozměrnou strukturu, která by v lidském těle mohla nahradit poškozenou tkáň, je velmi obtížné a zabývá se tím řada týmů po celém světě. Velmi zjednodušeně řečeno: vypěstovat umělou náhradu obvyklým způsobem na Petriho miskách se ukázalo jako nemožné. Buňky se deformují podle povrchu skla a ty lidské nahradit nemohou. Odborníci tedy zkoušejí celou řadu způsobů včetně tisku "buněčných náhrad" na 3D tiskárnách (vytiskne se trojrozměrná konstrukce, na kterou se podobným způsobem nanesou buňky).

Co je to origami

Japonští vědci však nyní vyzkoušeli nový způsob, při kterém využívají samotnou trakční sílu buněk k tomu, aby se uměle vypěstovaná 2D struktura z buněk (tkáň) sama složila do trojrozměrného finálního tvaru. Buňky k tomu pochopitelně potřebují nějaký impuls. Proto vědci buňky při pokusu "pošťuchovali" skleněným ukazovátkem (na videu je to dobře vidět). V praxi by se pak rozložená tkáň dopravila v těle až na místo určení a teprve tam se "sama" složila.

Vědci ke skládání buněčného origami využili například buňky ze srdce potkana. A právě nemocnému srdci by mohla nová metoda pomoci. V budoucnu by ji mohlo jít využít například při opravě zúžené cévy v srdci. Uměle vytvořená tkáň by na poškozeném místě vytvořila výztuhu, která by cévu roztáhla do zdravých rozměrů. Na jednu z metod, která se používá dnes, a pomocí níž vědci dokážou cévu roztáhnout, se můžete pro lepší pochopení podívat zde (video v angličtině).

Celou studii uveřejnili vědci v časopise PLOS One science a najdete ji zde (v angličtině).

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jean-Marie Lehn
Brzy vezmeme evoluci do svých rukou, říká nositel Nobelovy ceny

Evoluce nenašla odpovědi na celou řadu důležitých otázek a my pomalu získáváme schopnost to změnit. Budeme se s tím muset naučit nějak žít, protože co už víme,...  celý článek

Sonda Juno u planety Jupiter (ilustrace)
Slitina, která by přežila Černobyl, vůbec nemá existovat. Češi na ní pracují

Tým profesora Polcara na ČVUT vyvíjí materiál, který nezdeformují ani extrémní teploty. Neztrácí svůj tvar a pevnost ani při 2000 stupních Celsia, kdy se...  celý článek

Autonomní koncept Volkswagen Sedric
Profesionální řidiče nahradí „stupeň 5“. Otázka je, kdy se to stane

Co všechno už dnes dokáží samořídící auta? Kdy se dočkáme toho, že vůz necháme před obchodem a on sám zajede do podzemních garáží? Jak brzy přijdou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.