Opava, perla Slezska, provozuje trolejbusy, které nepotřebují nutně troleje. Místní totiž nelibě nesli, že některé linky autobusů jezdily převážně pod trolejemi a jen některé úseky jejich trasy byly bez trolejí.
Proto Městský dopravní podnik Opava přišel v roce 2005 s myšlenkou nasazení specifických nízkopodlažních vozidel, která zvládnou obojí, a omezí tak emise na území dopravou sužovaného města. Zároveň se použitým řešením, zakoupením trolejbusů s nezávislým pohonem, podařilo vyřešit problém náhradní dopravy v době výluk z důvodů oprav trolejí. Kde jsou ty časy, kdy i v Praze jezdily trolejbusy...
Tyto vozy jezdí v Opavě od konce roku 2006, jmenují se Trollina. Konkrétně se jedná o typ Solaris Trollino 12AC III.G a vyrábí je Dopravní podnik Ostrava, a. s. ve spolupráci s polským výrobcem autobusů Solaris Bus & Coach a českými firmami Cegelec (dodavatel trakční výzbroje) a Pragoimex (dodavatel trakčních motorů).
V odborném žargonu se vozidla nazývají duobusy. Na fotografii má trolejbus stažené sběrače a dále v jízdě pokračuje na dieselagregát. Po městě jezdí osm trolejbusů s pomocným dieselagregátem. Dvě třetiny jízdy absolvují v elektrické trakci, jednu třetinu v dieselové.
Když se v Opavě zeptáte, kde jezdí ty nové trolejbusy, které nepotřebují vždy trolej, místní odpoví, že tou ulicí jezdí autobusy. Opaváci příliš nerozlišují mezi názvy autobus a trolejbus či duobus proto, že ve městě jezdí jmenované druhy vozů stejné typové řady.
Městský dopravní podnik tímto způsobem snížil náklady na údržbu a provoz vozidel MHD. Na fotografii vidíte vpravo záď autobusu, vlevo vepředu je duobus a za ním trolejbus. V opavských ulicích můžete potkat úplně první Solaris Trollino 12 DC a také jubilejní stý trolejbus vyrobený v Ostravě ve verzi duobus ST 12 AC
Jak se vyrábějí trolejbusy, které nepotřebují trolej
Z důvodu úspory nákladů na vývoj (se kterým souvisí homologace) či údržbu trolejbusů vychází výroba z konstrukce tří variant nízkopodlažních autobusů polského výrobce Solaris. V Polsku vyrobené vozy se do Ostravy dopravují výhradně na tahači.
Celková konstrukce vozidla je zaměřena na dlouhou životnost. Například na výrobu rámu a karoserie je použita nerezová ocel. Tu najdete také v interiéru vozidla. Trolejbusy jsou maximálně unifikovány s obdobnými verzemi autobusů. Kompletně je převzata elektrovýzbroj 24V, délka kabelů autobusové části je kolem 9500 metrů. Stejné jako v autobuse shodné typové řady je také pneumatické zařízení.
Vůbec první vyrobené Trollino ST 12 DC mělo ještě stejnosměrný motor, ostatní vyrobené vozy (více než 150 ks) už mají střídavé motory.
Z Polska je dodáno téměř kompletní vozidlo
Do vozovny trolejbusů v Moravské Ostravě se dopraví z Polska nově vyrobený polotovar, který si můžete představit jako "vykuchaný autobus". Solaris ho vyrobí a vybaví podle požadavků odběratele trolejbusu. Proto pro laika vypadá jako nový autobus, ve kterém nic nechybí.
Z Polska je dodáno téměř kompletní vozidlo (fotografie vlevo). V Ostravě se do vozidla montuje "pouze" zařízení pro trolejbus, např. elektromotor (fotografie vpravo).
Při bližším ohledání např. zjistíte, že konstrukce neobsahuje pohonnou jednotku autobusu. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že se jedná o základ budoucího trolejbusu. Při pozorném ohledání a otevření příslušných krytů zde najdete přípravy pro dostavbu zařízení typických pro trolejbus.
Montáž trolejbusu
Ve zkratce se dá konstatovat, že se do vozu vmontuje motor, elektrovýzbroj, pomocné obvody (kompresor, servořízení, topidla, informační systémy…), na střechu se připevní sběrače a vše se propojí 1500 metry kabelů.
