Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kam dál ze Země? Vědci objevili teoreticky vhodnou planetu kousek od nás

  13:00aktualizováno  13:00
Nejbližší planeta potenciálně příhodná pro život je necelých 12 světelných let daleko od Země. Planeta se nachází u hvězdy Tau Ceti v souhvězdí Velryby. Je to první hvězda, u které astronomové hledali doklady vyspělé civilizace.

Exoplaneta v představě ilustrátora | foto: AP

Kdybychom se chtěli nebo museli jednou jako lidstvo odstěhovat ze Země, mohli bychom náhradní domov možná najít z astronomického hlediska "jen o pár ulic dál", u hvězdy Tau Ceti. Soustava, která byla oblíbenou kulisou vědecko-fantastických románů, totiž skutečně hostí několik planet a dvě z nich by mohly být vhodné pro život.

Jsou doma a ani nedutají?

Výhodou by naopak mohlo být, že Tau Ceti se zatím nezdá být obsazená. Tato hvězda byla totiž spolu s hvězdou Epsilon Eridana prvním místem mimo naší Zemi, kde moderní astronomové hledali inteligentní život. Frank Drake od 8. dubna 1960 zachycoval radioteleskopem na observatoři Green Bank signály na vlně 21 cm přicházejí od této hvězdy a analyzoval, jestli v nich nejsou příznaky nějaké korespondence. Drake měl k dispozici 400 hodin času, potom musel předat aparaturu s teleskopem o průměru 26 metrů kolegům k jiným pozorováním.

Za tu dobu žádnou stopu po mimozemské vysílání neobjevil. Ovšem jeho experiment nazvaný OZMA se stal legendou a on průkopníkem na tomto poli. Tímto projektem zahájili radioastronomové pátrání po mimozemských inteligencích, které probíhá dodnes - nyní v Kalifornii Ústavem SETI, který k tomu používá soustavu Allenových radioteleskopů, speciálně kvůli tomu vybudovaných. Bohužel zatím žádné poselství našich potenciálních kosmických sousedů nezachytili.

Pravda, stěhování by asi nebylo nic jednoduchého, protože planety jsou přece jen o dost větší než Země a gravitace na nich by byla zřejmě nesnesitelná. Ale na takové praktické otázky máme ještě dost času. 

Jistá a nejistá

Tau Ceti je pro svou blízkost oblíbeným cílem astronomických teleskopů. Dokonce už se u ní některé týmy pokusily najít i nějakou tu planetu, ale vždy neúspěšně. Britský astronom David Pinkfield s kolegy však v nové publikaci tvrdí, že mají citlivější metodu, která jim umožnila rozpoznat i v cizích pozorováních předtím neznámé drobné stopy existence planet u této hvězdy.

Je jich údajně dokonce pět a všechny jsou několikanásobně větší než Země. Zajímavá je především planeta označená písmenem "e", která podle všeho leží v tzv. "obyvatelné" zóně. Tedy v takové vzdálenosti od hvězdy, aby umožňovala existenci vody na povrchu planety v kapalném skupenství. Planeta je zhruba čtyřikrát hmotnější než Země (odhad se pohybuje v rozmezí 2,2 až 6,3 hmotností Země). Hvězdu oběhne zhruba za polovinu pozemského roku (168 dní).

V soustavě by mohl být ještě jeden svět s kapalnou vodou, a to planeta "f". Abel Méndez z univerzity v Portoriku si totiž po vlastní analýze údajů Pinkfieldova objevitelského týmu myslí, že i tato planeta by mohla ležet v obyvatelné zóně. Ale nejspíše těsně na jejím vnějším okraji, takže v jejím případě není nic jistého a snadno může být příliš studená. Je také ještě o něco větší než planeta "e" (3,1 až 10,1 hmotností Země).

Statistika ve hvězdách

Srovnání velikosti předpokládáných planet kolem Tau Ceti a jejich oběžných

Srovnání velikosti předpokládáných planet kolem Tau Ceti a jejich oběžných drah.

Jak už to však bývá, zpráva o objevu skrývá mnohá ale, která se v obvyklém zpravodajství ztratí. Za prvé není objev potvrzený. Pinkfield a spol. nemají silnější dalekohled než ostatní týmy, jen vyvinuli novou statistickou metodu, jak ze stávajících pozorování odstranit více šumu a objevit nové detaily.

Jejich kolegové detaily postupu poznají až nyní, po zveřejnění práce, a teprve teď tedy dostanou příležitost výsledky opravdu pečlivě nezávisle ověřit a zkontrolovat metodiku. Zatím se žádné zdrcující kritiky neobjevily, ale to se může změnit. Kdyby výsledky obstály, mohlo by to přinést objev nových planet i u dalších hvězd. Nově vyvinutá metoda se zdá být totiž vhodnou i pro jiné soustavy. Na druhou stranu to nemusí znamenat, že vše u Tau Ceti vypadá opravdu tak, jak nám nová práce maluje. Vědci nemají žádnou možnost, jak si prohlédnout planety přímo. Tak silné teleskopy totiž zatím neexistují.

Podoba soustavy byla vytvořena na základě údajů drobných pohybů mateřské hvězdy Tau Ceti. Ta mírně kmitá na místě, jak s ní "cuká" přitažlivost planet rotujících kolem ní. Jejich vlivy jsou však samozřejmě velmi slabé, navzájem se navíc oslabuji či naopak posilují.

Výsledná situace je ještě podstatně nepřehlednější než známý tanec s číšemi ve filmu Císařův pekař. Tak složitá situace se interpretuje velmi těžko, navíc může mít několik možných řešení, mezi kterými astronomové musí pečlivě vybrat na základě dostupných údajů to nejpravděpodobnější. Ale úplnou jistotu zatím mít nemohou.

Voda, samá voda

V posledku také platí, že i kdyby opravdu soustava Tau Ceti byla přesně taková, jak se zdá, planety "e" a "f" nemusí být žádné dvojnice Země. Jsou sice na slibných místech, ale statisticky je spíše nepravděpodobné, že by šlo o skalnaté planety stejného typu jako Země. I když se zdá čím dál pravděpodobnější, že vesmír je plný planet a má je prakticky každá hvězda, skalnatých planet pozemského typu je podle všeho jen menšina. Spíše by mohlo jít například o světy pokryté oceánem.

Zatím jde však stále o spekulace, které může potvrdit či vyvrátit až dost silný teleskop, který k Tau Ceti a dalším podobným soustavám dohlédne přímo. Vědci si však zatím ani nedokážou přesně představit, jak by takové zařízení mohlo vypadat. Se současnými technologiemi to zřejmě nepůjde.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.