Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Letiště, které se jmenuje Díra Díra. Neznámé příběhy leteckých přístavů

  1:28aktualizováno  1:28
Víte, že Antarktida má už čtyři roky své letiště s ledovou dráhou dostatečně dlouhou pro přistání Airbusu A 319? A znáte název letiště, odkud Charles Lindberg jako první člověk sám přeletěl přes Atlantik? Máme pro vás přehled příběhů a jmen nejzajímavějších letišť světa.

Letadla na letišti JFK v New Yorku | foto: Profimedia.cz

Letiště, která nesou jméno podle místa, kde se nacházejí, jsou spíše výjimkou. Naše největší letiště se nedávným přejmenováním zařadilo po bok jiných, které mají jména podle slavných i kontroverzních osobností, exotických místech a nezřídka je provázejí i zajímavé příběhy. Začněme ale u nás...

Krátká historie ruzyňského letiště

V souvislosti se změnou názvu mezinárodního Letiště Václava Havla Praha, respektive Vaclav Havel Prague International Airport, se samozřejmě objevovaly nejrůznější důvody "pro a proti", včetně jmenování příkladů letišť, která ve svém názvu mají jména různých osobností.

Ruzyňské letiště bylo 5. října přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha.

Ruzyňské letiště bylo 5. října přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha.

"Pojmenování letiště po Václavu Havlovi je čin symbolický … a je konkrétním a hmatatelným uznáním Havlových zásluh," uvedla při slavnostním programu ke změně názvu našeho největšího a nejdůležitějšího mezinárodního dopravního letiště Dagmar Havlová.

Na podporu změny názvu sice zazněl také argument, že z názvu zmizí "Ruzyně", asociující místní věznici zneužívanou za vlády komunistické strany k zadržování politických vězňů. Vůči letišti Praha/Ruzyně a těm, kteří se za první republiky zasloužili o jeho vznik a velkou mezinárodní popularitu, je to ovšem nespravedlivé. Spojení Praha-Ruzyně vzniklo díky tomu, že letiště bylo vybudováno v katastru obce Ruzyně.

Letiště Václava Havla v Praze

Letiště Václava Havla v Praze

Je tudíž vhodné alespoň krátce si připomenout, že náhorní rovinu nad Ruzyní doporučil pro vybudování dopravního letiště pověřený pracovník ředitelství Státního letiště Praha jako nejvhodnější ze všech zvažovaných oblastí. O vybudování letiště rozhodla vláda na návrh ministerstva veřejných prací 24. března 1929. Letiště Praha bylo komplexně vybudováno do 1. března 1937 a letecký provoz byl zahájen o měsíc později dne 5. dubna.

Přestože původně nemělo ani jednu zpevněnou betonovou nebo asfaltovou vzletovou a přistávací dráhu, stalo se jedním z nejmodernějších letišť na světě a získalo v roce 1937 zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži. Vzápětí po zahájení provozu byla výrazně zvětšena provozní plocha a zahájeny práce pro vybudování dráhového systému, ke kterému došlo v letech 1938 a 1939. Jenže to už nejen naše nejdůležitější letiště ovládali němečtí okupanti. Letiště obsadila německá armáda 15. března 1939, tedy v den vyhlášení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Smutné je, že Němcům nestačilo, že jim do rukou padlo nejen letiště a veškeré jeho vybavení i všechny letouny ČSA a ČLS, ale zlikvidovali i tvůrce ruzyňského letiště - některé popravili, jiní skončili v koncentračních lágrech.

Také poválečný rozvoj našeho nejdůležitějšího a největšího dopravního letiště ovlivňovala politika. Většina aspektů tohoto období je dnes poměrně dobře známá a čas od času připomínaná. Pokud tedy současné přejmenování letiště bude v konečném důsledku znamenat, že napříště politici omezí svou působnost na minimum a naopak maximální akcent dostanou aspekty odborné, bude mít nejen svou symboliku, ale i hlubší smysl. Neboť na rozdíl od jiných mezinárodních letišť to pražské stále nemá komplexně dobudovaný dráhový systém, ani kolejové dopravní spojení, o kterém se koneckonců mluví už velmi dlouho, ať jde o linku podzemní anebo pozemní dráhy.