Kde najdete dieselagregát Kirsch
Trolejbusy s nezávislým pohonem, které se prohánějí po silnici bez trolejí, mají již zabudován dieselgenerátor, který se nachází v prostoru motorové věže. Obyčejné trolejbusy v tomto místě mají umístěnu elektrovýzbroj. Elektrovýzbroj je možné také umístit na střeše vozidla - vnitřní prostor pro cestující se zvětší (obrázky č. 17 a 18 v galerii).
Pracoviště řidiče
Fakt, že v osobním voze můžete nastavit volant a sedadlo, vás jistě nepřekvapí. Kromě toho si řidič Trollina může nastavit sklon palubní desky.
Pracoviště řidiče je k nerozeznání od toho v autobuse. Jen těch tlačítek je víc. Pamatováno je na různé maličkosti, jako je např. miska na mince nebo zavírání okýnka.
Přestože jsou ve vozidle použity nehořlavé materiály, v prostoru pro cestující v dohledu řidiče jsou dva hasicí přístroje. Sedadlo řidiče má všemožné druhy osobního přizpůsobení.
Jednotka MTR 2 pro řízení a regulaci topení (vlevo) a palubní počítač pro informační systém (vpravo).
Kompletní popis pracoviště řidiče najdete zde (dokumet Word 4,01 MB)
Detaily sběračů
Na fotografii vlevo vidíte hlavici sběračů a vpravo objímku sběrače pro vodící lano.
Co umí příklek (kneeling)
Asi vás nepřekvapí, že pro snadnější nájezd maminky s kočárkem, vozíčkáře či nástup obyčejných cestujících se kneeligovým systémem vzduchového pružení sníží výška nástupní strany ze standardních 340 na 280 milimetrů. Cestující rovněž mají vždy k dispozici stoprocentně nízkopodlažní interiér a výklopnou plošinu pro nájezd do vozidla i z úrovně vozovky.
Trolejbusy jezdí podle drážního zákona
Trolejbus je sice vozidlo, které jezdí po silnici, ale podle drážního zákona, a to i ve Švýcarsku. První schválení drážního úřadu pro Trollino bylo vydáno na konci roku 2002. Každý trolejbus potřebuje samostatné schválení pro provoz – tzv. průkaz způsobilosti vozidla. Pokud se jedná o schválení nového typu vozidla, je potřeba kromě kusových zkoušek, které se vykonávají při schválení každého drážního vozidla, vykonat navíc typové zkoušky.
Vyráběné typy Trollina
Trolejbusy se vyrábějí ve třech typových délkách jako 12metrové (dvě nápravy), 15metrové (tři nápravy, poslední je řiditelná) a 18metrové (kloubový). Všechna vozidla se mohou dodávat s motorovou věží (obsahuje elektrovýzbroj nebo dieselagregát), či bez ní. To pak má vozidlo více sedadel a elektrovýzbroj je umístěna na střeše.
Trolejbus Trollino 12 AC (levé foto) a duobus ST 12 AC (pravé foto)
Patnáct metrů dlouhé Trollino 15 AC má kapacitu podobnou kloubové verzi, ale pořizovací a provozní náklady jsou nižší.
Kloubové Trollino 18 AC potkáte kromě Ostravy také v ulicích Winterthuru a La Chaux de Fonds (Švýcarsko).
