Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruské vojenské základny mají hlídat roboti "s povolením zabíjet"

  0:12aktualizováno  0:12
Ruské vojenské základny budou hlídat ozbrojení roboti, podle všeho vybavení schopností sami "stisknout spoušť" kulometu. Ruská armáda tak jak první překročila výrazné tabu v nasazování válečných robotů.

Ruský "mobilní robotický systém" používaný k ostraze vojenských objektů na veřejné ukázce na vojenském veletrhu v roce 2013 | foto: REA

Vojenské stroje bez posádky nejsou na dnešních bojištích žádnou výjimkou. Ale drobné průzkumné roboty nebo větší létající "drony" mají jedno společné: bez lidského zásahu na nikoho nevystřelí. Spoušť musí zmáčknout obsluha (samozřejmě na dálku). Ale i to se mění. A na "špici vývoje" je trochu překvapivě ruská armáda.

Roboti vs. roboty

Pod označením robot se v češtině skrývají jak dnes existující automaty neschopné samostatného rozhodování, tak (nakonec) myslící stroje v původním Čapkově významu slova. Rozlišuje se mezi nimi i gramaticky: robot myslící je životný (mn. č. roboti), ti dnešní nesamostatní jsou neživotní (mn. č. roboty).

Rozdíl mezi oběma významy ilustruje Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český příklady, které mluví za vše: zatímco neživotné kuchyňské roboty nám jen "ulehčily vaření", životní roboti tvoří dějiny. Vybraný příklad totiž praví: Hodní a zlí roboti svedli velkou bitvu o budoucnost lidstva.

Ta letos v březnu oznámila, že jejích pět základen strategických raket mají začít stejný měsíc hlídat "mobilní robotické systémy" vyráběné v ruském Iževsku. Jde o pásové "tančíky" o hmotnosti zhruba 900 kilogramů se spalovacím motorem a maximální rychlostí nad 40 km/h. Jejich výbavu doplňují kamera, laserový dálkoměr, radar a velkorážní kulomet. A také počítač se softwarem, který by podle zprávy ruské agentury ITAR-TASS měl být schopen identifikovat možné cíle a vést s nimi samostatně boj.

Přesnějších informací je k dispozici poměrně málo, ale pokud tomu tak skutečně je, jde o opravdu nezvyklý projev důvěry v umělou inteligenci. Americké ozbrojené síly například používají pro hlídání jaderných základen strážní roboty MDARS, ale ty nejsou zbraněmi vůbec vybaveny. Mají jen upozornit obsluhu na nezvyklé jevy a umožnit jí podívat se přes kamery na místo události.

Ne že by americká armáda o ozbrojených robotech nikdy neuvažovala. V roce 2007 dokonce prováděla v Iráku a Afghánistánu zkoušky ozbrojených verzí pyrotechnických robotů, ale výsledky zřejmě nebyly úplně příznivé. K žádnému vážnému incidentu nedošlo, ale americká armáda zřejmě považovala technologii za příliš nedokonalou, než aby při nasazení ve větším měřítku riskovala potíže a s tím nepochybně nárůst odporu vůči robotům v ozbrojených složkách i mezi politiky.

U ozbrojených robotů je totiž opravdu třeba opatrnosti. V říjnu 2007 začal kvůli drobné mechanické poruše během cvičení střílet doslova do vlastních řad poloautonomní protiletadlový kanón firmy Oerlikon jihoafrické armády. Než jeho řídící systém vyprázdnil celý zásobník na 250 nábojů ráže 35 milimetrů, zabil 9 lidí a dalších 14 zranil.

Rusko má zřejmě poněkud optimističtější pohled na věc. Ruské autonomní vojenské prostředky, od létajících "dronů" po pyrotechnické roboty, jsou obecně horší než jejich zahraniční protějšky. Na druhou stranu se Rusko snaží i v tomto ohledu dohnat ztrátu a do oboru investuje, co mu státní rozpočet dovolí (na armádu oficiálně dává 4,7 % HDP, tedy větší podíl než USA a jeho vojenský rozpočet je třetí největší na světě za USA a Čínou). Zahajuje například provoz střediska specializovaného na vývoje vojenských robotů.

Cílem nasazení není přitom jen šetřit životy vojáků, ale také peníze. Třeba právě při strážní službě mohou ušetřit dost peněz. Rusové hodlají nasazováním robotů v příštích letech šetřit na výdajích zhruba miliardu dolarů ročně.

Autor:


Témata: Raketa, Robot




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.