Otestovali jsme sestavu domácího kina s Blu-ray přehrávačem Panasonic. Zjistili jsme, čím se liší od běžného domácího kina, jak si poradí s klasickými DVD a CD disky, s vypálenými CD a DVD médii, zda dokáže přehrát vypálený Blu-ray film ... a hlavně, jaký je vlastně nárůst kvality.
Testovaná sestava se skládá z plně digitálního AV receiveru SA-XR 700, Blu-ray přehrávače DMP-BD10, sestavy reprosoustav, subwooferu SB-TP1000E a plazmového televizoru Viera TH-42PV600E. K propojení posloužily především HDMI kabely, za zmínku stojí model RP-CDHG100E. Tato kompletní sestava přijde na 197 470 Kč s DPH.
Čím je to kino zvláštní?
Vyjma televizoru, který jsme k testu přizvali především pro kompletnost sestavy a možnost precizního porovnání kvality HD formátů, je zbytek kina nabízen jako Blu-ray sestava, i když jednotlivé komponenty se prodávají samostatně. Proč tomu tak je?
Všechny přístroje jsou totiž koncipovány tak, aby možnosti nových formátů náležitě využily.
AV receiver disponuje dvojicí HDMI vstupů a jedním výstupem. Díky tomu můžete sestavu propojit tak, že Blu-Ray přehrávač, případný další komponent s HDMI rozhraním a televizor připojíte přímo do AV receiveru. Ten se pak stará o správné přepojování obrazových i zvukových cest, podle toho, co chcete přehrávat a sledovat.
Příjemné je, že HDMI propojení receiveru funguje, i pokud je přístroj vypnutý. To oceníte ve chvíli, kdy si z přehrávače chcete pustit jen "pohádku před spaním" a nechcete zapínat celé kino. Elektronika HDMI řízení je neustále v provozu a spojení patřičného komponentu s obrazovkou tak receiver zařídí. Pokud je zapnutý, do televizoru pouští pouze obrazový signál a zvuk zpracovává sám, pokud je vypnutý, pošle do televizoru i zvuk. Chytré.
AV receiver je 7.1 konstrukce, osazen plně digitálními zesilovači. Díky nim poskytuje výkon až 100 W na kanál, nadstandardní je jeho frekvenční rozsah 4 Hz - 88 kHz.
Digitální zesilovač má menší tepelný ztrátový výkon, než jeho starší analogový bratr, a podstatně vyšší účinnost. Díky tomu nemusí obsahovat mohutné žebrované chladiče, což umožnilo dosáhnout nízkého profilu skříně.
U Blu-ray přehrávače se pod sklápěcím čelním panelem skrývá šuplík BD mechaniky i základní ovládací prvky. U AV receiveru jsou pod sklápěčkou čelní vstupy a výstupy a ovládací prvky pro nastavení přístroje.
Analogový zesilovač obdobných parametrů by byl zhruba dvajnásobně vyšší a trojnásobně těžší. Přesto by měl mít receiver kolem sebe dostatek prostoru na chlazení.
Také reprosoustavy jsou na nové formáty připraveny. Jejich supervýškové měniče dokáží dle informací výrobce reprodukovat frekvence až do 100 kHz.
Dodatek o podmínkách měření však tuto informaci poněkud vyvrací: 100 kHz při -16 dB může být ve výsledku teoreticky totéž, co 30 kHz při -2 dB. Nicméně je nutno podotknout, že reprodukce i velmi vysokých kmitočtů ve slyšitelném pásmu nečinila soustavám jakékoli potíže.
Blu-ray přehrávač a jeho dovednosti
Blu-ray přehrávač DMP-BD10 přehraje i filmová DVD a jejich vypálené kopie. Při přehrávání DVD se objevil zajímavý paradox. Zatímco veškerá vypálená média přehrál bez zaváhání, originální DVD disky (s jen mírnou amortizací – byly z půjčovny) přehrával s velkými obtížemi.
Dříve či později se obraz začal zasekávat, až se reprodukce zastavila úplně. Pokud jsem tento nefunkční disk zkusmo okopíroval na prázdné médium, přečetl ho přehrávač bezchybně až do konce.
Problémy nemá s hudebními CD a jejich vypálenými variantami, dovede přehrát i JPG obrázky a MP3 soubory. Ty jsou zobrazeny do stromové adresářové struktury, bohužel však neumí zobrazit ID3 tagy. DivX a další MPEG4 varianty nepřehraje.
Potěšující však byla schopnost zcela bezproblémově reprodukovat vypálené Blu-ray disky. A to jak v jednou vypálitelné BD-R, tak přepalovací BD-RE variantě. Šlo o média Verbatim vypálené na mechanice LG. K této problematice a kompatibilitě dalších přístrojů se brzy vrátíme.