Základní technické údaje
|
Trollino 12 AC
|
Trollino 15 AC
|
Trollino 18
| |
| Karoserie | autobusová, samonosná, z nerez oceli | autobusová, samonosná, z nerez oceli | autobusová, samonosná, z nerez oceli |
| Délka/šířka/výška | 12 000/2550/3300 mm | 14 590/ 2550/ 3300 mm | 18 000/ 2550/ 3450 mm |
| Délka se staženými sběrači | 13 070 mm | 16 540 mm | 19 110 mm |
| Rozvor | 5900 mm | 6800/ 1690 mm | 5130/ 6770 mm |
| Převis přední/zadní | 2700/ 3400 mm | 2700/ 3400 mm | 2700/ 3400 mm |
| Maximální rychlost | 70 km/h | 60 km/h | 70 km/h |
| Provozní/celková hmotnost | 11 340/ 1800 kg | 13 800/ 2500 kg | 19 700/ 28 000 kg |
| Počet míst k sezení/stání | 28+1/ 68 | 36+1/ 124 | 49+1/ 81 |
| Výška nástupní hrany/ při kneelingu | 360 / 300 mm | 340/ 280 mm | 340/ 280 mm |
| Vnitřní světlá výška | 2370 mm | 2370 mm | 2370 mm |
| Trakční motor | třífázový asynchronní motor s kotvou nakrátko TAM 1009C, 179kW | třífázový asynchronní 6pólový motor s kotvou nakrátko TAM 1050C6, 179kW |
1. varianta: třífázový asynchronní 6pólový motor s kotvou nakrátko TAM 1056C6L, 250kW 2. varianta: 2 x TAM 1050C6, 179kW |
| Provozní brzda | elektrodynamická, ovládaná brzdovým pedálem | elektrodynamická, ovládaná brzdovým pedálem | elektrodynamická, ovládaná brzdovým pedálem |
| Havarijní brzda | vzduchová, dvouokruhová, kotoučové brzdy Knorr na všech nápravách, ABS/ASR, ovládaná brzdovým pedálem | vzduchová, dvouokruhová, kotoučové brzdy Knorr na všech nápravách, ABS/ASR, ovládaná brzdovým pedálem | vzduchová, dvouokruhová, kotoučové brzdy Knorr na všech nápravách, ABS/ASR, ovládaná brzdovým pedálem |
| Zajišťovací brzda | kotoučová, pružinová, působí na kola zadní nápravy | kotoučová, pružinová | kotoučová, pružinová, působí na kola střední a zadní nápravy |
| Zastávková brzda | kotoučová , ovládaná ručním ovladačem | kotoučová , ovládaná ručním ovladačem | kotoučová, působí na kola střední a zadní nápravy, ovládaná ručním ovladačem |
|
Systém vzduchového pérování
|
ECAS Wabco, hliníkové vzduchojemy | ECAS Wabco, hliníkové vzduchojemy | ECAS Wabco, hliníkové vzduchojemy |
| Příklek pravé strany (kneeling) | 60 mm | 60 mm | 60 mm |
Jak vypadá jízda trolejbusu s nezávislým pohonem?
1. Opuštění trolejí - přechod z elektrické trakce na motorovou
Řidič na zastávce stáhne sběrače. Nemusí vystupovat, protože proces probíhá automaticky po stisku příslušného tlačítka. Pouze v případě, že technika selže, vystoupí a ručně zasáhne - uchytí sběrače proudu do držáků. Nastartuje dieselagregát Kirsch o výkonu 100kW, který vyrábí proud pro elektromotor. Při rozjezdu dieslův motor zvýší otáčky a laik si může myslet, že se jedná o obyčejný autobus. Otáčky dieselagregátu nejsou ovšem řízeny tradičně, pomocí "plynu", ale elektronicky podle řidičem zadávaného požadavku na jízdu.
2. Návrat na troleje
Řidič musí zastavit tak, aby sběrače proudu byly pod naváděcí stříškou pro automatické nasazování sběračů proudu (instalují se v místech přechodu provozu v jednotlivých trakcích). Samotné nasazení je velmi rychlé. Na fotografii vlevo duobus opouští úsek bez trolejí, vpravo vidíte natrolejovací stříšky.
Trolejbusová síť v Opavě vznikla v roce 1952. Po II. světové válce totiž doprava trpěla nedostatkem pohonných hmot. Tehdy se vybudovaly provozy trolejbusů také v Mostě a Litvínově (1946), Českých Budějovicích (1948), Jihlavě (1948), Hradci Králové (1949), Brně (1949), Děčíně (1950). Nakonec přišlo na řadu v roce 1952 pět měst: Pardubice, Mariánské Lázně, Teplice, Ostrava a Opava. Na fotografii vlevo je trolejbus Škoda 14 Tr, na pravém záběru je duobus Trollino v trakci trolejbus.
Ostravské duobusy jezdí i ve Švýcarsku
V ulicích Winterthuru (ve Švýcarsku) můžete potkat "ostravské" duobusy v kloubové, 18metrové verzi ST 18 AC, a to hned 10 vozidel. Dieselagregát Kirsch o výkonu 100 kW se zde využívá pouze při výpadcích sítě a k manipulačním posunům ve vozovně.
V La Chaux de Fonds je využit jiný druh nezávislé trakce - trakční baterie. Místní dopravní firma používá 12metrové ST 12 AC (3ks) a 18metrové ST 18 AC (4ks), a to pouze pro manipulační posuny ve vozovně či nouzově při výpadcích sítě.
Přehled dodávek a typů od počátku výroby až po současnost najdete zde (tabulka Excel)
