Oficiální „panoramatický“ snímek z místa přistání vesmírné laboratoře Philae na...

Oficiální „panoramatický“ snímek z místa přistání vesmírné laboratoře Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko | foto: ESA

Vypadá to na předčasný konec. Modul na kometě nemá dost energie

  • 87
Modul Philae, který přistál 12. listopadu na kometě, je prakticky „na konci sil“. Vědci si nejsou jisti ani tím, zda má dostatek energie na plánovanou relaci dnes večer. Ovšem kromě slabých baterií je Philae v dobrém stavu a provedl ojedinělá měření.

Jenom zhruba tři hodiny světla denně (tedy za 24 hodin). Tak málo slunečního svitu podle dostupných informací dopadá na solární články malého modulu Philae, který leží na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, zhruba 500 milionů kilometrů od Země. Modul, který sonda Rosetta vypustila během složitého manévru 12. listopadu, dopadl nakonec do velmi nevhodného místa.

Světla je tak málo, že modul se nejspíše buď již vůbec neozve nebo se ozve pouze dnes večer, a poté již se odmlčí zcela (s malou nadějí, že by se mohl probrat příští rok). Příčinou je nešťastné místo přistání, na kterém je ze tří stran obklopen útesy. Pokud se podaří spojení navázat, dozvíme se to dnes mezi 22. a 24. hodinou páteční. Více informací najdete v našem online přenosu.

Nepodařené přistání dostalo robotický modul Philae k útesu, který po většinu doby zastiňuje Slunce. Vedení letu přitom místo přistání vybíralo tak, aby dopadl na místo, kde bude osvětlený 12 či více hodin denně. To by dodalo Phiale dostatek energie pro vědecké experimenty i tepla na hibernaci přístrojů modulu. Ty se musí zahřívat na teplotu alespoň -50°Celsia. Ani tak se nepočítalo, že by modul byl v provozu neustále; stejně jako Rosetta měl čas od času přejít do hibernace.

Navíc podle zpráv z pátečního rána jsou baterie již z převážné části vyčerpány a vydrží již jen několik hodin. Původně se uvádělo, že hlavní baterie modulu by měla mít dostatek energie zhruba na 64 hodin po odpoutání z Rosetty. K tomu došlo 12. listopadu v půl desátého našeho času, baterie měla podle původnícho odhadů vystačit zhruba do jedné hodiny v noci z pátku na sobotu. Kdyby naopak byl modul větší část dne osvětlený, panely na jeho povrchu by ho spolu s bateriemi dokázaly udržet modul funkční snad až do února příštího roku. Změna odhadu  o několik hodin není bohužel až tak překvapivá, ve hře je příliš mnoho vlivů a neznámých.

Čím může Philae zkoumat kometu

Na palubě je deset vědeckých přístrojů, ale hlavním bodem programu bude navrtání povrchu a odebrání vzorku. Na palubě Philae je malý vrták, který umožní vyvrtat otvor do hloubky cca 23 centimetrů. Vzorek se pak dostane před spektrometr, který odhalí chemické prvky v látce. (sloučeniny ovšem neurčí, to je nutné zjistit jinak).

Další přístroje sondy budou měřit fyzikální vlastnosti materiálu komety včetně jeho hustoty, pevnosti či tepelných vlastností. Pod mikroskop se dostanou jednotlivá zrnka kometárního materiálu a kamery i další přístroje budou sledovat, jak se těleso a jeho povrch mění během rotace komety a přiblížení ke Slunci.

Vedení projektu Philae se podle informací novinářů na místě celou noc pravidelně po dvou hodinách scházelo a hledalo nějaké řešení palčivého problému. Podle zprávy BBC se vědci zřejmě nebudou bát riskovat, protože jinak jim hrozí, že v pátek večer se s modulem spojí naposledy. Zřejmě tedy dojde k nějakému pokusu o natočení sondy tak, aby její hlavní solární panel byl více vystaven slunečnímu záření, ale o něm zatím nemáme přesnější informace.

Dnes, tedy v pátek, také přišlo na řadu odložené vrtání do povrchu komety, které bylo původně v plánu na 13. listopadu. K odkladu došlo zřejmě proto, že energie vrtáku by mohla modul v jeho poněkud krkolomné pozici roztočit či úplně uvolnit z povrchu. Modul totiž není nijak ukotven a velice slabá gravitace na povrchu komety mu příliš nepomůže. Vrták se vysunul správně, v tuto chvíli (v pátek odpoledne) nemáme informace o tom, s jakým úspěchem pracoval.

Pravděpodobná poloha modulu Philae se nachází někde na okraji kráteru v modře vyznačené oblasti. Červený čtvereček ukazuje plánované místo přistání, odkud se však sonda odrazila. Stefan Ulamec, který měl na starosti přistávací manévr, ukazuje pravděpodobnou cestu Philae při prvním odskoku.

Nedostatek světla je nešťastná komplikace, protože jak se ukázalo v pátek dopoledne, modul nemá potíže navázat spojení se sondou Rosetta na oběžné dráze kolem komety, která pak zprostředkovává spojení se Zemí. Také může využívat většinu svých vědeckých přístrojů. Podle tweetu ESA v noci na pátek došlo i k použití „kladiva“ přístroje MUPUS, který má ověřovat mechanické vlastnosti povrchu komety (ano, i tím, že do něj udeří).

Tým ESA stále ještě přesně neví, kam sonda po přistání odskákala. Vědci se pokoušeli její polohu zaměřit podle triangulace na základě síly rádiové komunikace, jako to dělají například mobilní sítě na Zemi. Podařilo se jim tak zúžit oblast, kde budou po Philae dále pátrat.

To bude nyní úkol Rosetty, která bude tuto oblast snímkovat. Je však příliš vysoko nad povrchem, aby sonda byla na první pohled na snímku rozpoznatelná.

Dvanáct let ve vesmíru:

,