Policie využívá množství disciplín, které čistě do kriminalistiky nepatří, ale jejichž pomoc je neocenitelná. Existují klasické obory, které si kriminalistika buď sama vytvořila, nebo jejichž aplikace si přivlastnila a využívá je rutinně - příkladem může být zkoumání otisků prstů nebo stop nástrojů. Dále pak existují samostatné obory, které kriminalistice "pomáhají".
Upozornění: Článek obsahuje autentické snímky z pitev. |
Jedná se například o forenzní entomologii (zmíněnou v díle Farma na mrtvoly), o forenzní antropologii (zkoumání koster), nebo forenzní odontologii, která identifikuje osoby podle zubů. Jedním z dalších typických oborů, které leží na pomezí mezi kriminalistikou a dalšími aplikovanými obory, je i soudní lékařství.
Patolog zkoumající orgány (1950)
Soudní lékařství
Soudní lékařství je obor, který je nejčastěji spojován se soudní pitvou. Ta však není jediným procesem prováděným soudními lékaři, i když tvoří největší část jejich práce. Další náplň práce tvoří provádění tzv. zdravotních pitev (u náhlých úmrtí), realizace výuky budoucích mediků, poskytování znaleckých posudků pro policii a soudy atd.
Pitva je důležitá pro určení identity oběti, doby úmrtí, zjištění známek násilí a příčin smrti.
Na místě činu
Pitvě samotné musí předcházet správné zajištění těla. Zajištění nesmí znehodnotit stopy (nebo vytvořit nové). Přesto některé informace je nutné začít zjišťovat již na místě činu - na pitevně může být pozdě. Jedná se zejména o indikátory určující dobu smrti. Tu je možné zjistit několika způsoby - jeden z nich byl již popsán v díle Farma, kde se studuje stupeň vývoje larev. Další možností je určení doby smrti podle chladnutí těla, podle posmrtných skvrn a svalové ztuhlosti.
Chladnutí těla
Pokud dojde ke smrti, dochází k postupnému chladnutí těla. To závisí na mnoha faktorech, jako jsou oblečení, okolní klimatické podmínky atd. Orientačně je možné uvést jeden stupeň za hodinu. Chladnutí skončí velmi pozvolným přiblížením teploty těla k teplotě okolí.
Orientační dobu úmrtí je možné odhadovat na základě posmrtné ztuhlosti. Dochází k ní mezi 30 minutami a 3 hodinami. Celé tělo ztuhne maximálně během 12 hodin a ztuhlost přetrvá dalších 6-12 hodin, následně vymizí. Později dochází k nazelenalému zbarvení kůže - orientačně se uvádí 48 hodin.
Další informace poskytují tzv. hypostáze. Tak jak dojde k přerušení oběhu, dochází působením gravitace k přesunu krve do nejníže položených částí těla. Následně dochází k rozkladu krvinek. Ten se projeví modrofialovým zbarvením asi hodinu až dvě po smrti. Tyto skvrny ale nemohou vzniknout v místech, kde je tělo svojí vahou stlačováno proti tvrdému povrchu. Skvrny mohou signalizovat i to, že s tělem bylo po smrti manipulováno.
Pitva na vlastní oči
Většina lékařských pracovišť tvrdí, že pitva není cirkusové představení a není ji možné medializovat a předvádět veřejně. Proto je většina odborných materiálů, ať již ve formě obrázků nebo videí, dostupná pouze medikům v rámci vzdělávání. Pokusy pitvu medializovat narážejí na odborné diskuse.
Některá videa se nacházejí na více či méně seriózních serverech. Až na výjimky se stejně jedná o amatérské záběry, které jsou pořizovány ilegálně.
Na druhou stranu existují materiály určené k výuce nebo seriózní popularizaci - lze je nalézt na několika zdrojích:
Pitva krok za krokem - tutorial na HBO
Jedná se o pěkně zpracovaný tutorial, kde je možné volit jednotlivé oblasti těla, doplněné celkovou ilustrací těla (pro představu, kde se daný orgán nachází), ilustracemi orgánu a následně i barevnými fotografiemi. Vše okomentované soudním lékařem.