Jména osobností v názvech letišť

Severní Amerika – USA

Ronald Reagan Washington National Airport

Asi nejčastěji jmenovaným letištěm na podporu rozšíření názvu Letiště Praha o jméno Václava Havla bylo logicky washingtonské národní letiště Ronalda Reagana, bývalého prezidenta USA, jemuž je přičítána velká zásluha na demontáži Svazu sovětských socialistických republik, celého systému socialistických zemí a pádu tzv. železné opony.

Letiště Ronalda Reagana ve Washingtonu

Letiště Ronalda Reagana ve Washingtonu

Národní letiště Ronalda Reagana ve Washingtonu, v pozadí řídící věž.

Národní letiště Ronalda Reagana ve Washingtonu, v pozadí řídící věž.

Ronald Reagan Washington National Airport se nachází v Arlington County ve státě Virginia, asi 5 km od Washingtonu, D. C. Původní název tohoto metropolitního letiště, Washington National, byl doplněn jménem bývalého prezidenta USA Ronalda Wilsona Reagana v roce 1998. Je domovskou základnou US Airways. Jeho kód ICAO je KDCA a IATA jej značí DCA.

John F. Kennedy New York International Airport

Známější je ovšem letiště John F. Kennedy New York International Airport, jedna z hlavních "vstupních bran" do USA, mezinárodní letiště patřící mezi největší na světě a jedno ze dvou v Severní Americe s pravidelnými linkami do všech šesti obydlených kontinentů.

Letiště JFK v New Yorku

Letiště JFK v New Yorku

Zmíněným druhým letištěm je Toronto Pearson International Airport. Historie mezinárodního letiště New York/JFK se začala psát v dubnu 1942. Město New York ho vybudovalo v bažinaté oblasti Golf Course Idlewild a komerční provoz na Idlewild Airport byl zahájen v červenci 1948.

Newyorské letiště JFK

Newyorské letiště JFK

Přejmenování na památku zavražděného bývalého prezidenta USA Johna Fitzgeralda Kennedyho bylo realizováno 24. prosince 1963. Spolu s dalšími newyorskými letišti LaGuardia, které je pojmenováno na památku starosty New Yorku jménem Fiorello LaGuardia, Newark, které je umístěno v New Jersey, a menšími Westchester County, Long Island a Stewart tvoří největší letištní systém v USA a druhý největší na světě. Na prvním místě je Londýn se svými letišti Heathrow, Gatwick, Stansted, Luton, London City a Southend a na třetím místě je dvojice tokijských letišť Haneda a Narita.

Řídící věž na newyorském letišti JFK

Řídící věž na newyorském letišti JFK

Na samotném letišti JFK působí přes 80 leteckých společností. Jako hlavní základnu ho používají JetBlue Airways, jako hlavní hub své sítě mezinárodních linek American Airlines a Delta Air Lines a jako centrum své nákladní přepravy Evergreen International Airlines, Polar Air Cargo a Kalitta Air. V minulosti bylo centrem takových aerolinií jako Pan Am, tedy Pan American World Airways, TWA - Trans World Airlines, Eastern Air Lines, ale také National Airlines nebo Gemini Air Cargo. Jeho kód ICAO je KJFK a IATA jej značí JFK.

Floyd Bennett Field

Nejstarším "obecním" newyorským letištěm je ovšem Floyd Bennett Field v Queensbury v Brooklynu. Komerční provoz zahájilo v roce 1930. Předtím zde jako letiště sloužila upravená podlouhlá ostrovní plocha označovaná jako "Barren Island Airport".

