Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Patent Applu slibuje solární dobíjení notebooků

aktualizováno 
Americký patentový úřad zveřejnil přihlášku firmy Apple, kterou si v roce 2010 chtěla pojistit nápad na notebook využívající sluneční energii k napájení. Je to jen několik dnů poté, co byl podobný patent Applu přijat pro napájení mobilních telefonů, tabletů a dalších přístrojů s malým displejem.

Asi vůbec první komerčně dostupný notebook se solárním dobíjením vyráběl Samsung. | foto: Samsung

Apple v rámci patentu získal ochranu nápadu na určité využití solárního panelu na elektronickém zařízení. Spis číslo 8,638,549 má 38 stran a firma jej podala půl roku po uvedení prvního iPadu. Popisuje v něm řešení, které má například na každé straně víka displej a dotykové senzory pro vstup. Na patent upozornil server Apple Insider.

Nákresy, které jsou součástí patentové přihlášky Applu, ukazují různé využití...

Nákresy, které jsou součástí patentové přihlášky Applu, ukazují různé využití horního víka notebooku. Na obrázku 24 je fotovoltaický článek. Obrázek 22 ukazuje LCD displej na obou stranách víka se sdíleným podsvícením a schéma 23 pak způsob podsvícení pomocí okolního světla.

Patent však nabízí i řadu dalších variant. Jako například tu, kdy je zadní stěna vytvořena z elektrochromatického skla, které může měnit průhlednost, a skrýt tak zadní displej, nebo variantu se zadním solárním panelem. Poprvé se v tomto patentu také objevil popis svítícího loga Applu, které má získávat světlo z podsvětlení pro displej.

Nás však zaujala právě ta část patentu, který se píše o modulu s fotovoltaickými články pro solární nabíjení. Zde je zajímavé, že to firmě prošlo, přestože již dříve minimálně jeden takto vybavený přístroj vznikl. V roce 2011 jej ukázal Samsung a později ho i začal prodávat za v přepočtu osm tisíc korun. Dá se ale předpokládat, že patentový úřad nezoumá dostupné technologie na trhu, dokud se neozve případně dotčená strana.

Dobíjení ze slunce

Byl to desetipalcový netbook NC215S, který měl panel, jenž zvládl za dvě hodiny nabít šestičlánkovou (40 W) baterii na jednu hodinu provozu, což je poměrně slušný výkon. Samozřejmě k tomu musely být optimální podmínky, tedy přímé sluneční světlo, které na panel dopadalo pod správným úhlem. Řada uživatelů (například na Amazonu) však potvrzovala, že takto systém opravdu funguje.

K netbooku se dodával batoh s průhlednou zadní částí, aby mohlo světlo na panel dopadat, i když je netbook přenášen. Prodejní úspěch se však nedostavil, a tak se od té doby podle našich informací ani žádný jiný přenosný počítač s integrovaným solárním panelem neobjevil.

Solární panel SolarGorilla a externí baterie PowerGorilla

SolarGorilla a PowerGorilla

Ostatně solární dobíjení přenosných přístrojů není žádnou novinkou. Různé externí solární panely dodávala řada firem ještě dříve, než si Apple patent podal. Za necelých pět tisíc korun tak v roce 2009 bylo možné koupit skládací solární panel SolarGorilla, který za ideálních podmínek dával napětí 20 - 24 V a maximální proud 500 mA. To stačilo na provoz nenáročného netbooku.

Dá se předpokládat, že před necelými čtyřmi roky podaný patent Applu nebude hned tak využit. Firma si s ním spíše jistila záda, aby mohla tuto technologii někdy v budoucnu využít, nebo z ní měla alespoň nějaké příjmy, typicky z práv k ní.

Film perovskitu o síle 330 nanometrů na skle. To je základní aktivní prvek...

Film perovskitu o síle 330 nanometrů na skle. To je základní aktivní prvek nových článků s účinností 15 procent.

Mnohem větší naději, že se solární nabíjení znovu v podobných zařízení objeví, má technologie průhledných solárních panelů. Ty jsou vyrobeny z perovskitu, což jsou sloučeniny halogenů (tj. chloru a podobných prvků) s olovem a o jejich nadějné budoucnosti jsme psali v tomto článku.

Otázkou tak není, jestli se ještě někdy solární panely v přenosných systémech objeví, ale spíše kdy dojde k jejich masivnějšímu rozvoji.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.