Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Postaví Japonsko kvůli bezpečí elektrárnu na moři?

aktualizováno 
Japonsko hledá způsoby a místa, kde a jak postavit elektrárny, které by neohrozilo zemětřesení ani vlny tsunami. Podnikavé firmy nabízí, že by některé energetické provozy mohly vybudovat na moři v blízkosti japonských břehů.

Vizualizace plovoucí elektrárny na moři | foto: Siemens/Sevan Marine

Vlna tsunami, která před pěti lety zpustošila pobřeží Japonska, sice rychle ustoupila, ale její následky jsou cítit dodnes. Dotkla se nejen lidských osudů, ale zásadně také zřejmě na dlouhá desetiletí změnila energetiku země, hlavně v důsledku způsobené havárie na elektrárně Fukušima I. Významná část japonské veřejnosti se jaderné energetiky začala obávat. Rozjezd jaderných reaktorů po odstávce vyvolané přírodní katastrofou i bezpečnostní odstávce je tak jen pomalý (viz zpráva z listopadu 2015).

Na místo jaderných elektráren nastoupily v mnoha případech starší fosilní zdroje, ve vzácných případech i ty na velmi drahá ropná paliva. Nejen japonští ekonomové pak sledovali, jak kvůli dovozu fosilních paliv a také poklesu výroby v důsledku tsunami země v roce 2011 poprvé za několik desetiletí vykázala zápornou obchodní bilanci - dovezla zboží za více peněz, než vyvezla.

Vizualizace plovoucí elektrárny na moři s připojeným LNG tankerem

Vizualizace plovoucí elektrárny na moři s připojeným LNG tankerem

Náklady na paliva dnes sice díky levným surovinám nepředstavují velikou ekonomickou zátěž, ale problémy byly i s jejich výrobnami. Místo plánovaných jaderných reaktorů musí elektřinu vyrábět jiné provozy a po zkušenostech z roku 2011 ideálně i zabezpečené proti zemětřesením, tsunami a dalším pohromám. Což v Japonsku, kde je nedostatek volné půdy a také poměrně málo seismicky skutečně bezpečných oblastí, není úplně triviální problém. A tak se objevují i hodně neotřelá řešení. Jedno z nich by mohlo být plovoucí.

Postavit - obvykle menší - elektrárnu na moři, není až tak nový nápad a několik desítek plovoucích generátorů už po světě funguje. Obvykle jde v podstatě o plavidla, která vypadají jako běžné lodě. Na palubě mívají generátory o výkonu zhruba méně než stovky megawattů (MW), která vydrží na jednom místě maximálně několik let. Obvykle slouží jako řešení dodávek energie buď v nouzových situacích či na odlehlých místech. Jedna taková plovoucí elektrárna - a to dokonce jaderná - sloužila deset let i k pohonu zařízení Panamského průplavu (bylo to americká MH-1A s výkonem 10 MW).

Podmínky v Japonsku ale možná mohou být tak specifické, že by v nich mohla najít místo i úplně jiná třída plovoucích elektráren, doufají norská Sevan Marine a německý Siemens. Připravili společně projekt velké plovoucí plynové elektrárny s výkonem 750 MW. Což je výkon velmi podobný velkým pozemním elektrárnám stejného typu. Třeba dnes kvůli nízkým cenám elektřiny a vysokým cenám plynu odstavená - a přitom zcela nová - paroplynová elektrárna Počerady (ČEZ) má výkon 880 MW. Nejde tedy o nouzový zdroj, ale spíše opravdovou „migraci“ elektrárny na moře.

Myšlenka vznikla přibližně před deseti lety v Norsku jako nápad na využití zemního plynu, který během těžby ropy uniká z vrtů. Elektřina vyrobená plovoucí elektrárnou má sloužit ke zpětnému zásobování plošiny a přebytečný výkon případně vyveden na pevninu, pokud se to vyplatí.V japonských podmínkách těžební část plošiny nemá smysl, žádné zásoby ropy v moři kolem Japonska nejsou, ale zato je plovoucí plošina relativně levné a bezpečné místo pro stavbu elektrárny.

Na otevřeném moři, kde je hloubka řádově alespoň v desítkách metrů, tsunami ani zemětřesení velké škody nezpůsobí. V případě Japonska, které v podstatě nemá kontinentální šelf, a kde tedy mořské dno prudce padá od břehu do velkých hloubek, navíc elektrárna nemusí být daleko od břehu, a snižují se tak i náklady na podvodní kabely, které vyrobenou elektřinu dopravují k zákazníkům.

Jak jsme již říkali, na rozdíl od jiných projektů plovoucích elektráren, třeba ruských plovoucích reaktorů, jde v podstatě o nepohyblivé zařízení, které se příliš nepodobá lodi a neukotvené by na moři bylo neovladatelné. Elektrárna má být umístěna na lodním trupu válcovitého tvaru o průměru 106 metrů, který je ze tří stran ukotven na dně. Díky tvaru trupu by se neměla na moři příliš rotovat. Podle projektu nejde o žádné střízlíka, nástavba má sahat až 50 metrů nad hladinu.

Palivem by měl být zemní plyn, který by se měl na palubu dodávat zkapalněný (tzv. LNG). V Japonsku jde o běžné palivo, země odebírá více než třetinu světové produkce LNG. Doprava paliva do elektrárny by mohla snad být relativně jednoduchá a levná (buď tankery, nebo potrubím ze souše podle toho, co se vyplatí). Do nádrží by se mělo vejít cca 200 tisíc krychlových metrů plynu a tyto zásoby při výkonu 700 MW vystačí na 30 dnů. Elektrárna by měla mít dva výrobní bloky, každý vybavený pěti spalovacími turbínami Siemens, které kromě elektřinu vyrábí také pro další sadu parních turbín, také na výrobu elektřiny. Na palubě by mělo být jen 20 lidí.

Vizualizace plovoucí elektrárny s vyznačenou výškou

Vizualizace plovoucí elektrárny s vyznačenou výškou

Kromě plovoucí plynné elektrárny Japonsko má využívat vodní plochy (nejen moře) i k instalaci větrných turbín a solárních panelů. Jak je asi zjevné, zatím je to jen v poměrně omezeném měřítku, protože takové instalace jsou drahé (fotovoltaika ještě o to dražší, že Japonsko pro ni nemá zrovna ideální podmínky). Zatím se při pohledu na cenu a náklady na tyto zdroje nezdá, že by se situace měla v blízké době změnit a dále budou tvořit jen zlomek celkové výroby. Zemní plyn na moři by mohl dávat smysl větší, ale zatím země nenaznačila, že by k realizaci takového projektu chtěla přistoupit.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.