Kalibrace sestavy a její přizpůsobení poslechovému prostoru
Multikanálová reprodukce je z akustického hlediska poměrně složitou záležitostí. Výsledný dojem závisí na mnoha faktorech – na rozměrech poslechového prostoru, jeho akustice, obsazení nábytkem, závěsy, podlahovými krytinami a v neposlední řadě na vzdálenosti a rozmístění reprosoustav.
Precizně nastavit takovouto sestavu není nic jednoduchého a proto je receiver vybaven funkcí automatické kalibrace pomocí mikrofonu. Mikrofon, který naleznete v příslušenství, umístíte do místa, kde bude sedět posluchač. Po spuštění kalibrace systém reprodukuje různé signály, zvuky a frekvence, sejme je mikrofonem a porovná tento získaný signál s původním. Z těchto rozdílů vypočítá optimální nastavení všech klíčových parametrů.
Vnitřek Blu-ray přehrávače Panasonic DMP-BD10: vlevo vidíte desku s napájecím zdrojem, uprostřed tištěný spoj se zpracováním obrazu a zvuku a digitální částí, vpravo nahoře čtecí Blu-ray mechaniku, vpravo dole výstupní analogové obvody. Na první dojem nepůsobí nijak výrazně odlišně než běžné DVD přehrávače.
Toto jsou svaly přehrávače - procesor Sigma Designs SMP-8634. Jde o první Secure media čip s hardwarovým dekódováním kodeků H.264 a VC-1. Mimo toho umí i WMV9 a MPEG2, na starosti má i ochrany DRM a CA.
V přehrávači naleznete PC Blu-ray mechaniku s tradičním IDE rozhraním.
Uvnitř AV receiveru SA-XR700: vlevo dekódování signálu, uprostřed obvod digitálních výkonových stupňů, v pravo napájecí sekce. Dole řídící a I/O elektronika.
Příprava testovacích BD-R a BD-RE disků probíhala na vypalovací mechanice LG GBW-H10N a počítači Fujitsu Siemens Scaleo E. Média Verbatim věnovala společnost Diskus.
Kalibrace receiveru je precizní, probíhá několik minut a její vliv je na výsledný projev zásadní - v tom dobrém slova smyslu.
Poměrně nestandardní je přítomnost pouze čtyř satelitních reprosoustav. Centrální, nebo-li dialogová reprosoustava je totiž fyzicky rozdělena do čelních soustav. Ta tak obsahuje 3 středové, jeden výškový a jeden supervýškový elektroakustický měnič a dva otvory bassreflexu. Na bočnici (nasměrované zhruba v úhlu 45 stupňů) jsou 2 širokopásmové reproduktory, sloužící jako centr.
Zadní reprobedny jsou užší, mají totiž jen dva středové a jeden výškový měnič. Ozvučnice jsou elegantní, hliníkové a velmi vysoké a štíhlé. A těžké. Zadní reprosoustavy se připojují jedním kabelem (single-wire), přední dvěma – nejde však o bi-wiring, protože jeden kabel slouží čelnímu kanálu, druhý vždy centru. Oba kabely k centru se v půlce délky spojí a vedou do jedné zdířky receiveru.
Aktivní subwoofer má jen jeden vstup (line in - jeden cinch), možnost přepínání fáze, a omezení nejvyššího kmitočtu (low pass filter) od 50 do 200 Hz. V případě testovaných reprosoustav se osvědčilo nastavení filtru na vyšší úroveň, klidně na 200 Hz. Pochopitelně nechybí nastavení hlasitosti.
Zajímavosti receiveru
Testovaný receiver umí mnoho dalších fajnovostí. Například při stereofonním (dvoukanálovém) poslechu dokáže použít zesilovače pro ostatní reprosoustavy pro napájení předních - jeden přední kanál pak současně obstarává trojice výkonových zesilovačů. Což má pozitivní vliv na kvalitu zvuku.
Při vícekanálovém provozu lze použít i režim, kdy jsou přední a zadní reprosoustavy napájeny dvojicí zesilovačů. Při plném 7.1 funguje zesilovač tradičním způsobem - jeden zesilovač na jednu reprosoustavu.
Další vychytávkou je funkce "TV Delay", která dokáže zpozdit zvuk. To použijete v případě, kdy se obraz zpožďuje za zvukem, což v některých přístrojích při pokročilejším zpracování může nastat (v testované sestavě to nikdy nenastalo). Jde o jednodušši obdobu "studiové" funkce Lip Sync.
Mezi nevýhody však musíme jednoznačně započítat absenci jakéhokoli zvukového výstupu. Pro nahrávání tak nepřipojíte ani kazetový magnetofon, ani minidisk, ani jakýkoli jiný rekordér. Pro většinu uživatel to však asi nebude zásadní problém.