Letiště Floyd Bennett Field

Letiště Floyd Bennett Field

Letiště Floyda Bennetta bylo svědkem několika rekordních letů, přeletů kolem světa a různých experimentů a návštěv známých průkopníků amerického a světového letectví, jako Howard Hughes, Wiley Post, Amelia Earhart, Jackie Cochran, Laura Ingalls nebo Roscoe Turner a další. Bylo zachováno v de facto původní podobě a nové letiště, Idlewild Airport, nyní JFK Int´l, bylo vybudováno na protějším břehu zátoky Jamaica Bay poblíž Springfield Gardens.

Nyní je Floyd Bennett Memorial Airport součást "muzeálního území" Floyd Bennett Field Historic District. Jinak ovšem byla v New Yorku ještě také soukromá letiště, z nichž některá se proslavila díky své roli při prvních přeletech Atlantiku. Zejména sousedící letiště Curtissovo, které zvolil Charles Lindberg pro svůj průkopnický sólo let z New Yorku do Paříže jednomotorovým letounem Ryan NYP NX-211 "Spirit of St. Louis". Další bylo Rooseveltovo, které za svou základnu zvolil Richard E. Byrd, tentýž Byrd, který s pilotem Floydem Bennettem uskutečnil v roce 1925 letecký průzkum Grónska a o rok později také první přelet severního pólu letounem Fokker F-VIIb/3m "Josephine Ford". I když se později ukázalo, že severního pólu nemohli dosáhnout a jejich rekord byl z tabulek vymazán, zůstali už pro Ameriku hrdiny.

Jižní Amerika – Brazílie

Rio de Janeiro Santos-Dumont Airport

Brazílie a konkrétně Rio de Janeiro je v současné době populární nejen pro své vyhlášené mořské pláže. V roce 2014 bude dějištěm mistrovství světa ve fotbale a o dva roky později se zde budou konat letní olympijské hry. Uveďme tedy jeden příklad také z Brazílie. Máme o důvod víc, neboť druhé největší letiště v Riu nenese jméno politika, ale slavného brazilského průkopníka letectví. Alberto Santos-Dumont žil v letech 1873 až 1932 a jeho památný let dne 12. listopadu 1906 na louce Bagatelle v Bouloňském lesíku u Paříže je obvykle považován za první let motorového letounu v Evropě.

Letiště Santos-Dumonta v Rio de Janeiro

Letiště Santos-Dumonta v Rio de Janeiro

Jeho dvojplošník 14-bis v kachním uspořádání měl tvar jako "krabicovití draci". Letiště Santose-Dumonta je vybudováno na nízkém poloostrově a obě jeho souběžné dráhy na obou stranách směřují do mořské zátoky - Guanabara Bay.

Roland Garros za řízením letounu Santos Dumont Demoiselle

Roland Garros za řízením letounu Santos Dumont Demoiselle

Začalo sloužit pod názvem Calabouço v roce 1930, bylo přizpůsobeno i pro provoz hydroplánů a obojživelných letounů. Sloužilo pravidelné dopravě, dokonce i mezinárodní, ovšem poté, co bylo v roce 1952 otevřeno nové mezinárodní letiště Rio de Janeiro-Galeão Airport, zůstalo důležitým vnitrostátním letištěm, a to i po roce 1960, kdy se hlavním městem Brazílie stalo ve vnitrozemí nově vybudované město Brasília. Provoz na letišti je smíšený, civilní a vojenský. Jeho kód ICAO je SBRJ a IATA kód SDU.

Příklady evropských letišť

Paris-CDG Airport

Nejznámější a největší letiště v Paříži používá jméno "prezidenta-osvoboditele" Charlese de Gaulla. Název je někdy zkráceně uváděn trojicí písmen CDG obdobně jako v případě newyorského letiště JFK. Paris-Charles de Gaulle Airport, ve francouzštině Aéroport Paris-Charles de Gaulle, je po londýnském Heathrow druhé největší letiště v Evropě podle počtu odbavených cestujících.

