Takováto „migrace“ obřích planet je podle vědců docela častým jevem. Někteří astronomové si myslí, že se tím vzniku planet podobných Zemi zabraňuje. Domnívají se, že obr na sebe gravitačně váže hmotu z protoplanetárního disku, ze kterého planety vznikají, nebo že dochází ke ztrátě hmoty z obyvatelné zóny. Nové simulace naopak jasně ukázaly, že migrace obrů může vznik planet podobných Zemi podpořit. A to tak, že zvyšují koncentraci vody a těžších částic v obyvatelné zóně.
| Obyvatelná zóna Obyvatelnou zónou se nazývá oblast kolem hvězdy, oblast, ve které je možný vznik planety s podmínkami vhodnými pro zrod a vývoj života. Jednou z hlavních podmínek je, aby taková planeta mohla na svém povrchu udržet vodu v tekutém stavu. V naší sluneční soustavě obyvatelná zóna začíná u dráhy Venuše a končí za dráhou Marsu. |
V rodící se sluneční soustavě musí nejprve ve větší vzdálenosti od hvězdy vzniknout plynný obr — planeta, která se skládá převážně z vodíku a menšího množství helia. Ta se pak vydá na pouť pásem protoplanetárního materiálu, z něhož se pomalu utvářejí větší objekty a planety podobné Zemi.
Planeta Jupiter je plynným obrem. Podobné planety by v jiných slunečních soustavách mohly pomoci se vznikem planet podobných Zemi; planet, na nichž je možný vznik života. FOTO: NASA.
Astronomově vědí minimálně o dvou stovkách planetárních systémů, v nichž se plynní obři vyskytují. Badatelé taktéž zjistili, že zhruba 40 % z nich takto svými systémy putuje. Ve výsledku to pak znamená, že více než třetina známých planetárních soustav může obsahovat také planety, které se v lecčems podobají naší Modré planetě a na kterých se tedy mohl vyvinout život.
Snímek protoplanetárního disku. Uvnitř v centru se ukrývá nově narozená hvězda. Systém se nachází v jedné z mlhovin v souhvězdí Oriona a je vzdálen 1 500 světelných let. Z materiálu kolem hvězdy se v budoucnu mohou vyvinout různé planety. Snímek: Hubbleův kosmický teleskop, NASA/ESA.
Sean Raymond z Coloradské univerzity, Boulder a Avi Mandellovi z Pensylvánské státní univerzity nasimulovali migraci planety o velikosti Jupitera diskem protoplanetárního materiálu s hmotností sedmnácti Zemí. Pro simulaci zvolili disk začínající ve vzdálenost 0,25 astronomických jednotek (AU) od hvězdy a táhnoucí se do vzdálenosti 10 AU. Vzdálenost 1 AU odpovídá vzdálenosti Země od Slunce.
V simulaci migrace obří planety trvala sto tisíc let. „Startovní“ bod planety byl od hvězdy vzdálen 5 AU a „cílový“ 0,25 AU. Simulace dále zahrnovala obíhání obra kolem hvězdy po dalších dvě stě milionů let při vzdálenosti 0,25 AU. Vědci dohromady spustili čtyři simulace. Ve dvou případech byl výsledek takový, že v obyvatelné zóně vznikla planeta, která se co do velikosti Zemi opravdu podobala. Obsah vody na ní byl vyšší než na Zemi — její oceány měly tloušťku několika kilometrů.
Simulace také ukázaly vznik dalších planet mimo obyvatelnou zónu. Vznikly rovněž tzv. „žhavé Země“, což jsou planety co do velikosti srovnatelné s naší planetou, které se však nacházejí příliš blízko hvězdy. Tento typ planety astronomové poprvé zpozorovali v roce 2005.
NASA a Evropská vesmírná agentura plánují vypustit na oběžnou dráhu kolem Země teleskopy, které budou uzpůsobeny k hledání planet podobných Zemi. Tyto simulace tak vědcům pomohou vybrat, na které ze známých planetárních systému tyto nové teleskopy zaměřit.
