Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Počítače vytvořené z DNA a enzymů budou až 100 000x rychlejší, než ty současné

aktualizováno 
Již delší dobu pracují vědci na technologiích, které by umožnily používat biologické materiály ve světě počítačů. Skupina izraelských vědců nedávno ohlásila, že vytvořila jednoduchý počítač, který běží „na DNA a enzymy “.
Patrně se shodneme na tom, že hlavním cílem vědeckého zkoumání není zápis Guinessovy knihy rekordů. Přesto může vědce potěšit, když vytvoří něco tak originálního, že si to zápis do tohoto seznamu rekordů a kuriozit zaslouží.

Takovým úspěchem se nyní mohou chlubit izraelští vědci, kteří vytvořili nejmenší počítač na světě. K jeho sestrojení nepotřebovali žádnou z křemíkových technologií, ale biologický materiál.

DNA počítač

Tak jako v běžných počítačích, i v tomto případě je potřeba, aby měl počítač hardware a software. Tuto úlohu zajišťují enzymy a DNA. Zatímco enzymy jsou tím pomyslným hardware, DNA slouží jako software.

Izraelští vědci z Weizmannova vědeckého institutu se o sestrojení podobného výpočetního stroje pokoušeli již v roce 2001, kdy ohlásili, že vytvořili tak malý počítač, že by se takových systémů vešlo do kapky asi bilión.

Dohromady pak systémy dokáží provést asi miliardu přenosů každou sekundu. Počítání či jiné operace jsou přitom vedlejším produktem chemických reakcí. Zatím vše probíhá tak, že vědec pomocí kontroly kompozice DNA říká systému, co má dělat. Výsledek je pak zjišťován na základě struktury a délky výstupní molekuly DNA

Nový DNA počítač jde ještě dále. Nejenže je asi 100 000krát rychlejší než běžně dostupné počítače, ale navíc tento systém nebude potřebovat externí zdroj napájení.

Napájení bývalo doposud zajištěno molekulou, která je označována jako ATP. Ta je běžným zdrojem energie pro buněčné reakce. Nově je DNA systém schopen získat energii ze vstupu, jinými slovy se každý požadavek stává nositelem energie.

Výhody a nevýhody

Ačkoliv by se z předchozích řádků mohlo zdát, že nám DNA počítače vtrhnou rychle do života, opak je pravdou. DNA počítač má totiž omezenou funkčnost a nedá se s ním zatím počítat pro práci s nějakými praktickými aplikacemi. V podstatě dokáže odpovídat na dotazy pouze ano nebo ne.

Na druhou stranu mohou molekuly DNA udržet mnohem více informací v poměru k v současnosti užívaným technologiím. V článku věnovaném tomuto problému v časopise National Geographic se například uvádí, že na jeden krychlový centimetr se vejde až bilión hudebních CD. Navíc je potřeba vzít v úvahu, že spotřeba takových systémů, jaké vytvořili v Izraelské laboratoři, se odhaduje na milióntinu spotřeby systému, které by byly vytvořeny současnými technologickými postupy.

Rozdíl mezi DNA systémy a klasickým počítačem je i v tom, že PC provádí velice rychle jeden výpočet. DNA počítač naproti tomu dokáže dát během jedné sekundy miliardy simultánních odpovědí. To jej dělá mnohem výhodnější pro řešení „fuzzy logic“ problémů, u nichž není pouze jeden výsledek.

Využití

Zatím největší naděje se v oblasti DNA počítačů vkládají do jejich využití v medicíně. Přímo uvnitř buňky by takové systémy byly schopny včas rozpoznat případné zdravotní problémy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Laura Millerová na konferenci Engage 2017 v Praze
Falešné zprávy všechny překvapily, přiznává šéfka Obamova digitýmu

Jak může nejmocnější muž planety, prezident USA, vystupovat na sociálních sítích přirozeně a lidsky? Jak si ze sebe má dělat legraci, a jak naopak upozornit na...  celý článek

Rozšířené zobrazení výsledků vyhledávání - Google
Google po letech přestane při vyhledávání rovnou načítat výsledky

Od roku 2010 vám Google při vyhledávání nabízí dynamické vyhledávání. To nyní zmizelo.   celý článek

Jak si zapamatovat heslo?
Složitá hesla byla 0my1, lituje autor návrhu. Časté změny spíše škodí

Hesla hrají v počítačové bezpečnosti nezastupitelnou úlohu. Bohužel si řada lidí volí složité a těžko zapamatovatelné řetězce typu p0L3dn!ce. Jeden z autorů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.