"Je to jako pás cudnosti naruby," říká podle agentury AFP jedna z vynálezkyň pásu, devatenáctiletá Nadja Björk. "Ten, kdo jej nosí, není kontrolován, ale má kontrolu."
Masivní pásek má západku, kterou je třeba pohnout podobně jako u hlavolamu do správné pozice z několika možných, aby ho bylo možné otevřít. To je pro člověka, který mechanismus nezná, velmi obtížné. Násilník navíc nemůže oběť rukama držet nehybnou a zároveň otevírat pásek, k otevření je třeba vždy obou rukou zároveň.
Pásek byl navržen v rámci praktické výuky na střední škole a vynález se setkal se značným zájmem veřejnosti. Dívky již prodaly několik set pásků a nyní plánují výrobu ve velkém. "Nedělám to pro peníze. Myslím, že znásilnění je hroznou věcí a chci se podílet na jeho omezování," říká Nadja Björk.
Počet případů znásilnění se podle statistik vedených agenturou The Swedish National Council for Crime Prevention, která dlouhodobě sleduje vývoj zločinnosti ve Švédsku, za poslední dvě desetiletí téměř ztrojnásobil. Celkově je násilná kriminalita ve Švédsku v posledních letech na výrazném vzestupu. Mnoho případů má přitom kořeny v chudých městských čtvrtích, kam v posledním období přišla silná vlna imigrantů z neevropských, zejména muslimských zemí.
