Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tajemství záhadných skvrn na trpasličí planetě Ceres se prohloubilo

aktualizováno 
Tajemství neznámých světlých objektů na povrchu trpasličí planety Ceres ani po podrobnějším průzkumu nemá zatím řešení. Zdá se, že v infračerveném spektru vypadá každá z jasných skvrn jinak.

Povrch trpasličí planety Ceres v uměle přibarvených barvách složená ze snímků pořízených sondou Dawn. | foto: NASA (volné dílo)

Trpasličí planeta Ceres má po dlouhém osamění konečně společníka. Od března ji obíhá americká sonda Dawn, která za sebou má osm let putování vesmírem. NASA Ceres zajímá hlavně proto, že představuje zajímavého svědka dávných dob naší soustavy.

Sonda Dawn by měla ovšem pomoci odpovědět i na malou, zato lákavou záhadu. Před lety objevil Hubblův teleskop na povrchu Ceres jasnou zářivou skvrnu nejasného původu. Byla několikanásobně světlejší než zbytek povrchu, a tak se zdálo nejpravděpodobnějším vysvětlením, že by mohlo jít o místo, kde došlo k odkrytí ledu jinak ukrytého pod vrstvou tmavšího materiálu.

Dawn pozorování Hubblova teleskopu výrazně upřesnila. Její snímky nejprve ukázaly, že světlá skvrn se skládá ze dvou menších oblastí (psali jsme zde), další snímkování pak ukázalo na nečekanou nesrovnalost v infračerveném spektru. Skvrna označovaná jako číslo 1 se podle snímků v této oblasti zdá tmavší než okolí a měla by tedy být chladnější. A to by zase podporovalo teorii, že je tvořena ledem, který odráží větší část dopadajícího světla než zbytek povrchu.

Snímek Ceres pořízených sondou Dawn 14. dubna.

Snímek Ceres pořízených sondou Dawn 14. dubna.

Ale nejjasnější objekt na povrchu Ceres, tedy světlá skvrna označovaná jako č. 5, na infračervených snímcích v podstatě není vidět. Pokud má světlá skvrna na povrchu stejnou teplotu jako okolí - přestože odráží mnohem více světa a méně se zahřívá - nedává to samozřejmě na první pohled žádný smysl. Ve hře by mohly být možná nějaké chemické či geologické procesy, byť NASA takovou možnost považuje za poměrně nepravděpodobnou. Nelze také vyloučit, že máme jen nepřesné údaje. Fotografie jsou pořízeny z poměrně velké vzdálenosti několika desítek tisíc kilometrů (první z 50 tisíc kilometrů, nyní je sonda cca 20 tisíc kilometrů daleko) a je možné, že zachytit podrobně světlou skvrnu bylo nad rozlišovací schopnost infračervené kamery.

Jestli je to tak, měli bychom se dozvědět poměrně brzy. Sonda by od 9. května měla měnit dráhu, aby nejbližší průlety byly podstatně blíže povrchu. Výška by se měla snížit až na cca 140 kilometrů a je možné, že se sonda přiblíží pod 50 kilometrů. Z takové vzdálenosti by ji na povrchu nemělo zůstat prakticky nic skryto.

Sonda Dawn již dříve navštívila jinou planetku Vesta, která také leží v asteroidovém pásu mezi Marsem a Jupiterem. Pořídila zde mezi roky 2011 a 2012 na 30 tisíc snímků. Vesta i Ceres jsou největší tělesa v pásu asteroidů (Ceres obsahuje celou třetinu celkové hmotnosti těles v této oblasti, Vesta asi 10 procent), každé z nich je navíc složené z jiných materiálů. Vesta je kamenná protoplaneta s kovovým jádrem. Ceres už je dost veliká na to, aby spadala mezi tzv. trpasličí planety, měla by mít jádro kamenné a vrstvu vodního ledu (zakrytou tmavším materiálem) nad ním. Potvrzuje to i fakt, že měření ukázala přítomnost vodních par v atmosféře.

Oprava: V textu jsme chybně Ceres označili jako planetku místo trpaslčí planety. Chybu jsme opravili.

Autor:
Témata: Asteroid, Planetka




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.