Zdá se ale, že dát novému prvku jméno je skoro stejně těžké jako ho objevit. Proto než na nějaké vhodné jméno chemici z International Union of Pure and Applied Chemistry přijdou, bude prozatím stodvanáctá pozice v periodické tabulce obsazena pouze symbolem Uub, což je zkratka pro uměle vytvořené slovo Ununbium (z latinských číslovek un-un-bi, tedy jedna-jedna-dva).
Supertěžký a velmi nestabilní
Samozřejmě, že nový chemický prvek v přírodě nenajdete, nejtěžším přirozeně se vyskytujícím prvkem je uran, jehož atomové číslo se rovná 92. Všechny další elementy periodické tabulky (tedy s vyššími atomovými čísly) jsou umělé, vědci je vyrábějí pouze v laboratořích. Na rozdíl od většiny známých prvků je ale Ununbium velmi nestabilní, během několika miliontin vteřiny se rozpadá.
Poprvé ho objevil Sigurd Hoffman z Ústavu pro výzkum těžkých iontů (GSI) v německém Darmstadtu, a to již v roce 1996. Trvalo tedy více než deset let, než prvek IUPAC oficiálně uznala. Chemici k tomu ale měli své důvody – bylo totiž potřeba, aby experiment, který vedl k objevu Ununbia, byl zopakován na nějakém jiném, nezávislém výzkumném pracovišti. Dosud byly pozorovány pouze čtyři atomy nového prvku.
Fúze atomových jader
Sigurd Hoffman se pokouší vyrábět nové prvky již od roku 1976, není tedy v tomto oboru rozhodně žádným nováčkem (mimo jiné ještě objevil Darmstadtium, prvek 110). Pro získání Ununbia jeho tým použil 120 metrů dlouhý částicový urychlovač, na kterém odstřeloval olověná jádra ionty zinku. Jádra prvků se při srážce spojí a na okamžik vznikne nový prvek.
Velká a těžká atomová jádra bývají nestabilní, začínají se rozpadat ihned po svém vzniku, čímž dochází k uvolnění energie. Právě z jejího množství vědci určují velikost jader nově vzniklých prvků.
Hledání nových prvků
V minulosti byly ohlášeny i objevy těžších prvků než Ununbium (až do čísla 118). - více čtěte - Vědci vyrobili 118. částici soustavy prvků
Jejich existenci však IUPAC zatím neuznala. O nalezení nových chemických prvků se v současnosti kromě Německa ještě pokoušejí ruští, američtí a japonští vědci.
Možná je dopředu žene touha objevit tzv. ostrovy stability, jejichž existenci předpovídají někteří teoretici. Podle nich by se v těchto oblastech periodické tabulky mohly vyskytovat i poměrně stabilní prvky s vysokými atomovými čísly. Budou to mít ale čím dál těžší, protože takové experimenty vyžadují stále výkonnější a větší urychlovače.
Zdroj: www.iupac.org, www.newscientist.com, cs.wikipedia.org