Letiště CDG v Paříži

Letiště CDG v Paříži

Je to nové, moderní, komplexně vyřešené letiště, jehož výstavba byla zahájena v roce 1966 pod názvem Aéroport de Paris Nord - Paris North Airport. Otevřeno bylo 8. března 1974 jako letiště Charlese de Gaulle, i když zpočátku bylo nazýváno Roissy podle výrazné znělky "indicatif Roissy", která uváděla každé oznámení v terminálu 1 až do konce roku 2005, kdy ji oficiálně nahradil "indicatif ADP". Jejím autorem je Bernard Parmegiani. Je slyšet kupříkladu ve filmu Romana Polanského Frantic a je oblíbenou znělkou do mobilních telefonů.

Kolem kruhového prstence hlavní budovy je dalších sedm satelitů.

Kolem kruhového prstence hlavní budovy letiště Aéroport Paris-Charles de Gaulleje dalších sedm satelitů.

Letiště se rozprostírá asi 25 km severovýchodně od Paříže a kromě mnoha leteckých spojů nabízí i mnoho spojů po silnici i železnici, včetně příměstských vlaků RER B a vysokorychlostních expresů TGV. Jako první v Evropě totiž zavedlo výborně propracovaný integrovaný dopravní systém. Slouží jako hlavní základna společnosti Air France a důležitý hub řady dalších dopravců, kupříkladu Delta Air Lines nebo nízkotarifového easyJet, ale také pro nákladní přepravce v čele s FedEx Express. Letiště má přidělený ICAO kód LFPG, IATA používá označení CDG.

Franz Josef Strauß Munich

Mezinárodním letištěm, v jehož názvu je jméno známé osobnosti a které je asi nejblíže Praze, je Mnichov (ICAO: EDDM, IATA: MUC) - oficiálně Letiště Franze Josefa Strauße Mnichov, německy Flughafen Franz Josef Strauß München. F. J. Strauß byl mnichovský rodák a známý bavorský a německý politik, dlouholetý předseda CSU. Nově vybudované letiště nahradilo původní Mnichov/Riem, které bylo v provozu od roku 1939.

Letiště Franz Josef Strauß v Mnichově

Letiště Franz Josef Strauß v Mnichově

Letiště je vybudováno asi 28 km severně od Mnichova a po letišti ve Frankfurtu nad Mohanem je druhé největší v Německu. Poslední dobou je také důležitým přestupním bodem pro řadu cestujících z Prahy. Nové letiště zahájilo komerční provoz 17. května 1992 a už během výstavby zaujalo mimo jiné šetrným přístupem architektů a stavbařů k přírodě a životnímu prostředí. Samozřejmostí je vynikající dostupnost města různými druhy dopravy. V blízkosti letiště můžete navštívit malé muzeum s několika historickými letadly a s pahorkem, z něhož je možno dobře fotografovat startující a přistávající letouny.

Dva zajímavé příklady z Afriky

Accra Kotoka International Airport

Největší mezinárodní letiště v Ghaně, vybudované u hlavního města Accra, má název rozšířený o jméno generálporučíka Emmanuela Kwasi Kotoky, člena vládnoucí Národní osvobozenecké rady. Ten byl v roce 1967 před budovou letiště zabit během neúspěšného pokusu o státní převrat. Na místě, kde zemřel, byla na jeho počest také umístěna jeho socha. Leteckou dopravu v Ghaně od roku 1946 zajišťovala koloniální letecká společnost BOAC - British Overseas Airways Corporation. Následně mezinárodní WAAC - West African Airways Corporation, na níž měly podíl vlády čtyř západoafrických kolonií Britského impéria, z nichž byly vytvořeny státní útvary Gold Coast (nyní Ghana), Gambie, Sierra Leone a Nigérie, přičemž hlavní hub byl budován v Lagosu. Dne 4. července 1958 ghanská vláda založila Ghana Airways a WAAC byla zrušena 30. září 1958, respektive stala se jako Nigeria Airways nigerijským vlajkovým dopravcem.

