Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Otevřte šampaňské - Internet oslavil 20 let. Už zase?!

aktualizováno 
Poměrně výraznou revoluční událostí se stal 1. ledna 1983 přechod sítě ARPANET na protokol TCP/IP. Letos tedy slavíme 20 let od okamžiku, který znamenal pro rozvoj internetu možná stejně jako vznik samotného ARPANETu.
Celosvětovou počítačovou síť Internet nyní využívají stovky miliónů až miliardy uživatelů. Většina z nich patrně netuší, jaké byly jeho začátky, a ani to vědět nepotřebují. Pokud vás zajímá, jak je možné, že celosvětová síť Internet slaví narozeniny několikrát do roka, a co že se to událo před přibližně dvaceti lety, čtěte dál.

20 let s TCP/IP

Když 1. ledna 1983 přecházel ARPANET, což byl předchůdce dnešního Internetu, z komunikačního protokolu Network Control Protocol (NCP) na Transmission Control Protocol and Internet Protocol (TCP/IP), věděli jeho tvůrci, že překročili další mezník. Do té doby byl ARPANET z dnešního pohledu lokální počítačovou sítí s ani ne 1000 propojených počítačů.

Komunikační protokol

Co to vlastně je ten internetový protokol? Pokud si dokážete představit, co se může skrývat pod slovy diplomatický protokol, jste již na půli cesty k pochopení toho, co se skrývá pod pojmem komunikační protokol. Tak jako mají diplomaté určené postupy, jakými spolu komunikují, tak i dva různé počítače propojené v síti musí mít standardizován způsob, jakým spolu komunikují, neboli jak mají vysílat a přijímat data a ověřovat jejich správnost a integritu. A právě způsob výměny dat je nazýván protokolem.

Historie Internetu

Ale vraťme se v čase ještě více zpátky. Historie Internetu se patrně začala psát již v roce 1961, kdy Dr. Leonard Kleinrock z MIT představil světu technologii výměny datových paketů. Další mezník, který považuje za vznik internetu patrně nejvíce lidí, byl rok 1969. Tehdy vznikl Advanced Research Project Agency Network (ARPANET) na základě úkolu od amerického Ministerstva obrany. To chtělo mít navrženou komunikační síť, která by přežila i jaderný útok. Jinými slovy měla být zbytek sítě funkční, i pokud by byl zničen některý či některé z hlavních uzlů. Tehdy také prošla první zpráva, která zněla: „Are You receving this? (Dostali jste to?)“.

Sedmdesátá léta pak pro ARPANET znamenala pomalé prorůstání i do nevojenských sfér. Vznikl e-mail a osobní elektronické poštovní schránky.

Pak přišla léta osmdesátá, to již ARPANET „nakazil“ mnoho univerzit a počet připojených počítačů se začal počítat na stovky. A tak se stalo, že současný komunikační protokol NCP začínal být poněkud těsný. Přesto proběhlo mnoho debat, než se tvůrcům nového protokolu (TCP/IP) podařilo jej prosadit. A tak se 1.ledna 1983 ARAPNET přehodil výhybku a vydal se po kolejích TCP/IP vstříc zářivé budoucnosti.

Ta jej v roce 1989 přivedla k systému hypertextových dokumentů, které byly na základě odkazů v samotném textu navzájem propojeny. To byl vznik World Wide Webu (WWW). V Čechách jsme se do celosvětové sítě připojili až na přelomu let 1991 a 1992.

Jaký je tedy přínos TCP/IP?

TCP/IP, za nímž stojí pánové Vinton Cerf a Robert Kahn, byl od počátku navržen tak, aby neomezoval počet připojených počítačů a zároveň mohl být provozován na jakémkoliv komunikačním systému. Již půl roku od startu nového protokolu se ARPANET rozdělil na dvě sítě. První zůstalo původní označení, druhá pak dostala jméno MILNET a zůstala v působnosti armády. Obě sítě pak byly propojeny pomocí routeru, což je jakási internetová brána, přes kterou spolu komunikují různé sítě. Do té doby měl celý ARPANET jen jednu síťovou adresu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

VPN v ohrožení
Apple stáhl z Číny aplikace s VPN. Putin podepsal jejich zákaz v Rusku

Blokování přístupu na necenzurovaný internet je v některých zemích stále populárnější. Kvůli požadavkům čínských úřadů tak Apple stahuje VPN aplikace. V Rusku...  celý článek

Laura Millerová na konferenci Engage 2017 v Praze
Falešné zprávy všechny překvapily, přiznává šéfka Obamova digitýmu

Jak může nejmocnější muž planety, prezident USA, vystupovat na sociálních sítích přirozeně a lidsky? Jak si ze sebe má dělat legraci, a jak naopak upozornit na...  celý článek

Uměle vytvořené video Barracka Obamy
Budoucnost falešných zpráv: za tři roky budou videa nedůvěryhodná

Kvůli fotomontážím se už dlouho nedá jen tak věřit fotografiím. Nové technologie povedou ke stejně přesvědčivým manipulacím i v oblasti lidského hlasu a...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.