Úžasný obraz, aneb kam se hrabe realita ...
Pro větší zajímavost jsem k obrazovému testu přizval konkurenční Blu-ray přehrávač Samsung BD-P1000.
Obraz, který oba přehrávače poskytují, je perfektní. Skoro bych řekl - dokonalý. Nelze ho srovnávat prakticky s ničím, s čím jsme se v domácích podmínkách zatím mohli setkat. Naprostá ostrost, do nejmenší nuance prokreslené detaily, zcela věrné barvy. Při detailních záběrech vidíte vše jako pod mikroskopem, každý jemný odstín, každý nanometr. Při pohledu na pleť osoby v záběru by dermatolog mohl ihned vznést verdikt.
Obraz samozřejmě nelze přímo srovnávat s ani těmi nejdokonalejšími high-endovými DVD přehrávači. HD rozlišení 1920 x 1080 pixelů u Blu-ray versus 720 x 576 PAL běžného DVD nenechává pochybnosti. Zároveň, i digitální satelitní vysílání v HD nedosahuje datového toku 30 - 40 Mbit/s, což je u Blu-ray běžné.
Z diváckého i filmařského hlediska bude novinkou dokonalé zpracování obrazu v celé jeho ploše. Jestliže máte na DVD disku celkový záběr na symfonický orchestr, před kterým stojí zpěvák, tak ten je vykreslen velmi dobře, ale to, co je za ním, mírně splývá. A ani si toho zpravidla nevšimnete.
U Blu-ray disku nikoli. I u toho posledního hráče v třetí řadě na kraji vidíte každičký pohyb, detail, začechrání vlasů. Nevnímáte tak obraz ploše, ale v celé jeho hloubce a komplexnosti.
Sestava v celé své kráse a mohutnosti.
Detail centrální reprosoustavy v čelních sloupech.
Zadní reprosoustava je ještě štíhlejší než přední.
Ovládací panel subwooferu.
Na případné úvahy, zda obraz může být ještě lepší a zda jsme nedosáhli technického maxima (určitě nikoli, vždy je kam stoupat) se musíme podívat i z druhé strany. Obraz, který testovaná sestava produkovala, (a to je Blu-ray ještě v plenkách) totiž nebyl realistický, on byl hyperrealistický. Takovouto míru detailů, barev a podrobností v běžném světě ani nevnímáme. Dokonale nasvícená a nasnímaná tvář, optimalizovaná špičkovou elektronikou v produkčním studiu, poskytne na kvalitní obrazovce nepoměrně více obrazových podrobností, než když se na ni koukáte v běžném světle vlastním okem.
Oceníte to nejen při detailních záběrech, ale i celkových pohledech a švenkách kamery - například u záběrů přírody.
... někdy je to však ke škodě, a to nejen u porna
A ne vždy je tato dokonalost ku prospěchu věci. Pokud zpěvák pěje z plna hrdla a vy vidíte každý detail jeho dutiny ústní, každý chuťový pohárek na jazyku, prvních pár centimetrů hltanu a mandle, vše obalené lesknoucími se slinami a hlenem ... tak nějak přestanete mít chuť na další hudební produkci.
Pokud chceme vznést verdikt, který přehrávač, Panasonic DMP-BD10 nebo Samsung BD-P1000 má lepší obraz, musíme přidat bodík Panasonicu. Oproti Samsungu má ještě o něco čistší obraz, hladší linie a bezprostřednější prostorové vyjádření. Rozdíl není příliš výrazný, ale při souběžné reprodukci dvou stejných záznamů a rychlém přepínání je patrný. Nutno podotknout, že Samsung je zhruba o 10 tisíc levnější.
Obraz DMP-BD10 jsem k televizi připojil i analogově, pomocí komponentního YUV rozhraní. To je nekvalitnější možnost, jak analogově přehrávač k televizi připojit – mimo jiné totiž umožňuje přenést HD signál. Pokud byste přehrávač připojili SCARTem s RGB, víc jak klasický PAL nedostanete.
Obraz analogového propojení je také výborný, ale oproti HDMI má jasně nižší ostrost … a jemný šum. Pocit z křišťálově čistého a brilantně ostrého obrazu tak částečně zmizí.
Kvalita zvukového projevu
Ačkoli Blu-ray disky nabídnou i nové formáty prostorového zvuku (DTS-HD Master Audio, DTS-HD High Ressolution Audio a Dolby Digital Plus) zatím jsou k dispozici nahrávky především v klasickém Dolby Digital a DTS (případně jejich rozšířených ES a EX variantách). Faktem je, že kvalitativní možnosti těchto formátů jsou pro filmové užití více než dostatečné. A tak není třeba plakat. Faktem je, že ačkoli to přístroje výslovně neuvádí, bez potíží přehrály i DTS-HD a DD Plus.
