Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Planety mimo sluneční soustavu jsou u dvojhvězd běžná věc

aktualizováno 
Pátrání po vzdálených cizích světech dostává novou dimenzi. Vědci totiž už nebudou planety hledat takříkajíc slepě ― teď vědí ještě lépe, kam se dívat. Zjistili totiž, že planety, na kterých by se mohl vyvinout i život, se často vyskytují v systémech se dvěma hvězdami.

Mračna kolem binárního systému - Plynové mračno kolem binárního systému. Ta byla nalezena u 60 % těsnějších binárních soustav. | foto: NASA/JPL-Caltech

Žijeme na planetě, která je součástí sluneční soustavy s jednou hvězdou. Připadá nám přirozené, že po obloze pluje pouze jedno Slunce. Ale co když tam někde existují světy, kterým svítí slunce třeba dvě? Myslíte si, že to není možné? Je. A vědci ani nevylučují, že se na nich mohl vyvinout život.

Na vzdálenosti hvězd záleží

Výsledky pozorování Spitzerova kosmického teleskopu ukazují, že planety jsou u těchto dvojhvězdných systémů přinejmenším stejně časté jako u osamělých hvězd. U těsných párů se vyskytují dokonce ještě častěji.

Pokud jsou hvězdy z takového systému od sebe daleko — více než asi 1000 astronomických jednotek (tj. dělí je vzdálenost tisíckrát větší než Zemi od Slunce) — planety se utvoří spíše jen u jedné z členek páru. Asi padesát ze dvou set známých planet vně naší sluneční soustavy obíhá jednu z hvězd v takovýchto soustavách.

Otázkou ale zůstávalo, v jaké míře se planety vyskytují u těsnějších dvojhvězd. Vědci z týmu vedeného Davidem Trillingem z Arizonské univerzity se rozhodli tuto otázku zkoumat. Prohlédli řadu binárních systémů, v nichž jednotlivé hvězdné členy od sebe dělila vzdálenost do pěti set astronomických jednotek.

Zaměřili se na devětašedesát soustav, které od Země leží ve vzdálenosti od padesáti do dvou set světelných let. Pátrali zejména po tom, jestli kolem alespoň jednoho člena páru existuje prachoplynový disk, který je pro planety živnou půdou.

Ve zhruba šedesáti procentech případů, kdy od sebe hvězdy nebyly vzdálené více než tři astronomické jednotky, tato prachoplynová mračna skutečně nalezli. Ve srovnávacím vzorku složeném z jednoduchých systémů (s jednou hvězdou) se tato mračna vyskytovala jen ve dvaceti procentech případů.

Podívejte se na animaci planetárního systému kolem těsného hvězdného páru zde. 


Vědci z výzkumného týmu tak zjistili, že planety se v binárních systémech vyskytují přinejmenším stejně často jako v jednoduchých systémech. To je dobrá zpráva z toho důvodu, že například jen v naší galaxii se dvě třetiny všech hvězd vyskytují v binárních a vícenásobných systémech. To znamená, že tím rapidně vzrostl počet potenciálních planet, které v Mléčné dráze mohou existovat.

Gravitační kopanec

Astronomové se domnívají, že důvodem, proč u těchto těsných dvojhvězd se planety vyskytují v takové míře, je, že gravitace jedné členky páru rozčeřuje materiál v disku, čímž dává impuls k jejich vzniku.

V případě rozlehlejších systémů, ve kterých hvězdy byly od sebe dále než padesát astronomických jednotek, se prachoplynové disky příliš nevyskytují. Důvodem mohou být určité gravitační nestability, následkem kterých byl matečný materiál planet a planety samotné odvržen ze systémů pryč. Další možností je, že soustavy disky mají, ale ty se nacházejí dále od hvězd. Materiál v disku je následkem toho příliš chladný na to, aby jej Spitzerův teleskop mohl zachytit.

A co možnost života na těchto planetách? Vědci se jí nebrání. Podmínky vhodné ke vzniku života prý na některé z planet mohou být splněny. A jelikož vědci teď ví, že planet může v naší galaxii existovat mnohem více, než se myslelo před tímto výzkumem, šance je o to větší.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.