Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Po dálnici D1 řidiči jezdí už 30 let, stavbu zastavili nacisté i Gottwald

  13:24aktualizováno  13:24
Přesně před třiceti lety se mohli řidiči poprvé projet po dálnici D1 z Prahy do Brna. Historicky první dálnice byla zprovozněna 8. listopadu 1980 a v některých úsecích by ji někteří řidiči zřejmě vůbec nepoznali. Původně dálnice vedla do Bratislavy, nyní se za Brnem stáčí na Ostravu.

Poprvé vyjeli motoristé na dálnici D1 8. listopadu 1980. | foto: Ředitelství silnic a dálnic

O výstavbě dálnice se začalo mluvit už v období první republiky. Tehdy ale měla zcela jinou trasu a uvažovalo se o ní jako o Národní silnici z Plzně přes Prahu, Brno, Bratislavu až do Košic.

První úsek potom začali dělníci stavět 2. května 1939. Stavbu ale v době protektorátu v roce 1942 nacisté nařídili zastavit. Rozestavěno bylo 73 kilometrů dálnice, 53 kilometrů mezi Prahou a Humpolcem.

Dálnice D1 u Průhonic.

Dálnice D1 u Průhonic.

Stavba se opět rozjela až po druhé světové válce. Jenže po komunistickém puči byla stavba opět zastavena, dálnici totiž "nefandil" Klement Gottwald.

Některé úseky tak byly dokončeny, zbytek stavenišť nechali komunisté tak, jak byly. Ty proto na mnoha místech zarostly lesem.

Stavba dálnice D1 u Koberovic.

Stavba dálnice D1 u Koberovic.

Doprava ale začala růst a vláda se tak v roce 1963 vrátila k původnímu plánu. Stavět se začalo v roce 1967.

První úsek od nultého kilometru z pražského Chodova byl otevřen v roce 1971 a měřil 21 kilometrů. Od roku 1969 do roku 1973 pak také vznikl úsek mezi Brnem a Velkou Bíteší.

Provoz na dálnici D1 u Lokte v 80. letech 20. století.Dálnice D1. Ilustrační foto

Provoz se během necelých třiceti let na D1 zmnohonásobil.

V roce 1977 chyběl ještě most Vysočina přes údolí řeky Oslavy u Velkého Meziříčí. Téměř do konce roku 1978 se potom jezdilo přes Velké Meziříčí. Dálnice byla v roce 1979 průjezdná z Prahy do Krasoňova a z Jihlavy do Brna.

Prázdná dálnice D1 v osmdesátých letech 20. století u Pávova.

Prázdná dálnice D1 v osmdesátých letech 20. století u Pávova.

Jako poslední byl dokončen úsek mezi Krasoňovem a Pávovem. V "jednom kuse" byla nakonec silnice 7. listopadu 1980 a o den později už na ni vyjeli první motoristé.

DÁLNICE D1

Plánovaná délka - 376,5 km

V provozu - 335 km

Ve výstavbě - 18 km

V přípravě - 24 km

Minimální nadmořská výška - 198 m n.m. (370. km)

Maximální nadmořská výška - 655 m n.m. (104. km)

Zahájení výstavby - 2. května 1939

Přerušeno - 1942 a 1950

Zahájení druhé výstavby - 8. září 1967

Otevření prvního úseku - 12. července 1971

Zprovoznění souvislého úseku Praha - Brno - 8. listopadu 1980

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fotoaparáty Nikon používají fotografové už 100 let
Fotoaparáty Nikon používají lidé už 100 let

VIDEO Před 100 lety začala v Tokiu působit společnost Nikon, dnes velikán na trhu s fotoaparáty. Do Evropy a Ameriky se ale společnost dostala až v roce 1950, a to...  celý článek

Rekordní výška v rekordním čase. To umělo letadlo SSW D.II
Rekordní výška v rekordním čase. To umělo letadlo SSW D.II

VIDEO 5. srpna 1917 stanovil tovární pilot firmy Siemens Schuckert Werke rekord ve stoupavosti. Se strojem SSW D.II se mu podařilo vystoupat za 35 minut a 30 sekund...  celý článek

Před 100 lety se narodil architekt Národního muzea
Před 100 lety zemřel architekt Národního muzea

VIDEO Před 100 lety zemřel ve Špindlerově Mlýně Josef Schulz, architekt, který zrekonstruoval požárem poničené Národní divadlo, navrhl Národní muzeum a společně s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.