Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Pod Letnou je největší umělá „jeskyně“ v Praze. Vzduchotechnika Blanky

aktualizováno 
"Pozor, bude se střílet, zacpěte si uši." Stojíme uprostřed neuvěřitelně velkých podzemních prostor, pár metrů pod stadionem Sparty. Za pár let nebude v těchto místech vůbec nic kromě ventilátorů a vzduchu. Právě tudy se bude vysávat vzduch z tunelu Blanka na povrch.

Ozvala se krátká ohlušující exploze, následovaná ohromným basovým echem. Kupodivu ani jedno nebylo nijak nepříjemné. "Hmm, tak to nespadlo," šibalsky prohodil jeden z dělníků, když kolem nás procházel. 

Tunel Blanka má kvůli nesolidní pražské politické reprezentaci špatnou pověst. Zastiňuje i fakt, že dílo je samo o sobě technicky velkolepé a jedinečné. Například mezi Letnou a Stromovkou v něm Praha získala nejdelší ražený tunel v ČR. Úsek měří 2,3 kilometru. Celý tunel bude po dokončení dlouhý 6,3 kilometrů.

Největší "jeskyně" v Praze ukryje obří ventilátory

Z tunelu stoupajícího od Stromovky se (zhruba na úrovni křížení ulic Jana Zajíce a Korunovační) dostáváme větrací štolou do budoucí strojovny vzduchotechniky. Tedy, štolou ... pohodlně tudy projede nákladní automobil. Velký průřez tunelu je však důležitý. Čím je totiž tunel větší, tím nižší rychlostí jím bude vzduch proudit a tím nižší aerodynamický hluk ventilace natropí. Za volantem a s puštěným autorádiem to neoceníte, obyvatelé okolních ulic ale jistě ano.

Tunel Blanka - Neupravený tunel směrem k Letné. Vlevo budoucí větrací šachta, která vede do momentálně největší umělé jeskyně v Praze, do sálu na vzduchotechniku.

Tunel Blanka - Neupravený tunel směrem k Letné. Vlevo budoucí větrací šachta, která vede do momentálně největší umělé jeskyně v Praze, do sálu na vzduchotechniku.

Strojovna vzduchotechniky je jedním slovem obrovská. Náklaďáky a bagry v ní vypadají jako dětské hračky. Od tribun stadionu nás dělí 30 metrů zeminy a primární obezdívka, tedy kovová síť a zhruba třicet "čísel" betonu.

Výrub má plochu 320 metrů čtverečních. Pro představu, obyčejný tunel metra má pouze přibližně 30 m². Největší podzemní prostorou v Praze byla svého času stanice metra Kobylisy. Ta má v průřezu 360 m². Ovšem bez nástupiště a dekorativního pláště, takže její monumentálnost už nikdy neuvidíte. Tedy, doufejme.

V obřím sále Blanky budou umístěny ventilátory s pohonem, řízením a záložními zdroji energie. Právě tudy bude proudit vzduch z tunelů na povrch.

V tomto sále budou v budoucnosti umístěny pouze ventilátory na vyhánění vzduchu z tunelu. Sál má v průřezu 320 metrů čtverečních. Větší průřez měla v Praze už jen stanice metra Kobylisy.

V tomto sále budou v budoucnosti umístěny pouze ventilátory na vyhánění vzduchu z tunelu. Sál má v průřezu 320 metrů čtverečních. Větší průřez měla v Praze už jen stanice metra Kobylisy.

Oproti běžné představě není čerstvý vzduch hnán ventilací do tunelů, ale naopak je z nich vysáván pryč. Tím pádem je nasáván z vjezdů a výjezdů tunelů, prohnán troubami tunelů a větracími šachtami odveden ven.

Tento "opotřebovaný" vzduch pak vyletí šachetním tunelem do větracího objektu na povrchu. Ten má průměr 8,5 metru, proud vzduchu by díky tomu neměl být tak rychlý, aby rušil hlukem okolí.