Letiště v Ghaně

Letiště v Ghaně

Ghana Airways provozovaly pravidelnou mezinárodní osobní a nákladní dopravu de facto bez problémů do poloviny roku 1990. Avšak v důsledku finančních a jiných problémů byly nakonec nuceny svou obchodní činnost ukončit a v roce 2004 vstoupily do procesu likvidace. A v roce 2005 zahájily činnost Ghana International Airlines, a to s letouny Boeing 757 a 767, které operovaly z letiště Accra Kotoka International do Londýna/Gatwicku a Düsseldorfu.

Nicméně po několika letech ukončily provoz i tyto aerolinie a Ghana tedy nemá žádnou leteckou společnost pro dálkové mezinárodní linky. Nicméně letiště Accra Kotoka International je způsobilé odbavovat i velká dopravní letadla včetně nových Boeing 747-8. Slouží také pro diplomatické lety a pro vojenské operace. Kód ICAO je DGAA a IATA kód ACC.

Addis Ababa Bole International Airport

Největší etiopské letiště vybudované na předměstí hlavního města Addis Abeba je Addis Ababa Bole International Airport. Dříve mělo ve svém názvu jméno Haile Selassie I, císaře Etiopie, který vládl v letech 1930 až 1974, byť v době italské okupace byl nucen žít v exilu.

Letiště v Addis Ababa

Letiště v Addis Ababa

Jméno bývalého vladaře bylo z názvu letiště odstraněno a nahrazeno názvem oblasti, respektive obce, u které je vybudováno a která je předměstím etiopského hlavního města. Letiště se nachází na pravém břehu řeky Bulbula na předměstí Bole Bulbula asi 6 km jihovýchodně od centra Addis Abeby. Je to pochopitelně hlavní základna Ethiopian Airlines a důležitý hub dalších leteckých společností s poměrně hustou sítí mezinárodních linek, spojujících Afriku a Asii, Evropu a Severní Ameriku, ale také s řadou vnitrostátních spojů.

Počtem přepravených cestujících a nákladů se řadí na třetí místo v Africe. V roce 2003 otevřelo nový mezinárodní terminál, jeden z největších na kontinentu. Letiště je schopné odbavovat i velkokapacitní letouny pro dálkové spoje včetně typu Airbus A 380-800. Nejnovější stavbou je nová dráha, která je svou délkou 4725 m jednou z nejdelších v Africe, delší, než je nejdelší dráha Tambo International Airport v Johannesburgu, která měří 4418 m. Kód letiště ICAO je HAAB, kód IATA pak ADD.

Jihovýchodní Asie

Singapore Changi International Airport

I kdyby toto letiště nemělo v oficiálním názvu uvedeno, že je mezinárodní, bylo by zcela zřejmé, že neslouží jen pro vnitrostátní dopravu, která by v případě městského státu Singapuru na jižním cípu Malajského poloostrova nebyla příliš smysluplná. Navíc patří mezi největší mezinárodní letiště na světě a pravidelně je svou celkovou úrovní hodnoceno velmi vysoko odborníky i cestujícími a získalo několik prestižních ocenění. Díky pravidelnému spojení Praha-Dubaj, které provozuje letecká společnost Emirates, máme také zajištěno pravidelné následné spojení Dubaj-Singapur Changi.

Letiště v Singapuru

Letiště v Singapuru

Název letiště ale také asociuje myšlenky na období druhé světové války, kdy "město lvů" po porážce britských vojenských sil padlo do rukou Japonců. Ministerský předseda Winston Churchill tuto porážku označil za "nejhorší katastrofu a největší kapitulaci v britské historii". Britové v singapurské pevnosti se Japoncům vzdali 15. února 1942 po pouhých šesti dnech bojů. Britská základna se stala na tři roky krutým japonským vězením, ve kterém byli internováni všichni, kdo přežili, včetně žen a dětí. Muzeum Changi stojí naproti novému letišti, které nese stejné jméno. Bylo otevřeno v roce 2001 a nahradilo to původní s vězeňskou kaplí ve starém Changi.

