Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Americká armáda vypustila ze stíhačky hejno dronů. Obklíčí i šmírují

aktualizováno  11:18
Armáda USA oznámila úspěšný test letky mikrodronů Perdix, které vypustila ze stíhačky F/A-18. Tyto na dálku ovládané drony mají vlastní kolektivní umělou inteligenci a dokážou se koordinovaně pohybovat v hejnu čítajícím i několik stovek drobných letounů. Armáda je hodlá využít například ke sběru dat.

Američané vypustili ze stíhačky stovku maličkých dronů | foto: Ministerstvo obrany USA

V jednotě je síla. Instinktivně to vědí včely, které dokážou napadnout protivníka v roji a ochránit tak svůj úl mnohem efektivněji, než by tento drobný hmyz dokázal jednotlivě. Podobně fascinující jsou hejna ptáků, která navenek působí jako jednolitá masa. Vědci často takové chování studují jako ukázku „samo-organizace“ a „rojové inteligence“ (též „inteligence hejna“).

Dron Perdix

Délka: 16,5 cm
Rozpětí: 30 cm
Hmotnost: 290 gramů
Max. rychlost: 113 km/h

Americká armáda letos ukázala, jak hodlá tyto poznatky v praxi využít. Ve spolupráci s Massechusettským technologickým institutem (MIT) vyvinula systém ovládání malých dronů Perdix jakožto „roje“. Je dobré připomenout, že drony Perdix nejsou kvadrokoptéry - mají skládací křídla a pohání je vrtule vzadu. To výrazně zvyšuje jejich výdrž na baterie, zároveň to ale přináší specifické výzvy z hlediska řízení - okřídlený dron nemůže, na rozdíl od vrtulníku nebo kvadrokoptéry, zastavit na místě a počkat na další pokyny.

Americká armáda otestovala vypuštění stovky dronů ze stíhačky F/A-18 Super...

Americká armáda otestovala vypuštění stovky dronů ze stíhačky F/A-18 Super Hornet

Rojové ovládání je zcela odlišný typ řízení a koordinace než běžné ovládání individuálních strojů na dálku: „Kvůli komplexní povaze jakékoli bitvy není Perdix naprogramovaný, aby se řídil jednotlivě,“ popisuje William Roper, šéf Oddělení pro strategické dovednosti Ministerstva obrany USA (SCO DOD).

„Každý dron spolupracuje s každým. Roj nemá žádného konkrétního ‚velitele‘ a snadno se tak přizpůsobuje.“

„Jednají jako kolektivní organismus, sdílejí distribuovaný ‚mozek‘, který jim umožňuje rozhodovat se a adaptovat navzájem, jako tomu je v rojích v přírodě,“ vysvětluje Roper. „Protože každý dron Perdix komunikuje a spolupracuje s každým dalším dronem, nemá roj jednoho ‚velitele‘ a může se tak snadno přizpůsobit situaci, kdy se do roje připojí další drony, nebo se naopak drony odpojí.“

Prezentace nových schopností rojového řízení (Ministerstvo obrany USA):

Při demonstraci, která proběhla v říjnu 2016 v Kalifornii ve spolupráci s námořnictvem, předvedla armáda vypuštění 103 dronů typu Perdix ze stíhaček F/A-18 Super Hornet v rychlosti 0,6 Machu a v teplotě 10 stupňů Celsia pod nulou (v minulosti Američané mimo jiné testovali vystřelování dronů dělem). Následně drony předvedly několik „misí“, vzhledem k jejich nepatrné velikosti je jejich koordinace nejlépe patrná na schématech:

Operátor může stovku dronů ovládat jednotlivě, nebo jim dávat společné cíle

Operátor může stovku dronů ovládat jednotlivě, nebo jim dávat společné cíle

Drony dostaly za úkol zaujmout formaci ve tvaru písmene „C“

Drony dostaly za úkol zaujmout formaci ve tvaru písmene „C“

Roj krouží kolem určeného cíle ve vzdálenosti 100 metrů

Roj krouží kolem určeného cíle ve vzdálenosti 100 metrů

Roj krouží kolem určeného cíle

Roj krouží kolem určeného cíle

Drony Perdix nejsou zatím vybaveny žádnými zbraněmi, šlo tedy ryze o posouzení možností tohoto konceptu. I tak ale jejich koordinované kroužení a bzučení nahání husí kůži. Armáda nyní hledá dodavatele pro další podobné drony - chce je prý začít kupovat po tisícovkách. Až za pár let uslyšíte podivné bzučení, víte, o co jde. Zatím vás však můžeme uklidnit, že drony vydrží ve vzduchu pouhých 20 minut.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili video.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.