Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Překvapení na Plutu. Má modrou oblohu

  11:05aktualizováno  11:05
NASA analyzovala snímky sondy New Horizons, která nedávno prolétla okolo trpasličí planetky Pluto. Zjistila přitom poměrně zajímavé informace o jeho barvách.

Vrstva oparu na Plutu na snímku pořízeném sondou New Horizons odhaluje jeho modrou barvu. | foto: NASA/JHUAPL/SwRI

Červencový průlet sondy kolem planety Pluto je stále zdrojem nových poznatků. Vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) , kteří se prokousávají spoustou dat, jež sonda pořídila a posílá je na Zemi, nyní upozornili na zajímavé skutečnosti o barevnosti tohoto vzdáleného tělesa.

Sonda New Horizons nad Plutem v představě ilustrátora NASA

Sonda New Horizons nad Plutem v představě ilustrátora NASA

Minulý týden totiž dorazily první barevné snímky, které sonda New Horizons pořídila. Snímky ukazují, že kolem Pluta je malá atmosféra, či chcete-li opar, který se jeví jako modrý. Je třeba říci, že obrázek byl vytvořen pomocí softwaru, který kombinuje informace z modrého a červeného spektra spolu s infračervenými snímky, aby vytvořil barevný obraz, jak by jej mohlo vnímat lidské oko.

„Kdo by čekal modrou oblohu v Kuiperově pásu? Je to nádherné,“ řekl Alan Stern, hlavní výzkumník z Southwest Research Institute (SwRI), který má na starosti výzkum sondy New Horizons.

Tyto záběry Pluta poslala sonda na konci září:

Fotogalerie

Částice obsažené v oparu nad povrchem Pluta jsou ve skutečnosti červené a šedé, ale rozptylují modré světlo. Modrou oblohu totiž často tvoří rozptyl slunečního světla velmi malými částicemi. Na Zemi jsou to velmi malé molekuly dusíku. Na Plutu se zdají být částice větší - ale stále relativně malé.

Nasnímaný opar má mít podobný charakter, který je k vidění na Saturnově měsíci Titanu. Tento opar tak pravděpodobně zahrnuje slunečním zářením iniciované chemické reakce dusíku a metanu, což vede ke vzniku relativně malých částic v podobě sazí (nazvaných tholiny), které rostou, jak padají směrem k povrchu.

Oblasti, kde by se na Plutu podle spektrální analýzy mohl nacházet vodní led.

Oblasti, kdy by se na Plutu podle spektrální analýzy mohl nacházet vodní led,

Druhým zjištěním je objev malých oblastí, kde by se mohl nacházet zmrzlý led. Podle vědců je zajímavé, že se voda nevyskytuje jen v některých oblastech. Hledání ledu navíc ztěžují usazeniny více těkavých látek, které plochy s vodním ledem zakrývají.

Kuriózním aspektem také je, že oblasti, kde jsou nejnápadnější známky vodního ledu zjištěné spektrální analýzou, mají jasně červenou barvu.

„Jsem překvapena, že tento vodní led je tak červený,“ říká Silvia Protopapa, člen vědeckého týmu z University of Maryland. „Zatím jsme nepochopili vztah mezi vodním ledem a načervenalou barvou tholinu na povrchu Pluta,“ uzavírá.

Sonda se nyní pohybuje ve vzdálenosti asi 5 miliard kilometrů od Země a podle posledních zpráv funguje v pořádku.

Vše o expedici New Horizons k Plutu

Cestovala vesmírem deset let, než se jako vůbec první lidský výrobek přiblížila tak blízko tak vzdálené planetce jako je Pluto. Stalo se tak v úterý 14. července 2015, kdy se rychlostí 13,7 km/s prohnala kolem bývalé deváté planety.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Koncept vozidla pro Mars
NASA ukazuje, jak může vypadat vozítko pro lidi na Marsu

NASA představila vozidlo, které ukazuje, jak by mohl vypadat dopravní prostředek pro první návštěvníky Marsu.  celý článek

Příprava startovací rampy v březnu 1930 v Praze na pláni u Bílé Hory. Ludvík...
Měsíční kosmodrom měl být v Praze. O životě a díle Ludvíka Očenáška

Letos uplyne 145 let od narození Ludvíka Očenáška, jednoho ze dvou Čechů, kteří jsou zapsáni ve Spojených státech amerických v síni slávy průkopníků kosmických...  celý článek

Pohled na planetu Zemi ze stanice ISS
Na ISS se možná vrátí turisté

Ruská firma chce obnovit lety bohatých zájemců do vesmíru i s návštěvou Mezinárodní vesmírné stanice.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.