Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Pátraní po mimozemšťanech pokračuje. Astronomové mají novou techniku

  9:59aktualizováno  9:59
Australští astronomové využívají při pátrání po mimozemských civilizacích novou techniku. Nový postup VLBI umožňuje sledovat malou část oblohy několika teleskopy a získat mnohem přesnější údaje, než by poskytl jeden větší teleskop.

Antény v institutu SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence) | foto: SETI Institute

Při prvním využití VLBI nenašli u hvězdy Gliese 581 žádné stopy po inteligentním životu, technika ale umožnila zcela odstínit radiové vysílání ze Země, které v minulosti bylo někdy za stopy mimozemšťanů považováno, uvedl server BBC News.

Gliese 581 je červený trpaslík vzdálený asi 20 světelných let od Země. Pro organizaci SETI, která pátrá po mimozemských civilizacích, je tato hvězda velmi zajímavá. Má šest planet, z nichž dvě mají skalnatý povrch a nacházejí se v takzvané zóně života, tedy ve vzdálenosti od hvězdy, kde teplota umožňuje existenci vody v kapalném skupenství.

Australští astronomové se proto při svém pokusu na tuto hvězdu zaměřili s využitím VLBI. Tento postup umožňuje sledovat malou část oblohy několika teleskopy a získat mnohem přesnější údaje, než by poskytl jeden větší teleskop.

Tým z australské Curtinovy technické university sledoval hvězdu Gliese 581 osm hodin a pátral po nějakém signálu v celém pásmu radiových vln.

Dopisovat ano, ale na návštěvu to je daleko

Nejbližší objekt, na který se soustřeďují astronomové při hledání mimozemských civilizací, je hvězda označovaná Beta Cvn, vzdálená 26 světelných let od Země.

Tak dlouho odtud letí světlo i rádiové signály. Kdyby tedy lidé nějaké zachytili, věděli by, že byly vyslány před čtvrtstoletím. Případná odpověď ze Země by putovala zpět rovněž čtvrtstoletí. To by umožnilo určitou komunikaci. Nikoli však vzájemnou návštěvu.

Pro srovnání: nejvzdálenějším lidmi vyrobeným objektem je sonda Voyager 1. Odstartovala v roce 1977 a dnes je od Země tak daleko, že by světlo překonalo tuto vzdálenost za šestnáct a půl hodiny. Kdyby stejnou rychlostí letěla kosmická loď na návštěvu ke hvězdě Beta Cvn, trvala by jí cesta nepředstavitelných téměř půl milionu roků.

Fyzikální zákony, tak jak je známe, neumožňují přímé setkání civilizací oddělených velkými vesmírnými vzdálenostmi.

Astronomové nezachytili žádný signál, ale přesto svůj výsledek považují za úspěch. Díky využitému postupu se totiž podařilo odstínit i veškerou radiovou komunikaci ze Země, kterou by jinak bylo možné s mimozemským vysíláním zaměnit.

"Je to jako dívat se na oblohu dvoumetrovým brčkem," popsal využitý postup astronom Seth Shostak ze SETI. "Sledujete tak malý kousek oblohy, že zaznamenáte pouze signály, které přicházejí z oblasti přímo okolo dané hvězdy."

Podle Shostaka je tak nový postup přínosný především v tom, že odstraní pochybnosti o původu zachyceného signálu. "VLBI umožňuje rozlišit, jestli to je mimozemský nebo pozemský signál. Protože když sledujete tak maličkou tečku na obloze, můžete s jistotou říct, že (signál) není z jednoho z našich satelitů," řekl.

Z toho, že se nepodařilo při prvním využití postupu VLBI cizí civilizaci objevit, astronomové zklamaní nejsou. Šance na úspěch byla totiž skutečně jen velmi malá.

"Vezměme si jako příklad, že bychom se dívali na Zemi - planetu v zóně života, která má tekuté oceány a atmosféru. Mohli bychom ji pomocí radioteleskopů sledovat čtyři miliardy let, ale pokud bychom se na ni nepodívali v posledních 70 letech, žádný inteligentní život bychom neobjevili," uvedl Shostak.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.