Část urychlovače částic

Část urychlovače částic | foto: Václav Nývlt - Technet.cz

Oslavy spuštění obřího urychlovače částic CERN zasáhnou i Prahu

  • 69
V pražském planetáriu budou moci zájemci diskutovat s vědci, kteří se na výstavbě Evropské laboratoře jaderného výzkumu (CERN) podíleli.

Největší urychlovač LHC (Large Hadron Collider) nejmenších částic hmoty na světě bude uveden do provozu 21. října. Vybudován byl v Evropské laboratoři jaderného výzkumu (označované zkratkou CERN) v Ženevě. LHC je umístěn asi 100 metrů pod zemí a má délku 27 kilometrů. Vědcům umožní studovat srážky částic při energiích třicetkrát větších, než jakých dosáhl rekord držící americký urychlovač RHIC.

V den slavnostního spuštění urychlovače se v sále planetária uskuteční premiéra pořadu "Okamžik zrození". Promítat se bude od 09:00 a 10:45 pro školy a od 15:00 pro veřejnost. Diváci se dozví, k čemu tento obří nástroj slouží. Budou mít také možnost diskutovat s vědci, kteří na jeho výstavbě spolupracovali.

V sídle Akademie věd na Národní třídě bude od 20. do 31. října atraktivní multimediální výstava, návštěvníci se na ní dovědí, jak takový urychlovač vlastně vypadá a funguje. Účast na těchto akcích bude bezplatná.

Pro účast na programu v Planetáriu je nutná předběžná registrace škol na tel. 220 999 001-3. Veřejnost se telefonicky neregistruje, od 5. října 2008 si může vyzvednout místenky v pokladně Planetária.

Výstava v Akademii věd ČR je přístupná široké veřejnosti v pracovní dny (kromě 29. října 2008) od 8 do 18 hodin.

Urychlovače LHC umožní studovat hmotu při extrémně vysoké teplotě a tlaku, tedy při takových podmínkách, které byly při vzniku a nejranějších stádiích vývoje vesmíru. Tyto extrémní stavy hmoty, lze - i když jen na velmi krátkou dobu a v mnohem menším měřítku - vytvořit i v laboratorních podmínkách. Je to možné pomocí srážek těžkých jader, která se pohybují rychlostmi blízkými rychlosti světla.

Podobné experimenty probíhají na srážeči relativistických těžkých iontů RHIC v brookhavenské Národní laboratoři v USA nedaleko New Yorku. Za účasti českých vědců tam Američané objevili například nový stav hmoty - kvark-gluonovou kapalinu.

V urychlovači LHC budou podstatně lepší podmínky. Kromě očekávaných nových poznatků o podstatě hmoty nejsou vyloučeny ani překvapivé objevy, jakými by mohly být třebas krátce žijící malé černé díry či jiné nestandardní vlastnosti prostoročasu.

Obří urychlovač LHC se stavěl zhruba 16 let. Do jeho přípravy se zapojilo více než deset tisíc fyziků a na pět set výzkumných institucí a firem z celého světa i z České republiky. Fyzici si od něj slibují, že jim pomůže nalézt odpovědi na ty nejožehavější otázky dotýkající se podstaty vesmíru a zároveň umožní experimentálně potvrdit některé základní fyzikální teorie.