Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Podívejte se, jak černá díra požírá hvězdu

aktualizováno 
Americkým astronomům se podařilo být svědky výjimečné události – pozorovali černou díru, jak polyká sousední hvězdu.

Pohlcení hvězdy černou dírou | foto: NASA

Že jsou černé díry nenasytná kosmická monstra, která lačně zhltnou všechno, co se objeví v jejich bezprostředním okolí, ví asi každý, kdo se jen trochu zajímá o astrofyziku. Přesto je s jejich existencí spojena spousta neznámých a řada záhad. Díky nedávnému objevu amerických astronomů jsme jejich poznání opět o krůček blíž. Poprvé v dějinách se vědcům podařilo sledovat průběh velmi neobvyklého jevu – pohlcení hvězdy černou dírou.

„K podobným událostem dochází velmi zřídka (v typické galaxii zhruba jednou za 10 000 let) a my máme štěstí, že celý proces můžeme studovat od začátku do konce,“ říká Suvi Gezari z Kalifornského technologického institutu, vedoucí studie, která má teprve vyjít v příštím vydání Astrophysical Journal Letters.

Pozorovaná černá díra zřejmě po tisíce let v klidu podřimovala v centru bezejmenné eliptické galaxie a kdyby se do její těsné blízkosti nedostala náhodná hvězda, ještě dlouho bychom o její přítomnosti asi nic netušili. Obluda se ale probudila k životu a osud hvězdy byl jednou pro vždy zpečetěn. Ohromné slapové síly ji roztrhaly na kusy a poté ji černá díra začala s chutí požírat. Při nezadržitelném pádu hvězdného materiálu (akreční disk) do nitra černé díry došlo k ohřátí plynu a k následné emisi ultrafialového a rentgenového záření. A právě pomocí tohoto záření mohl být celý průběh této mimořádné události zaznamenán.

Pro měření astronomové použili sondu GALEX (Galaxy Evolution Explorer, Průzkumník galaktického vývoje), jejímž hlavním úkolem je výzkum vzniku a vývoje galaxií. Na palubě má 50centimetrový teleskop, nesmírně citlivý na ultrafialové záření, které vydávají mladé hvězdy. Doplňková data poskytly i další teleskopy (družice Chandra, Kanadsko-francouzsko-havajskýteleskopu CFHT a Keckův teleskop), a tak bylo možno chronologicky sledovat pohlcování hvězdy černou dírou i na jiných vlnových délkách. Pozorování probíhala průběžně dva roky.

Prohlédněte si video

Černé díry jsou vesmírná tělesa koncentrované hmoty, jejíž gravitace je tak silná, že jí nemůže uniknout ani světlo. Předpokládá se, že supermasivní černé díry sídlí v galaktických jádrech. Nově nalezená černá díra je podle všeho asi desetmilionkrát hmotnější než naše Slunce. Její hostitelská galaxie se nalézá 4 miliardy světelných let daleko od nás v souhvězdí Pastýře.

„Galaxii jsme pozorovali v roce 2003 a žádné ultrafialové světlo z ní nevycházelo,“ shrnuje výsledky celého projektu Gezari. Záření se podle jeho slov objevilo až v roce 2004. „Nabízí se jediné možné vysvětlení takového jevu, a sice, že hvězda byla černou dírou pohlcena.“

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...
NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka....  celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.