Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Overclocking? To není nic pro amatéry

aktualizováno 
Přetaktování procesorů a grafických karet je bezesporu zajímavým sportem. Bohužel to v některých případech končí špatně. Jak se můžete přesvědčit v našem článku, na přetaktovaný a posléze vyhořelý počítač není hezký pohled.

Přetaktování je způsob, jak zvednout výkon vašeho procesoru, a to prakticky zadarmo. V poslední době se z přetaktování stává regulérní sport, a dokonce již tento rok proběhlo první oficiální klání v overclockingu. Proto se určitě najde jen málo lidí, kteří by o tomto způsobu zvedání výkonu procesorů nikdy neslyšeli.

Zatímco v dobách nedávno minulých bylo přetaktování spíše způsobem, jak prodloužit morální životnost počítače, dnes se do něj pouští většina lidí, i když to právě není nutné. Asi jen těžko budeme hledat rozumný důvod, proč z Athlonu XP 2200+ dělat 3000+, proč z Pentia 4 2.2 GHz dělat verzi 2.8 GHz a podobně. Počítačový nadšenec to však chápe "jinak" a s tím se musíme smířit.

V poslední době je dokonce výhodnější a méně finančně nákladné pořídit rychlejší procesor, než se snažit o výrazný overclocking a investovat do složitých chladicích zařízení - bez kterých to prostě nejde.

Konec jednoho overclockerského snu Konec jednoho overclockerského snu

Na obrázcích (které se potulují někde kolem) je zachycena katastrofa, která byla způsobena právě při jednom takovém pokusu o overclocking. K čemu došlo? Majitel chtěl přetaktovat svůj procesor AMD. Použil vodní chlazení, které je samo o sobě velmi výkonné. A protože by to náhodou nemuselo stačit, zkombinoval ho ještě s Peltierovým článkem. Tedy to nejlepší chlazení, jaké si můžeme momentálně v běžných domácích podmínkách dovolit.

A kamenem úrazu se stal právě Peltier. Připomenu, že se jedná o elektrické zařízení, nejčastěji destičku, kterou prochází proud a která na jedné straně chladí a na druhé produkuje vysoké množství ztrátového tepla. Bývá nejčastěji (stejně jako v tomto případě) umístěna mezi procesor a nějaké další chladicí zařízení (které je nezbytné).

Pokud samotný procesor vyprodukuje například 33 W ztrátového tepla a Peltier 78 W, pak chladič musí uchladit 111 W, tedy součet obou hodnot. V případě moderních procesorů však není vyzařované teplo 60 W žádnou výjimkou, proto je na finálním chlazení systém závislý více než kdykoliv jindy.


Můžeme se jenom dohadovat, jaká byla příčina katastrofy. Mohlo se jednat o poddimenzované chlazení, nevypnutí napájení základní desky při pádu systému, nebo o úplně něco jiného. Faktem je, že Peltier roztavil vše, co se dalo.

Ušetřen nezůstal procesor, základní deska ani tepelný výměník chladiče. Zmíněné součástky jsou na odpis a pochybuji, že majitel uspěje s jejich reklamací.

Konec jednoho overclockerského snu

Konec jednoho overclockerského snu

Konec jednoho overclockerského snu


Další komentáře myslím netřeba, fotografie hovoří samy za sebe. Dalším, ne nepodobným případem je také nešťastný konec serveru Kelevar. Proto provádějte overclocking a stavbu počítače s rozumem.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Logo PCI Express.
Připravuje se pátá generace PCI Express. Jeho rychlost nikdo nevyužije

Minulý týden se konala speciální konference, která se zabývala rozhraním PCI Express. Nové rozhraní najdeme v počítačích nejpozději za dva roky.  celý článek

Současné USB 3.1 kabely s USB-C konektory bude možné používat i s USB 3.1
USB 3.2 se blíží. Rychlosti zdvojnásobí, kabely s USB-C zůstanou

Úplně finální specifikace by měla být hotová v září, ale základní změny jsou podle USB 3.0 Promoter Group již dané. Tou největší je zdvojnásobení rychlosti...  celý článek

Acer Iconia Tab W510
Windows 10 už nepodporuje některé systémy s čipem Intel

Windows 10 nabízí Microsoft jako poslední OS, který už žádný nový nenahradí a firma jej bude neustále aktualizovat. To však nyní u některých systémů není...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.