Letiště Singapore Changi vzniklo na základě rozhodnutí vlády z roku 1975, aby nahradilo původní letiště Paya Lebar a doplnilo menší letiště Seletar, postavené Brity těsně před druhou světovou válkou, kdy sloužilo jako vojenská základna. V roce 1968 bylo ale předáno do správy tehdejšího odboru civilního letectví, což je dnes Úřad pro civilní letectví Singapuru, který ho řídil až do vytvoření Changi Airport Group dne 1. července 2009. Dnes slouží hlavně pro charterovou přepravu a také opravy a údržbu letounů.

Mezinárodní letiště v Singapuru

Mezinárodní letiště v Singapuru

Přípravné práce na výstavbu nového letiště Changi byly zahájeny téměř okamžitě po schválení rámcového projektu a zahrnovaly masivní rekultivaci pozemků a mořského pobřeží. V roce 1976 byl projekt dokončen, schválil ho i poradní výbor Mezinárodního sdružení leteckých dopravců a začala postupná výstavba letiště Changi 1. V červnu roku 1981 byla dokončena výstavba Terminálu 1 a 1. července byl zahájen pravidelný provoz s tím, že slavnostní oficiální otevření nového letiště se uskutečnilo 29. prosince 1981. Pokračovala ovšem výstavba další vzletové a přistávací dráhy a následně také Terminálu 2. A už v roce 1986 dosáhlo letiště Changi Airport důležitého historického milníku, když odbavilo přes jeden milion cestujících. A v roce 1988 získalo svůj první titul "Nejlepší letiště na světě" podle renomovaného britského časopisu Business Traveller.

Changi Airport je hlavní základnou Singapore Airlines, využívá ho 100 leteckých společností a nabízí spoje do více než 230 destinací v 60 zemích a teritoriích po celém světě. Každý týden odbaví přes 6 200 letů. Ročně letištěm Changi projde více než 46 500 000 cestujících. Letiště má ICAO kód WSSS a IATA kód SIN.

A co třeba Wilkins Ice Runway v Antarktidě?

Australané vybudovali v Antarktidě, asi 65 km od své antarktické výzkumné stanice Casey, letiště s ledovou vzletovou a přistávací dráhou. Ze skromnosti hovoří jen o dráze. Australian Antarctic Division ji realizovala v rámci australského úsilí pokračovat ve výzkumné činnosti v Antarktidě a poskytovat služby i dalším expedicím.

Na tom by nebylo nic zas až tak zvláštního, to je v Antarktidě běžné. Ovšem Australané vše zařídili tak, aby mohli jako první na světě zahájit pravidelnou komerční leteckou dopravu, a to jednou týdně z Hobartu v Tasmánii na Wilkinsovu vzletovou a přistávací dráhu v Antarktidě. A linku provozuje společnost Skytraders nikoli transportním speciálem typu Lockheed L-100 Hercules, ale letounem Airbus A 319-115LR se standardními pohonnými jednotkami.

První zkušební let byl uskutečněn dne 12. ledna 2008 a pravidelný provoz na lince byl zahájen v únoru stejného roku. LR v označení letounu znamená Long Range, stroj je tedy ve verzi s prodlouženým doletem, a to 7 500 mil. To znamená, že s rezervou může létat z Hobartu na Wilkinsovu dráhu a zpět, aniž by musel v Antarktidě dotankovat letecký petrolej - celková vzdálenost tam i zpět činí 4 965 mil. Let v každém směru trvá asi 4,5 hodiny, přesná doba letu závisí na momentálním počasí a převládajících větrech. Airbus může přepravovat až 40 cestujících a 6,5 tun nákladu. Po přistání na Wilkinsově dráze je letadlo odbaveno ke zpátečnímu letu tak, aby se v Antarktidě zdrželo dvě až tři hodiny.

Pro nás je zajímavé také to, že letiště, nebo chcete-li přistávací dráha, nese jméno sira George Huberta Wilkinse, což byl australský polární cestovatel, geograf a pilot, který uskutečnil průkopnický let na Antarktidu. Pravda, Wilkins Ice Runway nepředstavuje plnohodnotné letiště, jaká jsou vybudovaná v civilizovaných oblastech, nicméně vyrovná se, ba i předčí některé "letecké přístavy" zřízené na různých ostrovech nebo vysoko v horách. A to už třeba tím, že tato dráha z přírodního ledovcového ledu má délku 3 200 m.

