Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Překvapení: Vědci na poslední chvíli našli modul, který přistál na kometě

  17:17aktualizováno  17:42
Na fotografiích z povrchu komety 67P/Churyumov–Gerasimenko vědci našli ztracený modul Philae, se kterým naposledy komunikovali před více než rokem. Předchozí data tak nyní konečně vědcům dávají smysl, neboť znají přesnou polohu modulu, který je vysílal.

Přistávací modul Philae nalezen | foto: ESA

Necelý měsíc před ukončením mise objevila sonda Rosetta robotický modul Philae, který přistál v listopadu 2014 na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Na svém webu o tom informovala Evropská kosmická agentura (ESA), které sonda patří. Modul se po přistání ztratil Rosettě z dohledu a od loňského léta s ním vědci nemají spojení.

Data, která poslal modul Philae, konečně dávají smysl, protože teď víme, kde celou tu dobu byl.

„Tahle úžasná zpráva znamená, že teď máme ten chybějící dílek do informační mozaiky. Umožní nám to dát data, která modul Philae poslal, do patřičného kontextu, protože teď víme, kde přesně se celou dobu nacházel,“ vysvětlil Matt Taylor, hlavní výzkumník projektu Rosetta.

K objevení modulu došlo díky fotografiím pořízeným z 2,7km vzdálenosti sondou Rosetta dne 2. září. Analýza fotografií pak vedla k nálezu přistávacího modulu. „Po měsících práce, kdy bylo čím dál jasnější, kde máme hledat, jsme nadšení, že máme konečně tento důkazní snímek, který ukazuje, kde si modul Philae dosedl,“ uvedl Laurence O’Rourke z ESA.

Co si Philae na kometě prožil

Malý zázrak: jak se modul Philae ozval z komety

Průzkumný modul Philae po přistání na kometě fungoval asi 60 hodin, pak mu došla energie, a proto přešel do stavu hibernace. Poté se ale kometa přiblížila ke Slunci, a sonda tak znovu získala energii. První signál vyslala loni 13. června, pak 24. června a naposledy se ozvala 9. července 2015.

Fotogalerie

Philae ke kometě dopravila mateřská sonda Rosetta po desetileté pouti vesmírem. Mise Rosetta patří mezi nejambicióznější projekty ESA. Cílem bylo kometu zevrubně prozkoumat, včetně její vnitřní struktury. Vědci chtěli s pomocí obou aparátů získat více poznatků o vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Philae se po komplikovaném přistání ztratila z dohledu Rosetty a do nynějška nebylo místo, kde skončila, známo. Až na záběrech pořízených 2. září kamerou OSIRIS, umístěnou na Rosettě, ze vzdálenosti 2,7 kilometru od povrchu komety je jasně vidět hlavní část sondy a dvě z jejích tří „nohou“. Ze snímků je přitom patrná orientace Philae, která také vysvětluje, proč měli vědci na Zemi potíže při navazování komunikace s robotem po jeho přistání 12. listopadu 2014.

Let sondy Rosetta ke kometě (video z roku 2014):

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření odborníků z ESA.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.