Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Plazmový televizor: skvělý obraz, ale vysoká cena

aktualizováno 
Plazmové televizory získávají stále větší podíl na trhu. Nechybí v nabídce žádného z velkých výrobců spotřební elektroniky. V čem spočívá tato zajímavá technologie s bouřlivou minulostí a slibnou budoucností? V čem se liší plazma od klasického televizoru nebo od LCD?

Čím se plazmové televizory liší od ostatních televizorů?

Samotná technologie plazmových televizorů je poměrně mladá a její vývoj započal teprve v osmdesátých letech. Od klasických televizorů jaké všichni známe ze svých domácností se technologie plazmových televizorů radikálně liší. Klasické televizory, se kterými jsme se všichni už někdy v životě setkali, mají hlavní nevýhodu v potřebě neforemné obrazovky, která se zvětšující se obrazovkou zabírá stále více místa. Na druhou stranu jsou velice levné a může si je dovolit kdokoli.

Struktura plazmového panelu (obr: www.plasmatvscience.org)Pokud ovšem nemáte tolik místa a přitom chcete televizor s velkou obrazovkou, pak je pro vás řešením použití LCD nebo plazmových panelů. Obě technologie umožňují velice tenký televizor, který je možné pověsit na zeď jako obraz a obě mají své klady i zápory.

Největší výhodou LCD televizorů je proti plazmovým panelům jejich výrazně nižší ceny, která se pohybuje zhruba od 16 000 Kč. Další nevýhody, jimiž byly méně kvalitní obraz a malé úhlopříčky panelů, se již podařilo částečně eliminovat. Ceny LCD panelů s velkými úhlopříčkami jsou však zbytečně vysoké a v případě velkých úhlopříček se již vyplatí investovat do plazmového panelu.

Plazmové panely umožňují dosáhnout úhlopříček až 152 cm, poskytují díky použité technologii mnohem dokonalejší obraz s přirozenějšími barvami a neexistují u nich jako u LCD problémy s úhlem pohledu. Na druhou stranu jsou proti LCD výrazně dražší. Jejich ceny se pohybují od zhruba 75 000 Kč až do několika set tisíc korun. Také jsou energeticky náročnější a citlivější na manipulaci. Vyloženě jim nesvědčí horizontální poloha, při kterém se mohou nevratně poškodit zobrazovací body.

Důležité zkratky
CRT (Cathode Ray Tube): Základní část monitoru obsahující elektrody, obklopené skleněnou koulí či válcem. Informace jsou zobrazovány tak, že elektronový paprsek, vytvořený elektrodami, dopadá na fosforový povrch, vytvořený uvnitř zobrazovací jednotky. Toto zobrazení se nejčastěji používá u monitorů a terminálů.
LCD (Liquid Crystal Display): Technologie využívající k projekci obrazu modulaci světla tekutými krystaly. LCD panel je tvořen sítí obrazových bodů ( pixelů ), které jsou ovládány spínacími prvky ( FET tranzistory ). Tím je tekutý krystal orientován buď tak, že jím světlo prochází, nebo je průchod znemožněn.
Plazma: ionizovaný plyn tvořený volnými ionty a elektrony
Luminifor: drobný fluorescenční reflector, který může být červený, zelený nebo modrý. Trojice luminoforů tvoří pixel.
Mrtvé body: trvale vypálené světlé body do obrazovky, které poškozují celkový dojem z obrazu
Jak plazma funguje?

Plazmové panely jsou založeny na miniaturních barevných fleorescenčních reflektor (luminoferů), které vytvářejí samotný obraz. Každý pixel je tvořen trojicí luminoferů – červeným, zeleným a modrým. Stejně jako u klasického CRT televizoru umožňují plazmové panely podle měnící se intenzity různých světel vytvářet plný rozsah barev. Každý plazmový panel je složen složen ze dvou skleněných desek mezi kterými jsou umístěny miniaturní skleněné buňky do kterých byl během výrobního procesu vstříknuta a zapečetěna směs vzácných plynů neonu a xenonu. Pokud pustíte do panelu elektrický proud vytvoří proud volných elektronů reakcí s netečným plynem plazmu, která rozzáří jednotlivé luminofery z nichž je tvořen obraz. Díky tomu, že se jedná o plyn, je možné změnou intenzity napětí dosáhnout na rozdíl od LCD velice rychlé změny, protože není nutné čekat - jako u LCD -, až se vybijí krystaly.

 

Plazmová technologie má za sebou bouřlivý vývoj

Ačkoli jsou plazmové televizory teprve několik let staré, stačily už projít bouřlivým vývojem, při kterém se již stačily zbavit řady dětských nemocí. První generace vytvářela jako vedlejší produkt světla poměrně velké množství tepla, což jednak zkracovalo životnost panelů, ale také se televizory neobešly bez ventilátoru, který rušil poslech zvuku. Během následujících dvou generací byly vychytány některé počáteční problémy, jako je právě nadměrné zahřívání, takže tyto modely se už obejdou bez ventilátoru. Dalšími výraznými inovacemi je prodloužení životnosti panelu až na trojnásobek proti první generaci a dále zvyšování rozlišení panelů. Při tom platí: čím vyšší rozlišení, tím kvalitnější a jemnější obraz. Zatím poslední čtvrtá generace odstranila dřívější problémy s kontrastem především barev, ale i odstínů šedi.

Struktura plazmového panelu (obr: www.plasmatvscience.org)Kam kráčejí plazmové televizory?

Vždycky je co zlepšovat a nejinak je tomu i u plazmových televizorů. Další vývoj se bude určitě spočívat v ještě dokonalejším podání barev, čehož se konstruktéři snaží dosáhnout experimenty s různým poměrem velikosti tří barevných luminoforů, které vytvářejí obraz.

Původně byly luminofory symetrické a měly stejnou velikost, nyní se ukazuje, že výhodnější je asymetrické řešení. Modrá komůrka je větší na úkor červené, díky čemuž se dosáhne přirozenějších barev. 

 

Panasonic TH37PA30

 

 

 

Autor:


Témata: Monitory, plazma


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Současné USB 3.1 kabely s USB-C konektory bude možné používat i s USB 3.1
USB 3.2 se blíží. Rychlosti zdvojnásobí, kabely s USB-C zůstanou

Úplně finální specifikace by měla být hotová v září, ale základní změny jsou podle USB 3.0 Promoter Group již dané. Tou největší je zdvojnásobení rychlosti...  celý článek

Acer Iconia Tab W510
Windows 10 už nepodporuje některé systémy s čipem Intel

Windows 10 nabízí Microsoft jako poslední OS, který už žádný nový nenahradí a firma jej bude neustále aktualizovat. To však nyní u některých systémů není...  celý článek

Odolné USB paměti v testu
Dokážete svou nešikovností zničit USB „flashku“? Zkusili jsme, co vydrží

Co se stane, když „flashku“ s daty upečete, zmrazíte, vyperete v pračce nebo hodíte z okna druhého patra? Vyzkoušeli jsme to za vás.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.