Pro její vytvoření byla vybrána náhorní plošina pokrytá Petersonovým ledovcem. Stavební práce si vyžádaly investici ve výši 42, 2 milionu US $ a byly zahájeny v roce 2005. Důvod, proč trvaly tři roky, je prostý: mohly být prováděny vždy jen ve velmi omezeném časovém období od poloviny listopadu do poloviny února, navíc v klimatických a povětrnostních podmínkách, které v této oblasti nejsou zrovna ideální. Ve vyměřeném prostoru dráhy musela být odstraněna vnější vrstva sněhu a ledu a plocha ledovce musela být vyrovnána pomocí laserové nivelační technologie podle požadavků australského úřadu pro bezpečnost civilního letectví (CASA).

Protože modrý ledovec absorbuje teplo ze slunce a taje, hrozil vznik nerovnoměrností, prohlubní a jam. Proto byl na povrch dráhy aplikován stlačený sníh, který je bílý, sluneční paprsky odráží a nevstřebává z nich teplo, a tak pro letadla poskytuje lepší přistávací plochu. Dráha musí být samozřejmě průběžně udržovaná ve vhodném stavu a speciální úpravy před každým týdenním letem. Stará se o ni tým osmi pracovníků.

Technika včetně buldozerů, fréz, pluhů a sněžných děl je dodávána z Austrálie lodí. Nechybí obytné jednotky, vytvořené z přepravních kontejnerů Taylor Bros Builders, k dispozici jsou tranzitní zařízení, skladové prostory vyhřívané i studené, veškeré vybavení pro provoz včetně zařízení pro řešení mimořádných situací, navigace a meteorologické stanice. Samozřejmostí je zařízení pro komunikaci s letadly, zdravotnické služby, dílenské vybavení, parkovací prostory pro vozidla, sklady pro palivo a zařízení pro doplňování paliva zařízení, nechybí ani traktory s gumovými pásy určené pro tažení letadel. Letiště má přidělený ICAO kód YWKS, kód IATA nemá.

Díra Díra - názvy letišť vonící exotikou

Pro nás, Středoevropany, je asi nejvíc exotická oblast Austrálie a Tichomoří, kde najdeme miniletiště jako Puka Puka (Díra Díra, tedy Velká díra) na Cookových ostrovech. Puka Puka je vlastně malý korálový ostrov se stejnojmenným letištěm, který je součástí Cookových ostrovů ve francouzské Polynésii. Ale jsou to také třeba některé oblasti jihovýchodní Asie, Japonsko a samozřejmě Střední a Jižní Amerika, zvláště některé oblasti, které jsou spojené se starodávnými kulturami a státními útvary, ať už se jednalo o Aztéky, Inky nebo jiné národy. A určitě nesmíme zapomenout na Aljašku, kde najdeme třeba letiště Eek nebo Red Devil, obě vzdálená stovky mil od civilizace, přímo uprostřed divoké přírody.

Tady někde leží letiště Puka Puka

Tady někde leží letiště Puka Puka

Pago Pago International Airport

Protože pravým rájem exotiky je pro nás Tichomoří, kde také najdeme řadu letišť a miniletišť s opravdu exotickými názvy, vybrali jsme toto, které je dokonce s mezinárodním provozem. Pago Pago je bráno jako hlavní město souostroví Americká Samoa v těsném sousedství větších ostrovů Samoa. Nachází se na ostrově Tutuila. Ve skutečnosti je Pago Pago jen jednou z obcí, které tvoří jednu aglomeraci Tafuna, která byla postupně budována na pláni zvané Tafuna.

Letiště Pago Pago

Letiště Pago Pago

 Letiště tudíž bývá nazývané Tafuna Airport nebo Tafuna International Airport. Toto označení vychází také z historických souvislostí, neboť letiště bylo Američany vybudováno už před vypuknutím války v Pacifiku dne 7. prosince 1941 jako Tafuna Airfield.