Tutorial spustíte na stránkách http://www.hbo.com/autopsy/interactive kliknutím na odkaz LAUNCH AUTOPSY.
Rozhraní HBO: Virtual Autopsy. S mrtvolou je možné otáčet a kliknutím na jednotlivé popisky je možné zobrazit další informace o orgánech.
Na horní liště je možné volit jednotlivé fáze pitvy. Vše je zobrazeno na modelech a reálných snímcích. Navíc je vše okomentováno soudním lékařem.
Jednotlivé orgány jsou popsány a dokumentovány fotograficky.
Jednodušší alternativou k HBO: Virtual Autopsy je aplikace na stránkách http://www.deathonline.net/movies/mm/autopsy.cfm
Rozhraní aplikace na deathonline.net.
Další možností, jak nahlédnout do pitevny, jsou videa z Visible Proofs (jedná se o projekt U. S. National Library of Medicine). První video se věnuje vlastní pitvě, druhé zkoumání jednotlivých orgánů.
Video z průběhu pitvy - vlastní otevření těla (kliknutím na obrázek spustíte video).
Video z průběhu pitvy - zkoumání jednotlivých orgánů (kliknutím na obrázek spustíte video).
Poslední aplikací, která je však určena nikoliv veřejnosti, ale spíše budoucím soudním lékařům, je aplikace VIRTUAL AUTOPSY provozovaná University of Leicester.
Zajímavost |
Anglický patolog Francis Kamps prohlašoval, že je s pitvou hotov obvykle během deseti minut. |
V neposlední řadě se pitva uplatní u případů, kdy se objeví typická detektivní otázka: sebevražda, nebo vražda? To je možné taktéž posoudit podle vzdálenosti střelby. Pokud se jedná o krátké vzdálenosti, dochází k ožehnutí místa zásahu. Pokud byla zbraň přiložena přímo na těle, dochází v důsledku působení plynů k explozivnímu roztržení tkáně zevnitř. To často způsobuje mylnou interpretaci - v jedné publikované studii se uvádí, že chybovost určení vstřelu a výstřelu lékaři v USA dosahuje až 50 %. Jde o to, že klasická představa je následující: vstřel způsobí nepatrné poškození tkáně, kdežto výstřelovým otvorem vyletí značná část tkání spolu se střelou. To platí obecně, ale neplatí v případech, kdy je zbraň přiložena přímo na tělo - vstřelový otvor může být mnohokrát větší než výstřelový.
Prostřelené srdce třicetiletého muže.
Exhumace, aneb když se na něco zapomnělo
Důležitým procesním úkonem je tzv. exhumace - úřední vyjmutí těla z hrobu za účelem dalšího zkoumání. Jedná se o dodatečné zkoumání těla, zpravidla při zjištění nových skutečností, které mohou svědčit o trestném činu. Dále může jít o zajištění důkazů, které v době pitvy ještě nebylo možné zkoumat - příkladem může být exhumace těla za účelem analýzy DNA. To se stalo v případě Zodiaca, kdy jedno z těl obětí bylo exhumováno po téměř třiceti letech s cílem najít DNA vraha na těle oběti. Obecně se názory odborníků na efektivitu exhumace liší - v praxi se doporučuje exhumace maximálně po roce, po delší době to již velmi závisí na objektu zkoumání. Jsou známy případy, kdy některé druhy jedů bylo možné prokázat po desítkách let. V jiných případech mohou být důkazy ztraceny navždy i po mnohem kratší době.
Pitva a média
Zobrazování mrtvého těla samo o sobě je diskutabilní. Pitva dvojnásobně. Snad nic nevzbuzuje tak bouřlivé reakce jako veřejné pitvy. V historii se jednalo o standardní praktiky. Když ale profesor Gunter von Hagens provedl pitvu v Anglii v roce 2002 pro veřejnost, hrozil mu Scotland Yard zatykačem. Uvedení pitvy předcházely bouřlivé diskuse podobné diskusím o vystavování mrtvých těl v rámci výstavy Bodies.