Při posuzování zvuku se musíme zaměřit na dva stavy – zvuk při poslechu filmů a zvuk při poslechu hudby.
Zvuk kina je při sledování filmů naprosto perfektní. Dokáže vyvinout jak monumentálně působivé hudební plochy – typické pro soundtracky válečných filmů, tak dynamické akční vřavy. Střely ze samopalu jsou reprodukovány s neskutečnou dynamikou a razancí, k čemuž přispívá jednak digitální zesilovač, jednak trochu ostřejší projev reprosoustav. A hlavně silný a razantní subwoofer.
K němu mám jen jednu výhradu – navzdory značnému výkonu a rigidní ozvučnici notuje trochu monotóně – rozmanitost a plasticita mu poněkud chybí. Reprosoustavy však jednotlivé ruchy kreslí výrazně a razantně, díky super-výškovým měničům tak dokáží výrazně zahrát i frekvenčně velmi vysoko. Což je například skvělé při cvaknutí nabíjené pistole, cinknutí přezky na opasku nebo řinkotu tříštícího se skla.
Jak to vypadá na Blu-ray disku
Hlavní menu disku SWAT
I další menu se zobrazuje na stejné stránce s pohyblivým pozadím - nemusí se tedy přepnout na další stránku jako u DVD. Zde výběr kapitol.
Na disku samozřejmě nechybí ani bonusy. Díky vysoké kapacitě disku (25 či 50 GB) jich může být velké množství.
Menu si můžete zobrazit kdykoli během přehrávání filmu bez jeho přerušení. To je novinka oproti DVD formátu.
Pro úplnost dodávám, že zvukové hodnocení platí jak pro Blu-ray disky, tak pro klasická DVD s DD a DTS. Poslech akčních filmů jako SWAT či Kurýr 2 je tak opravdovou lahůdkou.
Díky tomu, že centr je rozdělen mezi hlavní reprosoustavy, je reprodukce hlasu trochu jiná, než je běžné. Více než ze středu báze mezi reprosoustavami vychází z celého jejich prostoru … ale je natolik výrazná a konkrétní, že nám to během sledování filmů nikdy nevadilo.
Hudební projev je již více kompromisní. Ostřejší projev se zvýrazněnými okraji pásma a především zvýraznění jednotlivých detailů reprodukce. Pokud sestavu pustíte běžnému posluchači, nejspíše se okamžitě „posadí na zadek“ - v reprodukci jsou obrovské spousty výrazných detailů a zvukových podrobností, delším poslechem však zjistíte, že ve finále dominují nad celkovým hudebním podáním.
Hudba tak není homogenní, ale dominují její jednotlivé složky. Při hlasité reprodukci někdy dochází k agresivnějšímu podání vokálu. Náročný posluchač vážné hudby, jazzu a tvrdého rocku jistě najde mnoho vhodnějších reprosoustav pro poslech, posluchači populární hudby a filmů však budou velmi spokojeni.
AV receiver jsem zkusmo připojil i k referenčním reprosoustavám Xavian XN-182II. Zde se jasně projevily jeho limity - nehrál o mnoho lépe, než s původními reprosoustavami. Upgrade na lepší tedy u něho nemá smysl, potenciál Xavianů naprosto nevyužil. (pro případné šťouraly: je mi jasné, že XN-185II nejsou vhodným partnerem pro AV receiver za 20 tisíc, ale právě proto s nimi lze odhalit všechny jeho možnosti).
Sečteno a podtrženo
Nové HD formáty jsou na poli domácí zábavy obrovským skokem vřed. Nabízí totiž obraz, který jsme zatím mimo studio běžně vidět nemohli. Domácí kino Panasonic je toho jasným důkazem.
Na další aspekty HD formátů a především na srovnání Blu-ray s HD-DVD se podíváme velmi brzy.
Základní technické parametry
| Blu-ray přehrávač | Panasonic DMP-BD100 |
| video převodník | 297 MHz / 14 bit |
| audio převodník | 192 kHz / 24 bit |
| přehrává disky a formáty | BD, BD-R, BD-RE, DVD, DVD-A, DVD-R/RW, DVD+R/RW, CD-R, CD-RW, JPG, MP3 |
| výstupy | HDMI AV, SCART, 7.1 ch audio, 2x 2ch audio, 2x digitální audio (1x coax, 1x optika), 1x komponentní, S-Video, kompozitní video |
| hmotnost | 4,7 kg |
| AV receiver | Panasonic SA-XR700 |
| výstupní výkon | 7 x 100 W (6 ohm) |
| frekvenční rozsah | 4 Hz - 88 kHz |
| dekodéry | DD-EX, DTS-ES, NEO:6 |
| vstupy a výstupy |
konektory vzadu: konektory pod sklápěčkou: |
| hmotnost | 5,3 kg |
