Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

To už je velmi dobrá podoba. Keplerův teleskop našel „sestřenku“ Země

  20:49aktualizováno  20:49
Tým analyzující měření amerického Keplerova teleskopu objevil v jeho záznamech stopu planety, která by se měla podobat Zemi více než jakákoliv jiná, kterou vědci kdy pozorovali.

Planeta Kepler-452b v představě ilustrátora | foto: NASA (volné dílo)

V souhvězdí Labutě a asi 1 400 světelných let od Země, obíhá kolem žluté hvězdy známé zatím jen jako Kepler-452 planeta, kde by nám mohlo být - nu, snad více méně snesitelně. Nese zatím jen označení Kepler 452b (je druhou známou v systému) a je první známou planetou podobnou rozměry - a tedy zřejmě i složením - naší Zemi, která obíhá kolem hvězdy tak podobné té naší. Dokonce ji oběhne téměř stejnou dobu: jednou za 385 dní.

Abychom to s tou podobností nepřehnali, musíme hned dodat, že v soustavě Kepler-452 je všechno trochu v „nadživotních rozměrech“. Kepler-452b má zhruba o 60 procent větší průměr než Země, bude mít tedy nepochybně poměrně výrazně vyšší gravitaci. Na povrchu bude odhadem zhruba dvakrát větší než Země. Jeho hvězda je také o něco jasnější a tedy teplejší než Slunce. Je to dáno věkem: Kepler je cca o 1,5 miliardy let starší než Slunce (tomu je 4,5 miliardy let) a stejně jako to bude i s naší hvězdou, během svého života září stále intenzivněji.

Srovnání „životní dráhy“ (modře) Země a planety Kepler-452b. Na svislé ose je množství energie dopadající na planetu v násobcích současné hodnoty pro Zemi. Na vodorovné ose je věk soustavy v miliardách let. Světle zelenou barvou je vyznačen konzervativní odhad rozsahu „zóny života“, tmavě zeleně je optimistický odhad rozsahu. Současná pozice obou planet je vyznačena přerušovanými čárami.

Srovnání „životní dráhy“ (modře) Země a planety Kepler-452b. Na svislé ose je množství energie dopadající na planetu v násobcích současné hodnoty pro Zemi. Na vodorovné ose je věk soustavy v miliardách let. Světle zelenou barvou je vyznačen konzervativní odhad rozsahu „zóny života“, tmavě zeleně je optimistický odhad rozsahu. Současná pozice obou planet je vyznačena přerušovanými čárami.

Teplotní podmínky jsou tedy dnes na planetě nepříznivé, ale v minulosti tomu zřejmě bylo jinak. Jak moc může vyšší gravitace ovlivnit vznik života, si nejsme jisti, ale také nevíme o žádném důvodu, proč by ho měla znemožňovat. Zatím ale o jeho existenci nemáme žádné doklady: na tuto oblast oblohy se zaměřily i rádiové antény používané v rámci projektu hledání mimozemské civilizace SETI, ale zatím marně.

O mnoho více toho o planetě říci zatím nedovedeme a jen tak se to nezmění. Keplerův teleskop objevuje totiž exoplanety tak, že měří kolísání jasnosti hvězd při přechodu planet přes kotouč hvězdy. Obraz samotného tělesa tedy nikdy nemá, dokáže jen přibližně určit jeho velikosti. Jde samozřejmě o úctyhodný technický výkon, možnosti takového způsobu pozorování jsou ale z jeho podstaty omezené.

„Lovec planet“, jak se Kepleru někdy říkalo, ale tímto objevem nekončí. Planetu Kepler 452b e podařilo objevit v údajích, které Keplerův teleskop získal během své primární mise v letech 2009-2013. Spolu s ní bylo v záznamech zatím objevena zhruba tisícovka dalších už „ověřených“ exoplanet, většinou velkých plynných obrů, a dalších cca 4 500 kandidátských planet, jejichž existence se musí ještě ověřit.

Srovnání planet naší soustavy a dvou kamenných exoplanet podle jejich oběžné dráhy

Srovnání planet naší soustavy a dvou kamenných exoplanet podle jejich oběžné dráhy

Analýza údajů ale stále probíhá, a není vyloučeno, že se v nich podaří objevit něco zajímavého i v dalších měsících. Postupy „prosívání“ dat se prý stále zlepšují, a stopy malých kamenných planet by měly software vyhledávat stále účinněji. Tak uvidíme, hotovo by mělo být zhruba za rok. (I když potom se na ně může samozřejmě někdo podívat ještě jemnějším „hřebenem“.)

Navíc Kepler ještě stále funguje a sbírá nové údaje, byť v omezeném režimu. Už také neloví planety. Přestaly mu fungovat dvě ze čtyř momentových kol (druhé právě v roce 2013), což jsou jakési setrvačníky, které pomáhají s nastavením přesné polohy v prostoru. Zbylá dvě nestačí na přesnou orientaci teleskopu nutnou k pozorování, a tak se teleskop zdál nepoužitelný.

V NASA ale nakonec vymysleli opravdu nezvyklý postup jeho stabilizace s využitím tlaku částic přicházejících od našeho Slunce, a tak může fungovat dále. Vědecký program je připravený (včetně peněz) nejméně do příštího roku.

Teleskop musí bohužel pravidelně měnit svou polohu, takže není použitelný k hledání vzdálených planet. Zaměřil se například na plynné obry v naší soustavě, nebo hledání osamělých planet (tj. planet vytržených ze svých soustav) v naší galaxii, kterých má být podle modelů poměrně dost, ale zatím je příliš nedokážeme pozorovat.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.