Na fotografii, kterou vidíte pod titulkem článku, můžete rozeznat detaily dokonce menší než 1,6 kilometru. To je tisíckrát vyšší rozlišení, než dokáže pořídit Hubbleův vesmírný dalekohled. Tato fotka vznikla při těsném průletu kolem Pluta v úterý 14. července 2015 asi 1,5 hodiny před největším přiblížením. Takto podrobně trpasličí planetu zatím nikdo spatřit nemohl. Popis celé události najdete v článku - Historický okamžik. Sonda New Horizons těsně minula záhadné Pluto.
Omlazené Pluto
Pluto má rovníkový průměr 2 368 kilometrů. Záběr, na který se díváte, má na šířku přibližně 240 kilometrů (viz měřítko - 50 mil je 80,5 km). Jsou na něm vidět hory o výšce přibližně 3 500 metrů. Největším překvapením pro vědce je však jejich stáří, respektive mládí. Nejsou totiž starší než 100 milionů let. V porovnání se stářím sluneční soustavy, 4,56 miliardy let, jsou tedy opravdu mladičké a podle geologů z NASA doslova stále ještě ve vývoji. Snímaná oblast se nachází v blízkosti rovníku a zabírá necelé jedno procento Pluta.
„Na tomto snímku vidíme jeden z nejmladších povrchů, jaké jsme kdy ve sluneční soustavě spatřili,“ okomentoval fotografii Jeff Moore, geolog týmu New Horizons. Co to znamená? V minulosti byl povrch Pluta jistě pokryt krátery od dopadu cizích těles. Na snímku s tímto rozlišením však žádné nejsou. V relativně nedávné minulosti totiž došlo v nasnímané oblasti ke geologické aktivitě, která ji nasměrovala k „omlazujícímu faceliftu.“
A teď to nejlepší. Stále nejde o nejpodrobnější snímek, na jaký se ze sondy New Horizons můžeme těšit. Vznikl totiž hodinu a půl před největším přiblížením k Plutu ze vzdálenosti 770 000 kilometrů. Nejvíce se sonda New Horizons k Plutu přiblížila ve 14.7.2015 ve 13:49:57 našeho času na vzdálenost 12 500 kilometrů. Kolem trpasličí planety proletěla rychlostí 13,7 km/s.
Snímek Charonu, který vidíte níže, vznikl dokonce již 13. 7. 2015 ze vzdálenosti 466 000 kilometrů od povrchu oběžnice. NASA se však fotografií pochlubila až nyní. Pás útesů, které na snímku vidíte táhnout se zleva doprava v dolní půlce měsíce, měří přibližně 1 000 kilometrů.
Dosud nejlepší snímky pořízené sondou New Horizons měly maximální rozlišení „jen“ 4 km na pixel. Sonda je postupně posílala na Zemi od konce června 2015. Do té doby jsme měli k dispozici pouze snímky z Hubbleova teleskopu pořízené v roce 1996, které v porovnání s těmi dnešními vypadají doslova jako pouhý shluk několika pixelů. Můžete si je prohlédnout v tomto článku nebo ve fotogalerii.
Když uvážíte, že Pluto je od nás vzdálené 4,8 miliardy kilometrů, signál z takové vzdálenosti letí 4,5 hodiny, sonda na místo cestovala téměř 10 let a v závěru musela odolat i teplotám okolo -220 °C (což je 50 °C nad absolutní nulou), budete souhlasit, že jsme svědky opravdu mimořádného vědeckotechnického úspěchu.
LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) využívá teleskopickou kameru během průletu ve velkých vzdálenostech, zejména k mapování osvětlené strany Pluta a poskytuje geologické údaje ve velkém rozlišení. |
Sonda New Horizons pořizuje snímky kamerou LORRI a jak se k Plutu přibližovala, zachycovala nejen „zvětšující se“ trpasličí planetu, ale i její měsíc Charon. Všechny dosud publikované snímky si můžete na speciálních stránkách expedice prohlédnout zde.
„Sonda New Horizons detekovala alespoň základní povrchové útvary a potvrdila, že Pluto má skutečně vázanou rotaci se svým největším měsícem. Mimoto se nám Pluto představil jako další „rudá planeta“, za čímž stojí reakce uhlovodíků v atmosféře Pluta,“ vysvětluje astronom Pavel Suchan z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR.
Kam se New Horizons chystá dál, napoví následující tweet. Sonda míří do pole těles takzvaného Kuiperova pásu, občas nazývaného Edgeworthův-Kuiperův pás. Tato oblast sluneční soustavy se rozprostírá od oběžné dráhy Neptunu (asi 30 astronomických jednotek) až do vzdálenosti přibližně 55 astronomických jednotek od Slunce - více Wikipedia.org.