Pago Pago je de facto centrální obchodní čtvrtí Tafuny, obdobně jako je Fagatogo sídlem úřadu vlády a Utulei sídlem guvernéra. Ale protože se název Pago Pago používá ve spojení s přístavem, letištěm a s celou širší oblastí, je používán i jako název hlavního města státu Americká Samoa.

Letiště je od Pago Pago vzdáleno asi 11 km a hlavním leteckým dopravcem, který ho využívá, jsou Hawaiian Airlines, které zde letouny Boeing 767-300 operují na pravidelném spoji z Honolulu na Havajských ostrovech. Létají sem ale také Aloha Airlines na trati Honolulu-Pago Pago-Rarotonga a od roku 2006 zde na lince z Honolulu operují Asia Pacific Airlines s letounem Boeing 727.

Spojení s Honolulu je důležité mimo jiné i proto, že zde lze přestoupit na spoje do Los Angeles. A letiště je také důležitou základnou pro přepravu nákladů. Pravidelně zde operuje nebo operovalo hned několik cargo dopravců, a to hlavně s letouny Boeing 747, kupříkladu Polar Air Cargo, Kalitta Air, Evergreen International Airlines, a to nejen z nebo do Honolulu, ale také Sydney, Aucklandu nebo Hong Kongu.

V říjnu 2009 zdejší Runway 5/23 dvakrát "prověřil" dokonce největší a nejtěžší dopravní letoun na světě, šestimotorový Antonov An-225 Mrija, který na Pago Pago International Airport dopravil nouzové agregáty - zdroje elektrické energie a další zařízení v rámci humanitární pomoci po zemětřesení a tsunami, které zasáhly souostroví Samoa a Americká Samoa.

Letiště Pago Pago International je také zapsáno do historie amerického kosmického programu Apollo. Díky svému umístění v Pacifiku sehrálo důležitou úlohu, neboť kabiny kosmických lodí Apollo 10, 12, 13, 14 a 17 přistály do Tichého oceánu jen několik set kilometrů od Pago Pago a jejich osádky byly vrtulníky transportovány právě na letiště Pago Pago, odkud je vojenské letouny Lockheed C-141 Starlifter přepravily do Honolulu. Pago Pago International Airport má ICAO kód NSTU a IATA kód PPG.

Paihia - Bay of Islands, New Zealand

Obdobně přitažlivý je Nový Zéland a ostrovy a ostrůvky v jeho blízkosti. Kromě velkých a větších letišť je zde vybudováno také mnoho letišť úplně malých, s minimálním vybavením. A také základny pro obojživelná letadla nebo hydroplány, jako je třeba námi vybraná Paihia. Jak uvádějí průvodci, můžete tu plavat s delfíny, plout na kajaku, rybařit, relaxovat na pláži, vypravit se na tůru k Haruru Falls anebo se zabývat ranou historií Nového Zélandu a objevovat autentickou maorskou kulturu.

Letiště Paihia

Letiště Paihia

Marrakesh Menara Airport

Mezinárodní letiště v Marrákeši, hlavním městě marockého regionu Marrakesh-Tensift-El Haouz, francouzky Aéroport Marrakech Menara (arabskyمطار مراكش المنارة) má ICAO kód GMMX a IATA kód RAK. Slouží hlavně pro domovské aerolinie Royal Air Maroc a jejich dceřinné společnosti RAM Express a Atlas-Blue.com, ale odbavuje také letouny afrických a evropských dopravců a využívá ho také marocké královské vojenské letectvo.

Letiště Marrakesh

Letiště Marrakesh

V období druhé světové války sloužilo armádě USA, bylo využíváno jako důležité překladiště Air Force Command a sloužilo také pro mezipřistání letounů, které směřovaly do Casablanky, do Agadiru, Dakaru, ale také až do Káhiry.

Autor:




Hlavní zprávy

Chybí vám kamarádka?
Chybí vám kamarádka?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.