Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci poskládali origami z buněk. Věří, že mohou opravit třeba cévy

  11:00aktualizováno  11:00
Japonským vědcům se podařilo donutit buňky, aby se víceméně vlastní silou poskládaly do předepsaného tvaru. Tohoto principu by teoreticky šlo využít například k opravě cév přímo v lidském těle bez nadbytečného chirurgického zásahu.

Vytvořit z buněk trojrozměrnou strukturu, která by v lidském těle mohla nahradit poškozenou tkáň, je velmi obtížné a zabývá se tím řada týmů po celém světě. Velmi zjednodušeně řečeno: vypěstovat umělou náhradu obvyklým způsobem na Petriho miskách se ukázalo jako nemožné. Buňky se deformují podle povrchu skla a ty lidské nahradit nemohou. Odborníci tedy zkoušejí celou řadu způsobů včetně tisku "buněčných náhrad" na 3D tiskárnách (vytiskne se trojrozměrná konstrukce, na kterou se podobným způsobem nanesou buňky).

Co je to origami

Japonští vědci však nyní vyzkoušeli nový způsob, při kterém využívají samotnou trakční sílu buněk k tomu, aby se uměle vypěstovaná 2D struktura z buněk (tkáň) sama složila do trojrozměrného finálního tvaru. Buňky k tomu pochopitelně potřebují nějaký impuls. Proto vědci buňky při pokusu "pošťuchovali" skleněným ukazovátkem (na videu je to dobře vidět). V praxi by se pak rozložená tkáň dopravila v těle až na místo určení a teprve tam se "sama" složila.

Vědci ke skládání buněčného origami využili například buňky ze srdce potkana. A právě nemocnému srdci by mohla nová metoda pomoci. V budoucnu by ji mohlo jít využít například při opravě zúžené cévy v srdci. Uměle vytvořená tkáň by na poškozeném místě vytvořila výztuhu, která by cévu roztáhla do zdravých rozměrů. Na jednu z metod, která se používá dnes, a pomocí níž vědci dokážou cévu roztáhnout, se můžete pro lepší pochopení podívat zde (video v angličtině).

Celou studii uveřejnili vědci v časopise PLOS One science a najdete ji zde (v angličtině).

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Austrálii jdou do oběhu průhledné bankovky
Co nevíte o bankovkách: nejsou vhodné pro vegany a poškrábou vám nos?

Bankovky. V Británii si narkomani stěžují, že ty nové jim zraňují nosy. Jen v USA se jich denně vyrobí 25 milionů a spotřebuje se při tom dohromady 20 tun...  celý článek

Rekonstruovaná podoba posledního společného předka všech kvetoucích rostlin...
Otec a matka všech květů vypadal takto. Pokud tedy statistika nelže

Rostlinu, která měla být posledním společným předkem všech dnešních květin, jsme sice zatím neobjevili, ale vědci si i tak troufli vytvořit rekonstrukci jejího...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.