Při požáru se kouř odvede štolou pod vozovkou

Velmi specifickou situací, o které všichni doufají, že nenastane (ale historie hovoří jinak), je požár v tunelu. Největší problém v tu chvíli nepředstavují samotné plameny, ale především kouř a panika.

Každých 200 metrů jsou z těchto důvodů únikové propojky mezi tunely, kterými mohou cestující v případě nouze utéct. Každá druhá je přitom dostatečně prostorná pro průjezd nákladního auta, například hasičských vozů a záchranek.

Na stěně jsou jasně vidět dva sopouchy pro odvod kouře. Při požáru se právě jimi podtlakem odvádějí (odsávají) spaliny do šachty pod vozovkou. Zároveň se vypne normální ventilace, která by podporovala hoření.

Na stěně jsou jasně vidět dva sopouchy pro odvod kouře. Při požáru se právě jimi podtlakem odvádějí (odsávají) spaliny do šachty pod vozovkou. Zároveň se vypne normální ventilace, která by podporovala hoření.

Každých 100 metrů je zbudován takzvaný SOS výklenek. Tady se můžete, spolu s dalšími sedmi lidmi, schovat i před požárem. Je postaven tak, aby odolal žáru i kouři, od tunelu izolují protipožární dveře. Má vlastní ventilační okruh a signalizační zařízení napojené na velín tunelu, který bude na Strahově.

Důležitou součástí ochrany cestujících je odvod kouře. K tomu slouží sopouchy umístěné vždy mezi bezpečnostními propojkami tunelů. V běžném provozu sopouchy neuvidíte, zakryjí je rolety.

V pozadí je vidět pojízdné bednění pro betonáž sekundární obezdívky, která už je však na snímku hotova..

V pozadí je vidět pojízdné bednění pro betonáž sekundární obezdívky, která už je však na snímku hotova..

V případě, že senzory v tunelu zaznamenají požár, vypne se okamžitě ventilace. Oheň se tak kvůli přicházejícímu vzduchu dál nerozdmýchá a kouř se nerozváděl do tunelu. Zároveň se spustí podtlakové "vysávání" kouře již zmíněnými soupouchy. Spaliny jsou svedeny do speciálního kanálu pod vozovkou a dále mimo tunel.

Funkčnost celého systému se bude samozřejmě testovat, a to zapálením takzvaného "normovaného auta", což není nic jiného, než třistalitrová vana plná benzínu.

Tunel Blanka

Stavební jámu zaplní garáže, je to levnější

Zatímco větší část tunelů Blanky je ražená, křižovatky a složitější uzly se dělají hloubením. To je samozřejmě mnohem levnější. Ve zkratce: vykope a obední se jáma a v ní se šalováním vytvoří betonové zdi tunelů a povrch vozovky.

Z letenské pláně se při stavbě odvezlo 450 tisíc kubíků zeminy, což pro představu znamená asi 90 tisíc plně naložených tatrovek. Vozit přes Prahu sem a tam takové množství hlíny by však byl nesmysl, mnohem efektivnější je jámu zaplnit jinak. Zpravidla tak dojde na podzemní garáže. Stalo se tak i u Blanky.

Na Letenské pláni vzniknou dvou a čtyř patrové podzemní garáže o celkové kapacitě 860 parkovacích míst.

Sestupujeme do stavební jámy na Letné do tunelu směr Stromovka.

Sestupujeme do stavební jámy na Letné do tunelu směr Stromovka.

Na "dosypání" jámy je díky tomu potřeba jen zlomek vytěžené zeminy, kterou v tomto malém množství bylo možné uchovat přímo na místě. Většina ze skoro půl milionu kubíků pak skončila jako navážka na skládkách.

netrefili se o metr?

Pokud se podíváte na probíhající stavbu, může vám připadat divné, že strop garáží je o trošku výš než ulice Milady Horákové, která dříve byla v rovině s Letenskou plání.

"Po zasypání garáží vznikne nová pláň zhruba metr nad úrovní silnice a tento přechod bude osazen dřevinami. Na Letné tak bude relativní ticho, protože hluk od podvozků tramvají a automobilů se o nový břeh částečně odrazí a částečně pohltí, " vysvětluje mluvčí Metrostavu František Polák.

"Není to tedy tak, jak se občas traduje, že jsme se nestrefili ...," dodává se smíchem.

Jak se staví tunel? Hlavně žádné boule

Tunel Blanka - dělníci připravují armatury pro nalití definitivního obezdění.

Většina tunelů Blanky je postavena takzvanou novorakouskou tunelovací metodou. Při ní se vždy vyrazí zhruba metr či metr a půl tunelu a na vyrubanou horninu se uchytí ocelová síť. Ta se nastříká speciální betonovou směsí o mocnosti zhruba 30 centimetrů. Tak vznikne primární obezdívka, která tunel stabilizuje a zamezí sesouvání okolní horniny. Tak tunel vydrží klidně dva až tři roky.

Když je vyražený a primární obezdívkou opatřený celý tunel, proběhne kontrolní měření. Při něm se na stěny tunelu namontují odrazky v pásech zhruba 20 metrů od sebe. Speciálním laserovým měřicím zařízením se provede nivelace jednotlivých bodů a změří se tak pravidelnost tunelu. Naměřené hodnoty se uloží jako modelová síť s rozlišením deset centimetrů a porovná s 3D modelem optimálního tunelu.

Pokud se někde objeví výklenek, nic vážného se neděje, ale prodraží to stavbu. Do obezdívky se prostě musí nalít více betonu. Opak je horší variantou. Nesmějí tam být žádné boule. Ty by pak znamenaly zeslabení druhotné obezdívky a tunel by neprošel kolaudací. Boule se vybrušují.

V obřím sále pro vzduchotechniku vypadají i dumpery jako miniaturní dětské hračky. Až ve chvíli, kdy se k nim přiblížíte, poznáte jejich  skutečné rozměry.

V obřím sále pro vzduchotechniku vypadají i dumpery jako miniaturní dětské hračky. Až ve chvíli, kdy se k nim přiblížíte, poznáte jejich skutečné rozměry.

Po všech potřebných kontrolách začne stavba spodní konstrukce vozovky. Na boky tunelu se nasadí tři kolejnice a postupně po nich přejedou tři mechanismy.

Nejprve lehká montážní plošina, ze které se připevňuje izolace. Nejprve bílá textilie, která zjemní povrch prvotní obezdívky, aby se nepoškodila izolace. Gumová vodotěsná izolace má tloušťku 3,2 mm. Jednotlivé díly se svařují a každý svár se kontroluje vývěvou. V rámci stavebních prací je to téměř hodinářsky přesná práce.

Tunel Blanka

Z těžké montážní plošiny dělníci namontují armaturu, kabelovody a další technické prvky, které budou před zraky motoristů skryty v betonu. Jako poslední přijede pojízdné bednění. V případě Blanky je dlouhé sedm metrů a uzavře prostor pro nalévání betonu.

Beton se pod tlakem nalévá přímo z pojízdných mixů. Po zatuhnutí se desky bednění oddálí od hotových stěn a celá mechanizace může popojet o kousek dál. Koleje určují finální tvar tunelu, proto je přesnost jejich položení tak důležitá.

Fasujeme lucerny a chystáme se do budoucího sálu vzduchotechniky.

Fasujeme lucerny a chystáme se do budoucího sálu vzduchotechniky.

Každá sekce betonu je oddělena gumovými pásy, které i při poškození jedné části izolace zamezí průniku vody do dalších částí tunelu. 

V každé z uvedených sekci je rozvod devíti injektážích trubiček, takže pokud by se izolace porušila, lze se na trubičky přímo z tunelu napojit a vstříknout k poškozenému místu sanační směs, aniž by bylo nutné betonové stěny pracně bourat.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.